Děčín a Ústí nad Labem hostili letošní mistrovství České republiky v hokejbale kategorie přípravka. Finálový turnaj byl rozdělen do čtyř skupin, z nichž tři byly obsazeny kvartetem týmů a jedna třemi. Z každé skupiny postupovaly dva celky do dvou čtvrtfinálových skupin a na zbylé týmy čekaly boje ve skupině o umístění a následně konečně zápasy turnaje o finální podoby postavení jednotlivých mančaftů. Ježci z Heřmanova Městec byli na losováni do skupiny A, společně s SK Pedagog České Budějovice, SK Kelti Nižbor, HBC Nové Strašecí.

Do místa konání Ježči vyrazili vlakem, a tak i po cestě, která bez mála trvala 3 hodiny byli v pořádku bez nějakých problémů, které nám vždy přináší cestování auty.

 

Ježci Heřmanův Městec : SK Pedagog České Budějovice 0:3 (0:0), střely 18:14

Na zápas jsme byli nažhavení, což bylo znát již při samotné rozcvičce. České Budějovice se zřejmě samy pasovali do role favorita a zdálo se, že si nepřipouští, že by s Ježky měli být nějaké problémy. První útok patřil právě jim, ale pouze nahodili na připraveného A. Páva. Po buly následoval rychlý přesun do útočného pásma, když svoje raketové nohy nakopla A. Kozlová a vyslali první nebezpečný projektil a usadili jsme se v útočném pásmu. Dařili se nám bule a kombinace uvnitř útočného pásma, kde se nám hlavně vedla rozehrávka na obránce, ale jejich střeli mířili pouze do výstroje brankáře nebo mimo branku soupeře. Budějovice opouštěli polovinu hřiště jen občasnými výpady, ze kterých jsme jim dovolili pouhých 5 střel. V první polovině jsme Budějovice dokonale zaskočili. Asi největší šanci měl po oběhnutí branky V. Šmíd, jehož výpad až na několikrát dokázal brankář zkrotit na brankové čáře. Vstup do druhé půle se nám povedl a dvě minuty strávili u soupeře. Po následném ztracení útočného pásma, jsme trošku zaváhali při dalším založení útoku a útočník Budějovic zavezl podél mantinelu míček do pásma, na nějaký protiútok mu však po delším střídání nezbyli síly, a tak pouze nahodil míček směr branka, kde náš brankář D. Makkai neodhadl odskok míčku a nešťastně ho vyrazil před dalšího dobíhajícího hráče, který již střílel do prázdné branky. Pro hráče to byl šok, ale nezabalili to. Zakousli jsme se ještě víc a soupeře drtili v pásmu, když najednou přišlo prohození našeho obránce a na brankáře se řítil sám hráč Budějovic a chladnokrevně zakončil 0:2. Totální zmar, hráči ležící na ploše a sklopené hlavy na střídačkách. Těžko se hledal někdo, kdo nyní chtěl na hřiště a Budějovice měli několik střídání volněji a ještě jim pomohla výhoda přesilové hry. Po udržení oslabení byla najednou chuť ještě s výsledkem něco udělat. Řekli jsme si, že zariskujeme i s případným skóre, které mohlo hrát také svoji roli a půjdeme do hry bez brankáře. Vše se povedlo, drželi jsme pásmo, vyhrávali bule, ale míček vždy skončil v haldě těl před brankářem, nebo pod jeho výstrojí. Vše bylo podpořeno ještě vyloučením hráče Pedagogu. Situace kdy se o míček bojovalo u brankoviště se opakovala hned několikrát, ale míček do branky prostě nechtěl. Po dvou minutovém obléhání branky bez brankáře se Budějovice poprvé osvobodili výhozem míčku a ten si našel cestu přesně do naši svatyně. Zápas ve kterém jsme byli lepším týmem jsme prohráli 0:3.

 

Ježci Heřmanův Městec : SK Kelti Nižbor 2:0 (2:0), střely 15:5

Mezi zápasy jsme měli pouhý jeden zápas pauzu a trošku se báli, abychom nevytuhli. Rozcvičku jsme udělali o něco lehčí a šlo se na věc. Okamžitě po vhazování jsme se přesunuli před brankáře Keltů a pokračovali v koncertu zahozených šancí. Někdy snad již nešlo dle fyzikálních zákonů branku netrefit, ale nám se to vždy nějak povedlo. V 5. minutě přišlo přeci jen vysvobození, když L. Kozel od modré, prostřelil vše co mu stálo v cestě a vedli jsme 1:0. Za další dvě minuty se trefil V. Šmíd, když se prosadil střelou z mezikruží a vypadalo to, že střelecká nemohoucnost je ta tam. Opak byl však pravdou. Až dokonce zápasu jsme z brankáře Keltů dělali nadčlověka a bylo úplně jedno co jsme vymýšleli. Přečíslení, přihrávky na doklepnutí, přihrávky mezi kruhy, střela od obránců vše se zastavovalo před brankovou čárou a když už to vypadalo, že míček míří do branky zastavili jsme ho raději i my. Za celý zápas se Kelti dostali k pouhým 5 střelám, ale díky naší střelecké nemohoucnosti byli stále na dostřel.

