Ježci Heřmanův Městec : HBC Plzeň 2 : 3 (0:1), střely 14:23

Do turnaje jsme vstoupili zápasem proti silné Plzni, ale po většinu utkání jsme byli lepším týmem a soupeře přehrávali. V brance nás však vychytal jejich čiperný brankář a na co již nedosáhl, pochytala branková konstrukce. Soupeř šel do dvoubrankového trháku, ale ten jsme zvládli umazat. Bohužel v několika situacích, kdy jsme již zvedali ruce nad hlavu jsme nepochopitelně selhali, ale hold nám v tomto zápase nebylo souzeno a následné nájezdy přisoudili bod navíc našemu soupeři.

 

Ježci Heřmanův Městec : HBK Kyjov 3 : 0 (1:0), střely 36:4

Druhý zápas ve skupině jsme chtěli vyhrát, abychom měli ve čtvrtfinále přijatelnějšího soupeře. Kyjov jsme již znali z turnaje ve Svitavách a odehrál se skoro totožný zápas, kdy se hrálo převážně na jednu branku, ale soupeř se hýbal a my spoléhali spíš na individuální šikovnost a hlavně bez pohybu. Dobře zahuštěný prostor jsme nebyli schopni moc překonávat a když už se nám to povedlo, tak jsme pálili buď nepřesně a nebo do brankáře, který chytal velice dobře. Naštěstí nám tam nakonec něco spadlo a my vyhráli.

 

Ježci Heřmanův Městec : TJ Tatran Třemošná 10 : 2 (7:1), střely 38:4

Čtvrtfinále nám přisoudilo Třemošnou, kterou se nám povedlo bez větších potíží porazit a trošku i zlepšit dojem z minulého utkání, kdy to vypadalo, že jsme zapomněli běhat.

 

Ježci Heřmanův Městec : Wolves Chomutov 2 : 4 (1:2), střely 9:16

Semifinále a boj o všechno. Díky výhře Kertu nad Plzní bylo jasné, že vítěz našeho semifinále si otevře dveře na finálový turnaj. Ježci vstoupili do utkání velice vlažně a soupeř ho přikoval ke své brance. V některých situacích nás zachránil D. Šulc v brance, v některých pohotový zásah obrany. Hned z naší první šance však mohl padnout gól, když J. Peřina prostřelil brankáře, ale míček kutálející do branky zastavil jeden z obránců. Chomutov se nakonec přeci jen dostal do vedení, když už to vypadalo, že získáme míček a půjdeme zaútočit, rychlá ztráta a gól v naší síti dal podobu výsledku 0:1. Zdravě nás to nakoplo a v 10. minutě doslova procpal přes hradbu těl do branky vyrovnávací gól V. Vodehnal.  Za další minutku bylo ještě veseleji, když O. Horálek dokázal v situaci 2na1 přihrát F. Kozlovi a ten střelu otřel o tyč a vedli jsme rázem 2:1. Druhá polovina začala ze strany Chomutova ustrašeným výkonem a vypadalo to, že bychom mohli gólově odskočit, ale pořádnou střelu jsme na soupeře nevyslali. Postupem času soupeř ožíval a začal si vytvářet šance a zaměstnávat našeho brankáře. Po jedné skrumáži před brankou přeci jen dostal míček do branky a stav byl 2:2. Co se povedlo Ježkům, povedlo se i Vlkům za minutu otočil skóre na 2:3 po bombě k tyči. V čase 19:46 však přišla na řadu věc, kterou neradi vidíme asi všichni a to v bolesti svíjející hráč soupeře, který si udělal něco s prstem a putoval ze hřiště rovnou na operační sál. Rozhodčí pod tíhou okamžiku navíc dali Ježkům trest a ten soupeř využil ke vstřelení gólu na 2:4. Něco udělat s výsledkem se nepovedlo ani v závěrečné powerplay.

 

Ježci Heřmanův Městec : HBC Plzeň 2 : 6 (2:4), střely 25:15

O 3. místo jsme hráli opět s Plzní. I tentokrát jsme byli lepším týmem a více se dostávali do zakončení. Plzeň dala v tomto utkání přednost menšímu z brankářů, ale i tak byl pro nás celkem těžkým oříškem, protože střelecké štěstí se nás příliš nedrželo. Poctivým výkonem jsme však nakonec jasně zvítězili.

 

Jiří Kozel: „Na turnaji jsme vystřídali všechny tváře našeho herního projevu. Od té co to vypadalo, že poprvé držíme hokejky až zde, až po tu co jsme předváděli nádherný hokejbal. Po celý turnaj jsme se trápili se střeleckým štěstím a na gól se strašně nadřeli. Byli jsme 7 minut od finále, ale nakonec to nedopadlo. Nevadí , sehráli jsme další těžká utkání, zjistili jsme, že se můžeme poměřovat s těmi nejlepšími, ale když nezabereme, tak to nemusí stačit ani na ty slabší. Nedostali jsme se sice mezi TOP6 mužstev na MČR, ale víme, že jsme hned v těsném závěsu a být 7.-8. V republice nezní úplně špatně. Po celou sezónu jsme navíc dávali šanci všem hráčům a až v tom jediném semifinále s Chomutovem jsme trošku zredukovali sestavu. V tomto utkání se nešťastně zranil protihráč, což nás moc mrzí, někteří hráči to i obrečeli a musím osobně uznat, že i mě to zbouralo a po dlouhém ošetření jsem nedokázal tým naladit na závěrečné minuty. V návalu emocí se navíc na naše rodiče a hráče snesla kritika soupeřových hráčů a rodičů a myslím, že to nebylo zcela fér – takové situace bohužel ke sportu patří a nedá se jim úplně předejít. Já osobně jsem inkriminovaný zákrok ani neviděl, ale ptal jsem se dostatek nezávislých pozorovatelů, kteří se vesměs shodli, že šlo o běžný střet ve kterém byl naopak náš hráč blíž k mantinelu a následně se prostě stala nešťastná situace se zraněním. Ani jeden z rozhodčích faul nesignalizoval a chvilku se i hrálo dál, než zastavil hru strašný vzlykot soupeřova hráče. Trest byl udělen až následně. Stejně tak nebylo potrestáno ani vyběhnutí soupeřova brankáře po  vstřeleném gólu až ke vzdálené střídačce, ale vem to čert – v hlavě jsem měl v té chvilce jiné myšlenky než pokřikovat na rozhodčí. Za týden hrajeme poslední domácí turnaj, na kterém dostanou zase šanci víc hráči, kteří do Prahy necestovali a určitě si turnaj také užijeme.“

 

Sestava: Šulc – Mareček, Kápička, Ludvíček, Roztočil, Janeček, Vodehnal, Peřina, Kuchař, Kozel, Tlapák, Tlapáková, Horálek, Škramovský