V minulém rozhovoru jsme vyzpovídali trenéry těch úplně nejmenších ježčích nadějí. Nyní jsme se zaměřili na trenéry přípravky a mladších žáků. Jiří Šulc a Ondřej Honek se na hřišti umí ohánět nejen s hokejkou v ruce, ale také cennými radami, kterými posouvají naše mladé kluky kupředu velkému hokejbalu.
Poslední z kvalifikačních turnajů mladších žáků na mistrovství České republiky se hrál v Praze na Lužinách. Na finálový turnaj se přímo dostanou jen vítězové těchto turnajů, ale díky tomu, že domácí Kert Park Praha již jeden z turnajů vyhrál, mohl se z případného postupu radovat i další v řadě. Ježci skončili na 3. Místě a postup bere skutečně až ten druhý v řadě – náš přemožitel ze semifinále Wolves Chomutov. Ježci si opět neodpustili v cestě za medailí projít složitější cestou a to přes 5 zápasů.
Jelikož se mladším žákům v sezóně daří, tak jsme je zkusili přihlásit na turnaj vyšší kategorie ze kterého se mohou kvalifikovat na finálový turnaj ČR. Na tyto turnaje se přihlašují celky, které disponují tím nejlepším v jednotlivých krajích a tak naše Ježky nečekalo nic jednoduchého. Většina celků přijela minimálně na tři útoky to naše soupiska čítala pouze 12 jmen - 11 hráčů a 1 brankáře. Hrálo se 2x12 a pro týmy kteří skončili ve skupině na 2. a 3. místě v případě úspěchu ve čtvrtfinále čekalo ten den pět utkání, tedy 120 minut čistého času na velkém hokejovém hřišti. Našich jedenáct Ježků to zvládlo, ačkoliv v semifinále a v boji o 3. místo již byl vidět znatelný úbytek sil bojovali statečně. Navíc díky tomuto systému se potkali se všemi celky na turnaji a ve všech utkáních jsme vstřelili první branku.
Sestava mladších žáků nebyla sice ideální, ale Ježci se vrátili ke hře kterou předváděli na domácím turnaji - bylo se tedy na co dívat. Celý turnaj sice odehráli Ježci v pouhých devíti hráčích, ale na pohybu to nebylo znát. Dařili se přihrávky, vyhrávali jsme souboje 1na1, bojovali jsme o každý míček a nepolevili ani když se zápas nevyvíjel podle našich představ a se Svítkovem dokázali umazat dvoubrankové manko.
Mladší žáci chtěli před víkendem proti soupeři z Hradce přidat nějaký ten bodík - nakonec jich bylo rovnou šest.
Ježci Heřmanův Městec : HBC Hradec Králové 1988 2 : 0 (0:0,2:0,0:0), střely 24:14
Góly: Vohralík, Musílek
Do utkání jsme chtěli vlétnout hodně aktivně a co možná nejdřív střelit branku, která by 9 statečných z Hradce Králové srazilo. Bohužel nic drtivého se nekonalo. Územní převaha se ukázala, jako náš největší problém, kdy jsme nedokázali procpat míček přes bránící val hráčů. Piráti nám dokázali velkou porci střel zastavit, zblokovat, či aktivním přístupem zcela zmařit, k tomu se ze začátku přidalo pár chyb obránců a z první třetiny vzešel výsledek 0:0.
Druhou třetinu jsme již rozehráli o dost lépe a hlavně a soupeře nepouštěli ze třetiny a jen čekali zda se něco ujme. Byla to dvě vyhraná vhazování v útočném pásmu, která putovala na V. Musílka, který v obou případech pálil velmi ostře, první ránu ještě brankář chytil a museli ji pohotově uklidit V. Vohralík, druhá pak skončila přímo v síti. Oba góly dělilo 13 vteřin.
Ve zbytku zápasu jsme šetřili síly a střídali hráče méně vytížené. Hradec nás občas dostal do úzkých, ale vše vyřešil A. Páv v brance a vychytal první nulu v mladších žácích.
Ježci Heřmanův Městec : HBC Hradec Králové 1988 4 : 1 (0:0,3:1,1:0), střely 28:18
Góly: Šmíd 3x, Hladký – Pšenička
Do druhého utkání jsme vstoupili hodně ospale a Hradec mohl jít do vedení, ale vše pochytal opět A. Páv a s přestávkou, kde byl trenér docela slyšet se tým zase rozehrál.
První trefu si připsal O. Hladký, který z první trefil míček, který mu skočil cca půl metru vysoko – slušná trefa. S Piráty to zacloumalo, přeci jen v první třetině byli lepším týmem a tak jsme chtěli soupeře dorazit. Byla nám nabídnuta i přesilová hra, kterou využil V. Šmíd, když pohotově vyběhl z pozabranky a zasunul za brankářova záda. Věřili jsme že v tuto chvíli Hradci dáme poslední hřebíček do rakvičky a bude hotovo. Nechali jsme však soupeře nadechnout, když dokázali snížit Pšeničkou. Byl to však opět kapitán Ježků V. Šmíd, který se uvolnil do samostatného úniku a o tyčku vymetl šibenici. Soupeř se však nevzdal - hrál se dost hurá hokejbal, který nabídl řadu šancí na obou stranách. Definitivní podobu výsledku dal opět V. Šmíd 4:1.
Jiří Kozel (Ježci): „A máme splněno… ;o) v letošním ročníku jsme se chtěli hokejbalem bavit – to snad pro naši partu nebude problém a druhý překonat loňský bodový přísun a oboje máme splněno již nyní, takže super. S Hradcem Králové jsme věděli, že nás nečeká nic jednoduchého a čekala se velmi vyrovnaná utkání, což se myslím nakonec i potvrdilo. Měli jsme sice opticky více ze hry a to proměnili i v počtu střel na branku, ale Piráti hodně kousali. Pokud by se jim ve větší míře dařilo proměňovat jejich nebezpečné protiútoky mohlo to dopadnout i obráceně. Hradec přijel s pouhými devíti hráči, takže jsme sázeli i na to, že si lépe rozdělíme síly a tím soupeře unavíme. Dobývání branky je však disciplína ve které máme ještě rezervy, sedí nám spíš rychlé protiútoky a tak vítězství bylo spíše upracované. Rozhodl i náš již zmiňovaný širší kádr a tím větší síla v rozhodujících momentech utkání. A když už se trápil celý tým a nemohl vstřelit branku, vzal to na sebe kapitán V. Šmíd a bylo rozhodnuto.“
Sestava (Ježci): Páv – Kozel, Čapka, Musílek, Daníček, Synek, Šmíd, Vohralík, Pilař J., Málek, Jožák, Hladký, Baumgartner, Koreček
Sestava (Hradec Králové): Vrkoslav – Bolek, Černý, Kutnar, Švagr, Jakoubek, Kvasnička, Moravec, Telenský, Pšenička