 

Ježci Heřmanův Městec : HBC Nové Strašecí 3:0 (2:0), střely 14:8

Nové Strašecí je soupeř, kterého na velkých akcích potkáváme poměrně často a pokud si dobře pamatuji neztratili jsme vzájemných utkáních dosud ani jeden bod. Do utkání jsme nastupovali jako mírný favorit a k potvrzení postupové příčky nám stačila i prohra 0:1. O této variantě jsme věděli my trenéři, ale děti byli hnány za vítězstvím a klidným postupem. Naše útočná hra byla až na zakončení paráda. V páté minutě se prosadila rychlonohá A. Kozlová po přihrávce V. Šmída, ale opět se nám nepovedlo na tuto branku dobře navázat. Nové Strašecí si nic nezadalo se svým názvem a občas nás z rychlého protiútoku pěkně vystrašilo. V posledních vteřinkách první půle se řítil V. Šmíd sám na obranu, která před ním ustupovala, již to vypadalo, že se nic nestane a situaci pouze zašmodrchá, když se mu povedlo přesně přihrát na J. Jožáka, který v čase 9:59 vstřelil druhý gól. Do druhé poloviny jsme, tak nastupovali odlehčeni o nějaké velké starosti s výsledkem a prostor dostali hlavně hráči, kteří byli méně využíváni i tak jsme hráli převážně na půlce Strašáků. Definitivní podobu výsledku dal J. Čapka, který se prosadil střelou od modré čáry.

 

Dlouhý den, jsme zakončili společnou večeří a poklidnou chůzí jsme došli až na ubytovnu, kde jsme nemuseli hráče ani dlouho přemlouvat a spali.

 

Ježci Heřmanův Městec : HBC Alpiq Kladno 0:2 (0:0), střely 8:10

Před zápasem jsme neměli možnost rozcvičení na hřišti, jelikož organizátoři chtěli dohnat časovou ztrátu oproti programu a to byla trošku voda na náš mlýn, jelikož jsme byli rozcvičení již mimo hrací plochu. Dalším faktem, který nám pomohl byl, že Kladno nás zřejmě podcenilo. Prvních 8 minut se hrálo převážně na polovině Kladna, ale jejich brankář vše chytal s ledovým klidem a to i při dost ošemetných situacích. Asi největší šanci měl O. Hladký, ale po přihrávce se mu nepovedlo zamířit přesně mezi tři tyče. Když jsme měli největší tlak, dopustili jsme se útočného faulu a museli jsme se naopak bránit. Přesilová hra v podání Kladna sice nic moc nepřinesla, ale dostala je z defenzívy. První polovinu jsme odehráli přímo famózně, ale nástup do půle druhé už takový nebyl i tak jsme získali pásmo a přišel osudný okamžik, na modré čáře byl podražen L. Kozel, ale hrálo se dál. Kladno přešlo do přečíslení, které zakončila, neodstavitelná Zachová. Utkání touto brankou dostalo grády a hrál se vyrovnaný hokejbal, což nám paradoxně pomohlo, jelikož kolem branky bylo najednou volněji a naše rakety V. Šmíd a A. Kozlová měli trošku více šancí na rychlí průchod. Bohužel prvně jmenovaný raději než branku trefuje brankáře a druhá je raději v atletice přeskakuje, než na hokejbale do nich střílí góly a tak ani tyto šance nepřinesli vyrovnání. Závěr utkání se doslova kouskouval, když Kladno hrálo již jen na pár vyvolených a čelili tlaku Ježků. Bohužel se nám však nepovedlo přerušit v útočném pásmu a tak jsme se nedostali ani k powerplay a opět zaúřadovala z Kladna Zachová, kterou opět na hranici brankoviště nedokázal nikdo odstavit a zvýšila na 0:2.

