V minulém rozhovoru jsme vyzpovídali trenéry těch úplně nejmenších ježčích nadějí. Nyní jsme se zaměřili na trenéry přípravky a mladších žáků. Jiří Šulc a Ondřej Honek se na hřišti umí ohánět nejen s hokejkou v ruce, ale také cennými radami, kterými posouvají naše mladé kluky kupředu velkému hokejbalu.
Poslední z kvalifikačních turnajů mladších žáků na mistrovství České republiky se hrál v Praze na Lužinách. Na finálový turnaj se přímo dostanou jen vítězové těchto turnajů, ale díky tomu, že domácí Kert Park Praha již jeden z turnajů vyhrál, mohl se z případného postupu radovat i další v řadě. Ježci skončili na 3. Místě a postup bere skutečně až ten druhý v řadě – náš přemožitel ze semifinále Wolves Chomutov. Ježci si opět neodpustili v cestě za medailí projít složitější cestou a to přes 5 zápasů.
Jelikož se mladším žákům v sezóně daří, tak jsme je zkusili přihlásit na turnaj vyšší kategorie ze kterého se mohou kvalifikovat na finálový turnaj ČR. Na tyto turnaje se přihlašují celky, které disponují tím nejlepším v jednotlivých krajích a tak naše Ježky nečekalo nic jednoduchého. Většina celků přijela minimálně na tři útoky to naše soupiska čítala pouze 12 jmen - 11 hráčů a 1 brankáře. Hrálo se 2x12 a pro týmy kteří skončili ve skupině na 2. a 3. místě v případě úspěchu ve čtvrtfinále čekalo ten den pět utkání, tedy 120 minut čistého času na velkém hokejovém hřišti. Našich jedenáct Ježků to zvládlo, ačkoliv v semifinále a v boji o 3. místo již byl vidět znatelný úbytek sil bojovali statečně. Navíc díky tomuto systému se potkali se všemi celky na turnaji a ve všech utkáních jsme vstřelili první branku.
Sestava mladších žáků nebyla sice ideální, ale Ježci se vrátili ke hře kterou předváděli na domácím turnaji - bylo se tedy na co dívat. Celý turnaj sice odehráli Ježci v pouhých devíti hráčích, ale na pohybu to nebylo znát. Dařili se přihrávky, vyhrávali jsme souboje 1na1, bojovali jsme o každý míček a nepolevili ani když se zápas nevyvíjel podle našich představ a se Svítkovem dokázali umazat dvoubrankové manko.
Ježci jsou jediný tým, který dokázal mladším žákům Svítkova odebrat dosud nějaký ten bodík a dokonce je dokázal i porazit. To však nic neměnilo na favoritu utkání a samozřejmě jsme díky tomuto výsledku čekali logickou touhu Svítkova po odvetě – ta se jim povedla, ale v druhém zápase až po velkém boji.
HBC JTEKT Svítkov Stars : Ježci Heřmanův Městec 7 : 2 (3:0, 1:1, 3:1), střely 22:10
Chtěli jsme odolat úvodnímu tlaku Svítkova, ale vůbec se nám to nepovedlo, když už v druhé minutě M. Bláha krásně zamířil do horního růžku naší branky. Zřejmě nás to vystrašilo a i nadále jsme v první třetině hráli ustrašený hokejbal a na soupeřovu branku jsme se koukali spíš o přerušení, abychom nezapomněli kde je. Nebylo tak překvapením, že jsme ji prohráli 3:0.
Trošku jsme si popovídali a start do druhé třetiny byl skvostný, když v 19 vteřině snížil V. Vohralík na 3:1, hned za dalších pár vteřin mohl tentýž hráč vstřelit další gól, ale další samostatný nájezd už neproměnil. To nás neskutečně nakoplo a v druhé třetině jsme byli zase lepší my. Nebyl to tak drtivý tlak, jako ze strany Stars v první třetině, ale gólovek jsme měli na hokejkách víc – bohužel i přesto třetina skončila 1:1, když se na druhé straně prosadil L. Novotný po hrubce našeho bránkáře.
Třetí třetinu jsme opět začali inkasovaným gólem, na který jsme ještě dokázali odpovědět V. Vohralíkem, ale dále již stříleli jen Svítkovští a časomíra na konci utkání ukazovala trošku možná krutý výsledek 7:2
HBC JTEKT Svítkov Stars : Ježci Heřmanův Městec 4 : 3 (1:1, 1:2, 2:0), střely 14:8
Předešlé utkání nám jasně ukázalo, že se se soupeřem dá hrát. Navíc hráči zaznamenali změnu brankáře Svítkova, kdy se v brankovišti objevil jeho mladší kolega. Kluky to povzbudilo a utkání jsme čapli hned od začátku za dobrý konec. Dařilo se nám narušovat střelbu Svítkova, ten měl územní převahu, ale do střel se nedostávali. Že nám sedí hra na rychlé protiútoky, ví už kdejaký soupeř, ale bránit to lze jen stěží. Hned první brejk se nám i povedlo využít, když se prosadil V. Šmíd. Svítkov nám však dlouhou radost nedovolil, když se mu povedlo vzápětí vyrovnat.
