Naši mladá krev v podobě přípravky vyrazila na první pocovidí turnaj do Chrudimi. A mladíci s #sjezkemvsrdci se rozhodně neztratili.
Že Ježci hrají jen hokejbal je fáma...v roce 2014 navštívili dva fotbalové turnaje. Článek se bohužel dochoval jen z toho v Chrudimi, kde jsme gól nedali, ale v Heřmanově Městci jsme se v posledním zápase již trefili a rozbouřili našlapané tribuny. Komentáře typu: MFK Chrudim čekala na to až začneme hrát fotbal, ale toho se nedočkali...jsou přesné nicméně kluci se vyblbli a ukázali, že se sportem prostě baví! Navíc na obou turnajích jsme díky exotičnosti nabrali spousty fanoušků a spousta klubů nám fandila, abychom se konečně prosadili. Góla tenkrát dal V. Šmíd.
Souboj dvou světů…
Hokejbalový Ježci si chtěli zpříjemnit zimní přestávku a tak vyrazili na fotbalový turnaj pro ročník 2004. Kluci, kteří nemají žádné zkušenosti s fotbalem a k tomu ještě polovina týmu z ročníku 05 se vydala 21. 12. 2013 na turnaj do Chrudimi.
Do turnaje jsme doslova „vlétli“. Díky lehkému podcenění příjezdového času a dřívějšího začátku turnaje jsme šli přímo z kabiny na hřiště. Pár kluků si stihlo vyslechnout, alespoň základy pravidel a tak utvořili první čtyřku. Hned v prvním utkání jsme sehráli nejspíš „nejdramatičtější“ utkání, když jsme zvládli držet stav 0 : 0 až do 6. minuty utkání. Chrudim byla zřejmě trošku zaskočená soupeřem, když stále čekala, kdy začneme hrát fotbal, ale toho se nedočkali. Naší polovinu hřiště jsme opustili pouze dvakrát, ale i tak po prvním zápase panovala spokojenost, však jsme si v kabině řekli, že hrajeme s handicapem a na začátku každého utkání vedeme 10:0 a tak jsme se mohli radovat z „vítězství“. Všude v tabulkách bylo chybně zapsáno 0:6, ale inkasovaný gól, negól navíc o ničem nerozhodoval.
V druhém zápase jsme již, alespoň trochu zlepšili hru dopředu, kde se nám povedlo i ohrozit branku soupeře. Pokoušeli jsme se přeci jen i něco vytvořit, ale přesnost přihrávek byla mizerná a když už našla přihrávka svého adresáta, tak zpracování trvalo značně dlouho, tím se dostával soupeř daleko častěji do zakončení než Chrudim a gólový přísun narostl o trochu více i tak se nám povedl udržet námi stanovenou hranici do deseti gólů.
Díky odehraným dvěma zápasům jsme trošku věděli, jak rozehrávat některé situace, ale co bylo horší i soupeři věděli, že pokud budou hrát aktivně, tak si s velkým míčem moc nerozumíme a jejich rychlí přístup k nám, po jakékoli rozehrávce znamenalo jeho okamžité odebrání. Přeci jen se nám povedlo s první čtveřicí vymyslet, alespoň něco málo při autovém vhazování a občas nakouknout na soupeřovu polovinu, ale žádný výpad jsme nedokázali zakončit. Poprvé jsme dostali více jak deset gólů.
Před zápasem nás motivovali hráči Třebeše, že pokud vyhrajeme, tak je posuneme do semifinále, dokonce nám začali fandit, naopak Havlíčkův Brod měl za úkol vstřelit 10 branek, tak aby šli do semifinále z prvního místa a vyhnuli se suverénu turnaje Hradci Králové. Kluky to chvilkově pobláznilo a první dvě minuty jsme byli na soupeřově polovině a několikrát byli blízko vstřelení branky. Nečekaný tlak první čtveřice jsme však bohužel zakončili gólem v naší síti, když se soupeři podařil rychlý protiútok. Ve zbytku utkání již soupeř dominoval a hnal se za vstřelenou desítkou. Desátý gól, který posvětil postup Brodu do semifinále z první příčky zaznamenali až půlminuty před koncem, a tak měl zápas nádech dramatu až dokonce.
Do zápasu o 9. místo jsme šli s touhou vstřelit alespoň jeden gól. Utkání jsme nerozehráli úplně zle a v 5. minutě ještě drželi celkem příznivé skóre 0:1. Soupeř nás, ale k ničemu moc nepouštěl a šikovně nás vytláčel do stran, kde jsme skončili vždy v autu. To byla situace, kterou měl soupeř opravdu pěkně natrénovanou a dost branek jsme obdrželi právě po této standartní situaci, která se dala rozehrát třemi způsoby a to klasickým vhazováním, nahrávkou ze země, nebo vyvezením což pro naše hráče byl totální zmatek a nevěděli, jak přistoupit k bránění těchto situací.
Jiří Kozel: „Chtěli jsme klukům trošku ozvláštnit zimní přestávku a tak jsme je oslovili s možností absolvovat fotbalový turnaj. Šli jsme do toho, ačkoli kluci nemají žádné zkušenosti a navíc oproti fotbalistům nemáme tolik dětí v jednotlivých ročnících a tak náš tým z poloviny tvořili i hráči o rok mladší. Halové fotbalové turnaje jsou extrémně náročné, vždyť se do něj nepřihlašují ani fotbalové týmy z menších obcí či vesnic, nejspíš proto, aby vysoko neprohráli. Myslím si, že ale na prohře není nic špatného a to co jsme si od turnaje slibovali, jsme dokázali. Musím vyzdvihnout všechny soupeře i organizátory, že nás brali jako normální tým a nikdo se nijak nevysmíval. Závěrečný potlesk za 10. místo byl velmi příjemný. Po turnaji jsme si rozdali obdržené sladkosti a optali se hráčů, zda do toho půjdou znovu a dostali jasné ano a tak 2. 2. navštívíme turnaj v Heřmanově Městci a věříme, že se zde zaradujeme ze vstřelené branky.“
Sestava:
Páv – Kozel, Čapka, Šmíd, Hladký, Makkai, Holub, Krásný, Pilař