 

 Ježci Heřmanův Městec : HBC Hradec Králové 1988 0:1 (0:1), střely 10:17

Již před zápasem bylo jisté, že nepostoupíme do semifinálové skupiny a skončíme na posledním místě skupiny čtvrtfinálové. S Hradcem letos máme velice vyrovnanou bilanci, když všechna utkání po základní hrací době skončila remízou, ovšem zde nás čekali úplně jiní piráti – zřejmě jim dobře funguje náborová činnost v jarních měsících ;o))). V zápase jsme tedy pravidelně střídali všechny hráče bez ohledu na jeho vývoj. V první polovině jsme se trošku hledali a nebyl to ten hokejbal, který jsme předváděli v předchozích čtyřech zápasech. Hradec však z neproměňování lecos okoukal a za celou polovinu, kdy nás téměř k ničemu nepustil vstřelil pouze jednu branku a náš tým pomaličku ožíval. Druhá půlka byla o něčem jiném. Hned dvakrát se povedlo utéct A. Kozlové, ale poprvé ji vychytal hradecký brankář a podruhé mu vypomohl obránce, který dokázal míček směřující do branky vytěsnit. Hradec se najednou musel trošku stáhnout, jelikož naše brejky mu dělali velké problémy. K rozmělnění našich útočných snah napomohla přesilovka po faulu L. Kozla a Piráti nakonec dovedli utkání k nejhubenější výhře 0:1. Náš výkon ocenili i fanoušci soupeře, když nás vyprovázeli potleskem a skandováním Ježci.

 

Plán sobotního večera byl stejný tomu z předchozího dne, jen někteří hráči si večerku lehce natáhli. Ráno jsme se šli kouknout do místní ZOO a těšili se na odpolední zápas s Jeleny z Letohradu. Ještě, že je facebook…při procházce v Zoo jsme zjistili, že jsme špatně pochopili rozpis turnaje a že nás za hodinu čekají na hřišti Malenovice. Nechtěli jsme je tam nechat samotné a tak jsme se tam dopravili hned, jak bylo možné. Na rozcvičení a trošku zklidnění nervů jsme měli dostatek času i tak.

 

Ježci Heřmanův Městec : TJ ACS Malenovice SV 0:4 (0:0), střely 10:20

Malenovice nepostoupili mezi nejlepší čtyři týmy díky Písku, který je sice porazil, ale v závěrečném utkání prohrál se Svítkovem a tím poslal Malenovice, které sice Svítkov naopak porazili, ale při počítání vzájemné minitabulky jim chyběl jediný gól. Čekal nás tedy soupeř, který rozhodně patřil k tomu nejlepšímu, co bylo na letošním MČR k vidění. My jsme jim naopak chtěli ukázat, jak umíme bránit. Před zápasem jsme hráče upozornili na změnu stylu napadání, tak abychom proti urostlejším hráčům co nejméně propadali v útoku, ale i tak narušovali rozehrávku soupeře. Soupeř byl lepším týmem, ale stále dokola narážel na obětavé Ježky, kteří jim nenechali chvilku klid na zakončení. Skončila první polovina a stále se hrálo 0:0. Malenovice šli tvrdě do brankáře a několikrát jsme reklamovali, že situace v brankovišti až zbytečně přehrávají, když doráželi i míčky, které měl brankář již ve své moci. Důraz se jim však vyplatil, když jednu z vyražených střel dokázali dotlačit na víckrát za D. Makkaie. Otevřít hru proti tak silnému soupeři by byl nesmysl, dál jsme hráli zanďoura pouze křídla byli upozorněny, aby rychleji rozbíhali útoky, abychom případně zahrozili z nějakého brejku. Vše co jsme vyprodukovali, však opět pochytal brankář Malenovic. Samotný závěr již patřil zase Malenovicím. Po druhém gólu jsme se již smířili s prohrou a dali příležitost hlavně méně vytíženým hráčům a inkasovali další dva góly na cestu do šatny.

 

