Ježci Heřmanův Městec : HBC Autosklo HAK Pardubice 1 : 2 (0:1,1:1,0:0), střely 15:20

Hned první třetina přinesla velice pěknou podívanou se šancemi na obou stranách. Oba týmy sice toužili toto utkání vyhrát, ale ani to jim nebránilo nasazovat tři útočné formace, které na sebe pravidelně nastupovali. Nám se celkem dařilo přehrávat první a třetí formaci, ale naopak soupeřova druhá útočná řada dělala velké problémy nám. Ta se dokázala i prosadit, když D. Drbal zatáhl míček podél mantinelu natáhl na sebe dva hráče a nahrál volnému ….. mezi kruhy a Ježci prohrávali 0:1.

V druhé třetině jsme ještě přidali a bylo nás plné hřiště, soupeře jsme přitlačili do jejich pásma a ačkoliv hrozil z rychlých protiútoků, tak tuto třetinu jsme si zasloužili vyhrát. Nejprve jsme dokázali vyrovnat, když druhý útok zjistil, že i oni mohou soupeře přitlačit a tlak vyústil ve vyrovnávací gól, když T. Málek backhandem překvapil soupeřova brankáře. Gól ještě zvedl naše útočné snažení a do vedení jsme se mohli dostat po střele V. Šmída, ale jeho projektil pouze orazítkoval břevno. Autoskláři se následně dopustili faulu těsně před koncem druhé třetiny. Namísto abychom šli do vedení měnilo se skóre na druhé straně výsledkové tabule. Vyhozený míček přes celé hřiště chtěl brankář A. Páv rozehrát, ale našel pouze D. Drbala, který zamířil přesně do odkryté branky šest vteřin před koncem třetiny.

Ve třetí třetině jsme tak stáhli hru na dvě útočné formace, ale hráli jsme trošku v křeči a každý chtěl být ten kdo utkání vyrovná a zbytečně jsme svá střídání protahovali, namísto střídání za hry. Šance jsme si dokázali vypracovat asi u největší byla dvojice V. Šmíd a J. Pilař, kteří si rychle vyměnili míček a ze soupeře udělali kuželky, brankář Pardubic však opět zasáhl přesně. Nic na výsledku nezměnila ani závěrečná powerplay.

 

Ježci Heřmanův Městec : HBC Autosklo HAK Pardubice 2 : 4 (1:1,1:2,0:1), střely 19:15

O prvenství Autoskla v soutěži bylo rozhodnuto, ale to samozřejmě neměnilo nic na tom, že jsme chtěli pro sebe získat alespoň druhý zápas. Samozřejmě jsme se vrátili ke hře na tří útočné řady, které však nastupovali na soupeře trošku v jiném pořadí, jelikož ten prohodil první pětku za třetí. Hned v prvním střídání si tak naše elitní řada vytvořila tlak, který zakončil až gólem V. Šmíd. Vedení nám však vydrželo jen chvilku, když se přesnou střelou prosadil D. Drbal.

Trošku bylo znát, že z hráčů obou týmů spadla taková ta tíha zodpovědnosti a v obranných řadách bylo daleko více okének než v tom prvním utkání. Proměňovat šance se však dařilo i nadále hlavně Autosklářům. Nám se opět míček zastavil o tyčku a několikrát nedokázali dopravit míček ani, když se kutálel brankovištěm, zde byl soupeř daleko důraznější. Soupeř odskočil na rozdíl dvou branek 1:3, nám se sice povedlo ještě do konce druhé části po souhře J. Pilaře a zakončujícího V. Šmída snížit, ale ve třetí třetině se již trefil do sítě pouze po druhé Petráš a Autosklo mohlo rozjet oslavu titulu.

 

Jiří Kozel: „Kluci se nemají za co stydět. Oba zápasy patřily opět k tomu nejlepšímu, co žákovský hokejbal mohl nabídnout. Někdy až člověk žasne, když ví, že po hřišti se prohánějí 12 kluci, kteří dokáží v tak vysoké rychlosti kombinovat. Soupeř byl jednoznačně lepší v zakončení a to hlavně díky tomu, že nám se střelce nepovedlo dostat pod tlak a povětšinou stříleli osamoceni. U nás u každého zakončení někdo stál, otravoval a hráči neměli dostatečný klid k přesné střelbě.

Hráči po zápase převzali medaile a pohár za 2. místo v regionu Východ, který je myslím v těchto ročnících opravdu silný, takže na ně můžeme být právem hrdí.

Cenu z rukou p. Schejbala převzal i V. Vohralík, coby zástupce starších žáků, kteří dostali ocenění za nejslušnější tým MČR starších žáků. Převzetí přihlížela i pětice hráčů, kteří odehráli všechna utkání mladších i starších žáků tj. 53 zápasů za sezónu – to už je pěkná porce.“

 

Sestava: Páv – Dufek (1. zápas), Čapka, Musílek, Holub, Šmíd, Daníček, Pilař, Málek, Kozel, Hladký, Baumgartner, Sedlák, Zmek