Pátek

Ježci Heřmanův Městec : HBC JTEKT Svítkov Stars Pardubice 1 : 3 (1:0), střely 8:16

V prvním zápase jsme potkali pozdějšího vítěze celého MČR. Je to soupeř, kterého dobře známe z Východočeského přeboru a dobře jsme se na něho připravili. Změnili jsme systém bránění a i díky němu dokázali hráčům odebírat míčky hlavně v situacích, kdy se již dostávali do střeleckých pozic. Navíc na to byl vždy navázán rychlí protiútok, což Svítkovu, který měl v první části územní převahu dělalo velký problém. Navíc se nám povedlo utéct na 1:0 zásluhou V. Šmída, který dokázal, že i šalovačku před brankou dokážeme konečně přetavit v gól. Svítkov viditelně znervózněl a druhý gól nebyl daleko – bohužel však nepřišel. V druhé části jsme po další situaci před brankou vytěžili přesilovou hru, když hráč Stars neudržel nervy na uzdě a zajel do našeho útočníka, který však zbytečně neoplácel a měli jsme přesilovou hru. Tu jsme sice nevyužili, ale dobrá minuta lehce utekla. Utkání se vyrovnalo a už zdaleka Svítkov nebyl v útoku tak nebezpečný. Bohužel jsme se v 5 minutě druhé půlce dopustili faulu schození hráče průvanem od hokejky, jinak si nedokážu představit proč vlastně útočník Stars upadl. Přesilovku po našem nesmyslném postavení na buly využil Svítkov parádně a hned v následném střídání přišla chybička křídelního útočníka, který se nechal hloupě předskočit obráncem a Svítkov otočil na 1:2. V závěru jsme byli podruhé vyloučeni a díky snaze o brejk bránili přesilovku soupeře spíše se třemi hráči než čtyřmi a ten toho využil 1:3.

 

Ježci Heřmanův Městec : SK Sudoměřice 4 : 0 (2:0), střely 26:8

První utkání jsme sice prohráli, ale pro páteční den byl cíl stanoven na 6 bodů a to šlo ještě zvládnout. Na soupeře jsme doslova vlétli, ale začali jsme z brankáře dělat hvězdu. Množství neproměněných šancí začalo jemně brnkat na nervy. V 8. minutě tlak vygradoval a Sudoměřice se dopustili faulu, přišel trošku netradiční time-out v tento čas a za stavu 0:0, ale jeho důležitost se ukázala za pár vteřin, kdy se prosadil V. Šmíd 1:0. Další osudová chvilka nadešla po zakázaném uvolnění, kdy jsme nevystřídali ani po delším střídání první pětici a nahnali je co nejvíce do střeleckých pozic, jelikož zbývalo 5 vteřin. Vyhraná bule, rychlá předávka na beky a J. Čapka vteřinku před koncem poloviny prostřelil vše co mu stálo v cestě. Druhou polovinu jsme začali dávat více a více prostoru hráčům, kteří se nedostali tolik do hry, abychom ušetřili co nejvíce sil. Nutno podotknout, že všichni se toho zhostili na jedničku, jelikož se obraz hry vůbec nezměnil. Stále jsme soupeře mleli v jejich obranném pásmu. Po góle přidal K. Daníček a nádherným blafákem dal definitivní podobu výsledku O. Hladký.

 

Ježci Heřmanův Městec : HBC Nové Strašecí 4 : 1 (3:1), střely 12:7

S tímto soupeřem se snad potkáme na MČR vždy a naše bilance je samá vítězství. Začali jsme opět tlakem a vstřelili hodně podobný gól, který nám vstřelil Svítkov, obránce L. Kozel předskočil svého hlídače na modré a trefil volné místo u pravé tyče 1:0. Z vedení jsme se dlouho neradovali, vydrželo pouhou minutu. Co jsme si však nechali rychle vzít jsme si zase za chvilku vzali zpět, když se trefil V. Šmíd. Na tento gól již Strašecí odpověď nenašlo a naopak jsme to byli my, když se trefil K. Daníček. Opět se zvýšil počet střídání, které absolvovali hráči méně vytížení a lajny chodili hodně v improvizovaných sestavách. Dokonce jsme si vzali oddechový čas, aby se na hřiště mohli opět vrátit hráči, kteří ze začátku utkání nehráli. V druhé půli jsme se prosadili ještě jednou a to zásluhou O. Hladkého. Úkol pro pátek získat 6 bodů se splnil.

