V minulém rozhovoru jsme vyzpovídali trenéry těch úplně nejmenších ježčích nadějí. Nyní jsme se zaměřili na trenéry přípravky a mladších žáků. Jiří Šulc a Ondřej Honek se na hřišti umí ohánět nejen s hokejkou v ruce, ale také cennými radami, kterými posouvají naše mladé kluky kupředu velkému hokejbalu.
Poslední z kvalifikačních turnajů mladších žáků na mistrovství České republiky se hrál v Praze na Lužinách. Na finálový turnaj se přímo dostanou jen vítězové těchto turnajů, ale díky tomu, že domácí Kert Park Praha již jeden z turnajů vyhrál, mohl se z případného postupu radovat i další v řadě. Ježci skončili na 3. Místě a postup bere skutečně až ten druhý v řadě – náš přemožitel ze semifinále Wolves Chomutov. Ježci si opět neodpustili v cestě za medailí projít složitější cestou a to přes 5 zápasů.
Jelikož se mladším žákům v sezóně daří, tak jsme je zkusili přihlásit na turnaj vyšší kategorie ze kterého se mohou kvalifikovat na finálový turnaj ČR. Na tyto turnaje se přihlašují celky, které disponují tím nejlepším v jednotlivých krajích a tak naše Ježky nečekalo nic jednoduchého. Většina celků přijela minimálně na tři útoky to naše soupiska čítala pouze 12 jmen - 11 hráčů a 1 brankáře. Hrálo se 2x12 a pro týmy kteří skončili ve skupině na 2. a 3. místě v případě úspěchu ve čtvrtfinále čekalo ten den pět utkání, tedy 120 minut čistého času na velkém hokejovém hřišti. Našich jedenáct Ježků to zvládlo, ačkoliv v semifinále a v boji o 3. místo již byl vidět znatelný úbytek sil bojovali statečně. Navíc díky tomuto systému se potkali se všemi celky na turnaji a ve všech utkáních jsme vstřelili první branku.
Sestava mladších žáků nebyla sice ideální, ale Ježci se vrátili ke hře kterou předváděli na domácím turnaji - bylo se tedy na co dívat. Celý turnaj sice odehráli Ježci v pouhých devíti hráčích, ale na pohybu to nebylo znát. Dařili se přihrávky, vyhrávali jsme souboje 1na1, bojovali jsme o každý míček a nepolevili ani když se zápas nevyvíjel podle našich představ a se Svítkovem dokázali umazat dvoubrankové manko.
Dalším hráčem, který odehrál na podzim všechna utkání mladších i starších žáků je Lukáš Kozel. Bodově se sice až tolik neprosazoval, ale na hřišti si ho ve většině zápasů nelze nevšimnout.
Jsi jedním z hráčů kteří odehráli na podzim všechna utkání mladších a starších žáků, nebylo toho na tebe někdy moc?
Ne, naopak to bylo fajn.
Teď jsi nemocný s neštovicema a zmeškáš zřejmě 6 tréninků, to je mimochodem víc než jsi zmeškal za poslední tři roky zpět, chybí ti tréninky?
Ne, v sokolovně ne.
Tak teď si mě trošku překvapil tobě nechybí hokejbal?
Hokejbal jo, ale tréninky v sokolovně nejsou hokebal.
Dobře vraťme se k hraní. Jaký je rozdíl mezi kategoriemi mladších a starších žáků?
Starší mě baví víc, protože si víc zabráním. Při mladších někdy jen stojím na modré a nicmoc se neděje.
Ale někdy dostanete zase hroznou nakládačku, tam nevypadáš zase tak spokojený ;o)?
Zase tolikrát se to nestalo.
Co by si chtěl v jarní sezóně s týmem Ježků dokázat?
S mladšími žáky alespoň druhé místo. Se staršími by bylo super se dostat před Brno.
A ty jako hráč?
Konečně začít střílet víc gólů.
Na podzim většinou patříš do širšího výběru ČR U14 a nakoukl si i na první camp výběru Východních Čech U15, baví tě tyto jednodenní campy a proč myslíš, že se ti nedaří se ve výběrech udržet pro jarní část?
Ano, baví. Proč se nedostanu dál nevím, třeba že jsem na obránce malej?
Jezdíš pravidelně na letní camp talentované mládeže do Litomyšle, kolikrát si tam byl a proč by měli jet tvoji spoluhráči také?
Byl jsem už třikrát, skamarádil jsem se tam z hodně hráči a myslím, že se tam vždy o něco zlepším.
Poslední otázka, hraješ 6 let, kdyby si měl vybrat jeden jediný okamžik o kterém bys nám měl něco povědět, který by to byl?
Můj první gól na prvním turnaji proti Hradci Králové. Stále si to pamatuji, vystřelil jsem za polovinou hřiště (hrálo se na třetinu hřiště) a míček prošel brankáři mezi nohama do branky.