Druhá třetina začal opět skvěle, když V. Šmíd využil, ačkoliv faulován, další brejk a vedli jsme 2:1. Hokejbal se hrál spíš upracovaný, což nám v tomto zápase naopak vyhovovalo, jelikož se soupeř nedostával ke svým kombinacím a individuálně to tolik nešlo. I tak se povedlo soupeři opět vyrovnat. V poslední minutě druhé třetiny jsme šli opět do vedení, když jsme v chumlu před brankou Svítkova byli důraznější a dostrkali míček do branky Stars a V. Šmíd završil hattrick.
Čekali jsme nápor Svítkova, ale žádný drtivý nás nezastihl. Svítkov však má ve svém středu hráče, kteří umí vzít na sebe tíhu okamžiku a jak L. Novotný, tak M. Bláha využili své šikovnosti a otočili výsledek ve prospěch hvězd. Nechtěli jsme Svítkovu však nechat všechny body a chtěli se pokusit o nápor na konci utkání. Ten se snažil zašlapávat míčky v koutu hřiště a při jednom pokusu o oddělení přišlo vyloučení L. Kozla za zákrok, kterých jsme v tento zápas viděli více, což nás rozpumpovalo. Ještě více, když po následném vhazování vznikla za naší brankou šavlovačka, ve které jsme rozhodně nebyli aktivnější, ale k vyloučení nedošlo. Po skončení utkání si musel ještě náš hráč V. Vohralík poradit s hloučkem hráčů Svítkova, který se kolem něj vytvořil, ale vše zažehnal domácí trenér p. Gregor, který hráče okřikl.
Jiří Kozel: „Až na první třetinu, ve které jsme podali bojácný výkon, jsme hráli velice dobře. Soupeř ukázal svou kvalitu hlavně v zakončení, kde mají několik hráčů, kteří dokáží vystřelit z jakékoliv pozice a umí se hlavně prosadit 1na1, což nám moc nesedí a spíš kombinujeme. V druhém zápase jsme byli bodu hodně blízko, dokázali jsme narušovat střelbu soupeře a naopak využívat ve větší míře šance. Menší brankář Svítkova byl možná zklamaný, že mu vstřelil V. Šmíd hattrick, ale vstřelené branky jen těžko padali na jeho vrub, ale v momentech kdy jsme mohli jít do dvoubrankového vedení vždy svůj tým podržel.
Aby nedocházelo k nějakým spekulacím a pohádkám ohledně závěru utkání. V závěrečné minutě došlo vzhledem k posuzování zákroků do té doby k několika nešťastným rozhodnutím, která mě vytočila. Několikrát jsem bouchl dvířky a uvodil větu směrem k rozhodčímu dvěma sprostými slovy, ani jedno nebylo nadávkou rozhodčímu! Dvířky jsem bouchl tak intenzivně, že se zpříčily a nedala se otevřít. Po utkání jsem mantinel přelezl a bouchl do dvířek, tak aby se vrátila (zřejmě v té chvíli došlo k poškození zavírací části), jelikož je můj kolega za mnou normálně zavřel, tak jsem to bral jako vyřešené a šel jsem podat ruce soupeřovým hráčům. Nechal jsem svolat všechny naše rodiče a hráče do kabiny, kde jsem se hráčům i rodičům za své jednání omluvil a ačkoliv byli všichni na mé straně, tak je poprosil o klidný odchod a neřešení zápasu, což se myslím povedlo. Až následně jsem zjistil, že Poličskému trenérovi zůstala část kování v ruce a vše začal řešit s p. Korbelem a sháněl, zda neseženu nějakého svářeče, což se mi povedlo, ale mezitím p. Korbel našel někoho místního a ten to dal do pořádku. Při odjezdu ze hřiště jsem se ujistil, že vše bude v pořádku a s p. Korbelem i s p. Gregorem se přátelsky rozloučili. Následně jsem mluvil ještě s p. Kopečným předsedou klubu Svítkova a dohodl se, že v případě nějakého problému s dvířky jsem připraven zajistit jejich opravu. Nyní mám zprávy, že je vše v pořádku.“
Sestava: Páv – Kozel, Čapka, Musílek, Daníček, Šmíd, Vohralík, Pilař J., Málek, Jožák, Hladký, Synek