 

Sobota

 

Ježci Heřmanův Městec : SK Pedagog České Budějovice 4 : 0 (3:0), střely 15:7

Loni nám tento soupeř překazil slibně rozehraný turnaj a chtěli jsme mu to vrátit. Start do utkání byl raketový, velký závar a první branka opět z hole V. Šmída. To co jsme byli schopni předvést ve středním pásmu, kde jsme si dokázali seběhnout, pustit míček, přiťuknout a navzájem se uvolnit bylo úžasné a po nádherných akcích odskočili až na 3:0, když se trefil K. Daníček aj. Holub. Ve třetí části jsme více faulovali než hráli, ačkoliv si troufám říct, že při Východočeském přeboru by ani jeden ze zákroků nebyl posouzen, jako nedovolený – všechno to byli souboje u hrazení. I přes vyloučení jsme si dokráčeli pro jednoznačné vítězství, které uzavřel dorážkou T. Málek.

 

Ježci Heřmanův Městec : Alpiq Kladno 0 : 1 (0:1), střely 14:15

Před posledním zápase jsme se vyhřívali na 2. místě tabulky, které zajišťovalo přímý postup do čtvrtfinále, ale poslední krok byl před námi porazit Kladno. Utkání se hrálo v hledišti i na hřišti. V hledišti nádherná ukázka slušného fandění a oba kotle se předháněli, kdo bude hlasitější.Oba týmy to vyhecovalo k úžasnému výkonu a hra se přelévala z jedné strany na druhou. Chtěli jsme co nejvíce pokrýt soupeřovu druhou formaci vedenou neskutečně šikovným jmenovcem našeho hráče a to Daníčkem. Bylo to velmi složité a první pětice si musela sáhnout hodně do rezerv svého fyzického fondu, jelikož Alpiq měl tři pětice a my hráli pouze na dvě. I tak se nám povedlo tuto lajnu uhlídat, bohužel rozhodla jiná a to minutu před koncem první poloviny utkání. Prohraný zápas nás odsoudil do osmifinále, které nám mohlo pokazit prozatím skvěle odehraný turnaj.

 

 

Osmifinále:

 

Ježci Heřmanův Městec : HBC Rakovník 4 : 0 (2:0), střely 18:2

Díky komunikaci s trenérem Autoskla p. Kamarytem, jsme měli nějakou představu na koho v osmifinále narazíme, ale přesnou kvalitu soupeře nešlo odhadnout. Při rozcvičce jsme hráče upozornili, že soupeřových hráčů je malý počet a že nejspíš vsadí vše na začátek utkání ve kterém se pokusí odskočit a následně výsledek držet. Naše taktika naopak zněla odrazit první útoky a pak zasadit hřebíček. Pro tento zápas hráči poslechli dokonale. Rakovník se do utkání opravdu vrhl a dostal se po nádherně vrácených přihrávkách k modré ke dvěma střeleckým pokusům, které oba dokázal vytěsnit D. Makkai. Byli to poslední dvě střely soupeře za celý zápas. Od 5. minuty jsme soupeře zatlačili a čekali zda se povede K. Daníčkovi trefit konečně prázdnou branku, kterou několikrát s přehledem minul…ano povedlo se K. Daníček 1:0. Za další minutu se trefil O. Hladký a 2:0 vypadalo již velice dobře. Soupeře však bylo potřeba dorazit a to si vzal na starosti kapitán V. Šmíd. Koncert zahozených šancí, který jsme předvedli místama až vyvolával úsměv. V poslední minutě uzavřel skóre J. Pilař.

 

Neděle

 

Čtvrtfinále:

 

Ježci Heřmanův Městec : HBC Hradec Králové 0 : 1 (0:1), střely 11:13

Finálový program se hrál na venkovním hřišti, které má daleko menší rozměry a hlavně je na něm položen asfalt. Ten se stal pro nás zřejmě noční můrou. Nedokázali jsme se rozběhnout při samotném rozcvičení, natož pak při zápase. Najednou jsme byli jakoby bez nohou. Druhá věc, která nám odešla byla kombinace, na všechno bylo méně času a navíc zpracování míčku bylo daleko složitější. Toto všechno s jednou individuální chybou na začátku utkání přineslo prohru 0:1. Po celé utkání jsme měli územní převahu, ale nedokázali ji vůbec přetavit ve střely, které by musel pochytat brankář, vše nám chytali obětaví obránci, či jsme trefovali i spoluhráče. Až možná příliš jsme chtěli rychle vyrovnat a první lajna byla možná vytěžována až přes příliš. V závěru utkání jsme se pokusili ještě o odvolání brankáře, přeci jen v této situaci umíme vyrovnat, ale nadějnou střelu V. Šmída schoval do lapačky brankář Pirátů. Pohádka o medailové pozici skončila.

