Do startu nové sezóny ještě zbývají tři měsíce, ale zimní příprava je v plném proudu, co je nyní náplní tréninků mladších žáků a přípravky?

 Mladší žáci se po celou zimní přestávku scházejí jednou týdně v sokolovně, kde jsme si před Vánoci spíše hráli a nyní již převládá ta tvrdší práce, ale stále se snažíme to brát, tak aby to kluky co nejvíce bavilo. Přeci jen u nás tyto kategorie stále hrají kluci kolem desátého roku a ty ještě nechci svazovat do nějakého těžkého drilu. Využíváme hlavně své tělo a cvičíme hlavně s ním na nějaké činky a zátěže si myslím, že je příliš brzo maximem je medicinbal. Spousty dětí má ještě v tomto věku problém s koordinací pohybu a dokud nezvládnem základní věci, nemůžeme je dělat se zátěží.

 

 

Problémy se sestavou by jste díky širokému kádru neměli mít a nebo se za zimní přestávku něco změnilo?

 Sestava by měla být totožná. Co nás trápí je zatím zdravotní stav brankáře A. Páva, který má problémy s koleny a již druhý měsíc odpočívá. Do jarní části by měl být fit, ale ideální stav to jistě není. Doufejme, že se nám z nemocí dostane i druhý brankář D. Makkai a utvoří velmi obávanou dvojici brankářů ze kterých si dovolím říct mají soupeři respekt. Navíc díky dobré pověsti se nám kádr naopak zřejmě rozšíří o minimálně jedno jméno, což nám dělá velkou radost.

 

 

Copak může přijít kluk, nebo dívka a naskočit do rozjetého vlaku, který již nějaký rok funguje?

 A proč by ne? Pokud je dítě šikovné a sportovně založené, tak není pozdě nikdy. Hokejbal není hokej, kde ty roky na ledě jen tak nedoženete a stále Vás bude limitovat bruslení. Běhat umí skoro každý a s hokejkou se dá naučit celkem rychle a pak již to je o šikovnosti a touze se zlepšovat. Pokud je chuť jde vše a dohnat se dá také vše.

 

 

Jaké máte cíle s přípravkou a mladšími žáky pro jarní část?

Cíle jsou stejné i když možnosti asi různé. V přípravce jsme na tom velice dobře a když se to sejde dokážeme porazit každého. Nejsme sice válec, který by své soupeře přejel, ale pokud dokážeme prodat svoji zarputilost a bojovnost, tak jsme velice těžkým soupeřem. V květnu bychom se pak měli zúčastnit mistrovství České republiky. V mladších žácích se chceme pokusit již o nějaký bod, který by nám za odvedenou práci slušel. Zde se, ale hlavně stále učíme od daleko starších a zkušenějších protivníků, kteří budou na jaře zřejmě bojovat i o celkový primát na mistrovství České republiky. Takže cíle shrňme na bavení se sportem s co nejlepší partou dětí a rodičů.

 

 

Nyní je čas zápisů ve škole a vy jste se připojili ke svazové kampani „zápis do školy – zápis na hokejbal!“ co si od toho slibujete a jaký myslíte, že bude mít akce výsledek?

 Každá taková to akce musí mít dobrý výsledek. Vždycky to není jen o získání desítky dětí pro sport, ale i rozšíření podvědomí o hokejbale jako takovém a hlavně o nějakém zviditelnění klubu. Samozřejmě doufáme v nějaké další rozšíření členské základny, která nikdy není dostatečná a vítáme každou nohu i ruku, která má zájem toho Ježka posunout zase trošku dál.

 

 

S tréninky venku začínáte v březnu to končí hokejová sezóna, čekáte nějaký přísun i z těchto řad?

 Některé týmy to tak mají, ale my hokejisty ve svých řadách nemáme. Jediný hokejista je u nás D. Makkai, ale ten měl postup přesně opačný nejdříve hokejbal a až následně hokej. Tím jsem nechtěl říct, že by jsme takové zájemce odmítly. U nás rozhoduje to zda u nás dítě trénuje a pak není problém, aby se začlenilo do sestav. Stále si myslím, že třeba pro ty nejmenší hokejisty je hokejbal strašně dobrý doplňkový sport, jelikož pro ty je nejdůležitější ze začátku bruslení a zde se mohou naučit zase zvládnout práci s hokejkou a fyzičku si zde také velice dobře potrénují. Ostatně většina těch hokejistů, kteří tvořili zlatou generaci Vám potvrdí, že v mládí hráli i v létě tzv. „bendyhokej“ předchůdce dnešního hokejbalu. A nyní vlastně je situace stále stejná vždyť i Kanada se chlubila, že její cesta za olympijským zlatem začínala v létě, kdy trenér M. Babcock sezval všechny hvězdy včetně S. Crosbyho a ty hráli hokejbal na širokém hřišti coby jednu z částí příprav. Za Ježky nastupoval v historii klubu např. J. Kolář II, D. Rákos.

 

 

Co potřebuje dítě, které chce začít hrát hokejbal?

 Asi jako v každém sportu hlavně chuť. Materiálně se vybavují většinou postupně. Pro nějaké první oťukání stačí, když se dostaví sportovně oblečený či oblečená, jelikož hrají i dívky, a hokejku mu již zapůjčíme. Pro absolvování celé jednotky je již dobré, když je dítě zcela přistrojeno a to obnáší hokejovou helmu, rukavice, holeně a hokejku…někomu se to zdá jako velká investice, ale kompenzují to jedny z nejnižších příspěvků a to 500,- Kč jaro a 500,- Kč podzim. Navíc veškerá výstroj vydrží po několik roků a dá se následně zase prodat mladším hráčům. Jde pouze o tu prvotní investici, která v případě odkoupení od někoho ze starších hráčů může být kolem 1000,- Kč.

 

Narazil jste na to, že hokejbal hrají i dívky, jak to tedy je?

V klubu jsme vždy měli pár dívek, které v mládežnických kategoriích hrají společně s chlapci a nikdy v tom nebyl žádný problém. Navíc ženský hokejbal se během dvou let rozrostl takovým způsobem, že skoro každý tým v regionu má svůj ženský tým, začínají pravidelné soutěže. Kolektivních sportů pro dívky či ženy moc není a je vidět, že je potom hlad, jelikož třeba u nás již po samotném vyhlášení projektu - staň se Bodlinou (tým žen Ježků z Heřmanova Městce) bylo hned na prvních trénincích plno zájemkyň. Několik žen v regionu se dokonce zapojilo již do soutěží mužů.