Ježci Heřmanův Městec : SK Pedagog České Budějovice 1:3 (0:0), střely 13:16

Soupeř, s kterým jsme na MČR začínali, byl zároveň i soupeřem posledním. Souboj o 7 příčku byl také trošku soubojem, komu zbylo více sil. Trenéři a rodiče bojovali s hlasivkami a hráči naopak s posledními zbytky sil, tři dny zanechali na každém svou stopu. Chtěli jsme Budějovicím oplatit nešťastnou prohru, ale hned na začátku dostali facku zprava i zleva a stav byl 0:2, ale postupně. První gól vstřelili Budějovice již po 27 vteřinách, kdy jsme jen přihlíželi akci na jeden dotek. Vzápětí jsme však mohli vyrovnat, když střelu A. Kozlové brankář pouze vyrazil a T. Málek byl metr od prázdné branky, ta však byla asi o 2,5m menší než bylo potřeba. Druhá branka Pedagogu na sebe nenechala dlouho čekat, v čase 2:29 jsme zbytečně před soupeřem ustupovali a útočník Budějovic mohl pohodlně zamířit do horního rohu branky 0:2. V první půlce se nám povedlo vyrovnat hru a mít pár zajímavých pozic, ale stále to ještě nebylo ono. O polovině zápasu jsme si řekli, že půjdeme za jedním gólem, že neodjedeme bez vstřeleného gólu na tomto MČR a zapnuli na rychlost, která nás na tomto turnaji zdobila, bohužel jsme k tomu přizvali naši střeleckou nemohoucnost. Dostávali jsme se čím dál víc do ohrožení branky, ale už jen samotné trefení vymezeného prostoru byl zázrak. Po jednom přečíslení jsme opět viděli prázdnou branku a to nejdříve A. Kozlová a následně O. Hladký, ale trefit ji byl pro nás nadlidský výkon. Hned v další akci se dostal do nadějné pozice znova O. Hladký, ale místo pohotové střely volil kličku do hráče a slibné pozice sešlo. Snížení měl na hokejce J. Pilař, který opět před prázdnou brankou přemýšlel, tak dlouho jestli zvolit forhand nebo backhand až míček poslal mimo tři tyče. Přeci jen se nám, ale povedlo kontaktní branku vsítit, když se konečně povedlo A. Kozlové zakončit nájezd mezi nohy brankáře Budějovic a snížila na 1:2. Do konce zápasu zbývali slibné 4 minuty. Nastoupila lajna, která měla jasný úkol získat útočné pásmo pro hráče, které se budou snažit stav utkání srovnat. Bohužel na místo jednoduchého nahození na brankáře jsme v útočné třetině vymýšleli a zpětnou přihrávku na beka zachytil útočník Pedagogu a utekl do samostatného nájezdu, který proměnil 1:3. Nebylo na co čekat, na hřiště nastoupilo to nejlepší a hned získali pásmo, bohužel jsme byli až moc důrazní a rozhodčí to ocenil 1 minutou pro našeho J. Pilaře. I ve čtyřech jsme chtěli bojovat o vyrovnání. Hráčům před bulí v obranném pásmu byli rozdány úkoly, tak abychom se nám povedlo udělat při oslabení nějaký brejk. Vše vyšlo na jedničku a V. Šmíd se řítil sám na brankáře, ale zazvonil pouze na tyč – smůla nás neopouštěla. Zbytek oslabení jsme odehráli v útočném pásmu a poslední dvě minuty jsme nepustili Budějovice z pásma, ale gól jsme dát nedokázali.

Sestava: A. Páv, D. Makkai – L. Kozel, J. Čapka, K. Daníček, V. Musílek, O. Pilař, V. Šmíd, J. Jožák, J. Pilař, T. Málek, A. Kozlová, O. Hladký, D. Synek, D. Koreček

 

Jiří Kozel: „MČR jsme si užili a po celé tři dny podávali fantastické výkony. Vždyť až na první polovinu s Hradcem Králové a zápas s Malenovicemi, který i přes převahu Malenovice rozhodli až 2 minuty před koncem, jsme se soupeři hráli vyrovnaná utkání, nebo naopak patřili k tomu aktivnějšímu týmu. Bohužel jsme vynikající výkon nebyli schopni přetavit v koncovce, která byla skoro úděsná. I tak jsem na mužstvo pyšný, jelikož předvedená hra brala dech a rozhodně snesla ta nejvyšší měřítka. Nestává se často, že za námi chodí rodiče soupeřů a gratulují k výkonům, že nám přejí vstřelení alespoň nějakého ušmudlaného gólu přihlížející pořadatelé a že rodiče dětí neustále tleskají a chválí i po prohraném zápase. Jsem rád za to, že naši hráči a hráčka válčí se soupeři pouze na hřišti a mimo něj si vedle sebe sednou, baví se a povzbuzují – myslím, že v tomhle jsme mezi týmy asi nejdál a máme napříč týmy hodně kamarádů. 5ti tisícové městečko Heřmanův Městec za sebou nechalo takové týmy, jako jsou Plzeň, Ústí nad Labem, Hostivař, Autosklo Pardubice atd. to už samo osobě znamená veliký úspěch.“

 

Konečné pořadí finále MČR přípravek 2013/2014:
1. HC Švantlův Dvůr Písek
2. TJ Paramo Svítkov Stars Pardubice
3. HBC ALPIQ Kladno
4. HBC Hradec Králové 1988
5. TJ ACS Malenovice SV
6. SK Hokejbal Letohrad
7. SK Pedagog České Budějovice
8. Ježci Heřmanův Městec
9. HBC Plzeň
10. SK Kelti 2008
11. HBC Autosklo-H.A.K. Pardubice
12. HBC Rakovník
13. HBC Hostivař
14. HBC Nové Strašecí
15. SC Dragons Ústí nad Labem

 

FOTOGALERIE Z TURNAJE