 

O 5. místo

 

Ježci Heřmanův Městec : Alpiq Kladno 2 : 4 (1:2), střely 9:7

Díky lepšímu koeficientu jsme byli nasazeni do utkání o 5. místo ve kterém jsme se podruhé potkali s Kladnem. To, že již o moc nejde a dáme příležitost opět všem hráčům bylo jisté, ale co chystají rodiče jsme netušili. Již při rozcvičce nám to všem však bylo jasné. V zápase o 5. místo se bude fandit dětem. Hlasivky rodičů se spojili a vytvořili dětem atmosféru finále. Chvilku se fandilo jednomu týmu společně, jindy druhému a následně prostě neutrálně dětem a hře – ještě jednou paráda. Trošku to vypadalo, že i Kladno se pere s venkovním asfaltem a hra byla o něco pomalejší než v hale, ale i tak se bylo na co dívat. Do vedení šel soupeř a Ježci následně vyrovnali po střele J. Pilaře. Střel příliš nebylo a bylo jasné, že rozhodne střelecká úspěšnost, kterou měli lepší hráči Alpiqu a odskočili až na 1:4. V poslední minutě nám ještě naposledy zvedl ruce nad hlavu V. Šmíd 2 :4.

 

Jiří Kozel:„Hodnocení našeho týmu: V hale jsme odehráli luxusní turnaj. Plast nám prostě sedí a velikost hřiště spíše vyhovuje, jelikož si umíme nahrát a v týmu máme dostatek rychlíků, kteří větší prostor umí využít k brejku. Byli jsme blízko k tomu, abychom porazili Svítkov a nebýt hodně, hodně přísného vyloučení, věřím že by Svítkov nevyrovnal a zápas neotočil, ačkoliv byl herně lepší. I ostatní zápasy ve skupině byla lahoda a to včetně prohraného zápasu s Kladnem. Obávali jsme se osmifinále, ale zvládli ho i přes nervozitu, která na nás ze začátku zápasu byla znát, dál to již byl opět koncert. Ve čtvrtfinále jsme potkali Hradec Králové a celkem jsme byli rádi, že jsme se vyhnuli Autosklu. Utkání s Hradcem jsme již sehráli na venkovním asfaltovém hřišti a stalo se noční můrou, neodehráli jsme ho úplně strašně, ale v porovnání se zápasy ve skupině to byla slabota...najednou míček tak hezky neklouzal, hráči zpomalili a nevyhovoval nám i menší prostor, kde u nás vyšší hráči Hradce hned byli a neměli jsme čas zklidnit míček na hokejce. Územní převahu jsme nedokázali přetavit ve střely, které nám blokovali těla, hokejky a rukavice soupeřů - opravdu velká škoda. Zápas o 5. místo jsme si už jen chtěli všichni užít a začlenili hráče, kteří si ve čtvrtfinále nezahráli. Fanoušci to vzali stejně tak a byl z toho nezapomenutelný zážitek, kdy rodiče fandili všem dětem bez nějakého klubového rozlišení a to dokonce i za stále měnícího se skóre...byla to paráda! Po celý turnaj jsme střídali rovnoměrně naše dva brankáře a oba si dokonce zvládli užít stejný počet oslav při závěrečné siréně.

Hodnocení organizace: Nic nijak extra nedrhlo, zápasy šli dle programu, ale MČR? Já nevím prostě čekám víc, nástup mužstev, hlášení sestav, gólů, vyhlášení všech umístění s nějakou fanfárou (vždyť mě se hráči ptali, kdy bude vyhlášení a já jim jen blbě odpověděl Vojta - kapitán mužstva - už má pohár, už jsme vyhlášeni). Jsou to maličkosti, které turnaji dodají přidanou hodnotu.

Soupeři: Tentokrát se mi opravdu zdálo, že šlo o strašně vyrovnaný turnaj, když se kouknu na to že v osmifinále mělo problém Autosklo vůbec projít přes České Budějovice (1:0), ve čtvrtfinále se až v prodloužení zachránil na úkor Ústí nad Labem Svítkov. I přes tuto vyrovnanost se ukázal region Východ ve velmi dobrém světle vždyť v první šestici týmů máme všechny čtyři zástupce.

Poděkování patří realizačnímu týmu mě ;o), Lucii Kozlové, Robertu Musílkovi, kteří my pomáhali a fanouškům za jejich silné a slušně nastavené hlasivky, nemalý podíl má jistě i skvělé ubytování v Dolních Bojanovicích www.orlovna .eu“

Sestava Ježků:Páv, Makkai – Kozel, Čapka, Musílek, Holub, Pilař O., Šmíd, Daníček, Pilař J., Málek, Krásný, Hladký, Zmek, Sedlák

 

Konečné pořadí MČR:

1. HBC JTEKT Svítkov Stars Pardubice
2. HBC Autosklo HAK Pardubice
3. Rigum Hodonín
4. HBC Hradec Králové 1988
5. Alpiq Kladno
6. Ježci Heřmanův Městec
7. HBC Hostivař
8. Dragons Ústí nad Labem
9. Pedagog České Budějovice
10. HBC Nové Strašecí
11. SK Sudoměřice
12. HBC Rakovník