V minulém rozhovoru jsme vyzpovídali trenéry těch úplně nejmenších ježčích nadějí. Nyní jsme se zaměřili na trenéry přípravky a mladších žáků. Jiří Šulc a Ondřej Honek se na hřišti umí ohánět nejen s hokejkou v ruce, ale také cennými radami, kterými posouvají naše mladé kluky kupředu velkému hokejbalu.
Poslední z kvalifikačních turnajů mladších žáků na mistrovství České republiky se hrál v Praze na Lužinách. Na finálový turnaj se přímo dostanou jen vítězové těchto turnajů, ale díky tomu, že domácí Kert Park Praha již jeden z turnajů vyhrál, mohl se z případného postupu radovat i další v řadě. Ježci skončili na 3. Místě a postup bere skutečně až ten druhý v řadě – náš přemožitel ze semifinále Wolves Chomutov. Ježci si opět neodpustili v cestě za medailí projít složitější cestou a to přes 5 zápasů.
Jelikož se mladším žákům v sezóně daří, tak jsme je zkusili přihlásit na turnaj vyšší kategorie ze kterého se mohou kvalifikovat na finálový turnaj ČR. Na tyto turnaje se přihlašují celky, které disponují tím nejlepším v jednotlivých krajích a tak naše Ježky nečekalo nic jednoduchého. Většina celků přijela minimálně na tři útoky to naše soupiska čítala pouze 12 jmen - 11 hráčů a 1 brankáře. Hrálo se 2x12 a pro týmy kteří skončili ve skupině na 2. a 3. místě v případě úspěchu ve čtvrtfinále čekalo ten den pět utkání, tedy 120 minut čistého času na velkém hokejovém hřišti. Našich jedenáct Ježků to zvládlo, ačkoliv v semifinále a v boji o 3. místo již byl vidět znatelný úbytek sil bojovali statečně. Navíc díky tomuto systému se potkali se všemi celky na turnaji a ve všech utkáních jsme vstřelili první branku.
Sestava mladších žáků nebyla sice ideální, ale Ježci se vrátili ke hře kterou předváděli na domácím turnaji - bylo se tedy na co dívat. Celý turnaj sice odehráli Ježci v pouhých devíti hráčích, ale na pohybu to nebylo znát. Dařili se přihrávky, vyhrávali jsme souboje 1na1, bojovali jsme o každý míček a nepolevili ani když se zápas nevyvíjel podle našich představ a se Svítkovem dokázali umazat dvoubrankové manko.
V sobotu 11. 10. jsme potkali soupeře, který na tom byl bodově stejně jako my, to znamená z dosavadních 6ti zápasů žádný bod. Ježci doposud sbírali vysoké porážky, ale celkem se jim dařilo skórovat. Svítkov zase trápila střelecká potence, kdy hodně zápasů odehráli s nulou na svém kontě.
Síla Svítkova navíc stoupá s možností využití hráčů, kteří zároveň nastupují i za starší žáky. Starší žáci Svítkova hráli v sobotu až od 13:00 v Přelouči a tak nic nebránilo v zapojení těchto hráčů. I tak se Svítkov rozhodl v prvním zápase pošetřit D. Drbala a Matyáše Bláhu a v druhém L. Novotného a M. Korbela.
Góly: Šmíd – Korbel M. 2x, Novotný L. 2x
Při posledním zápase žáků, jsme konečně dokázali ubránit první střídání a tak jsme tentokrát inkasovali hned po buly ze která se stala šavlovačka, kterou utnul M. Korbel a vyslal míček od půlky směr naše branka a skákavý míček si našel místo mezi betony A. Páva a po 13 vteřinách jsme prohrávali. Tentokrát nás však obdržená branka opravdu spařila. Kluci věděli, že tyto zápasy jsou hratelné a brzké inkasování jim sebralo trošku vítr z plachet. V 6. minutě jsme po souhře Novotného a Korbela tahali míček ze sítě podruhé. Postupem času však přišli první vlašťovky a přeci jen jsme se začali chytat stébla. V druhé třetině se již hrála vyrovnaná partie a díky lepšímu pohybu po hřišti se bylo hned na co dívat. Spoustu možností zakončení však zmařilo naše jemné pošťuchování balónku, kdy jsme se ho báli v důležitých chvílích udeřit. Navíc Svítkov dal na 3:0 hned v úvodu třetiny, kdy se poprvé prosadil Novotný a v 18 minutě se Novotný dorovnal dvougólovému střelci Korbelovi. Dvě minuty před koncem druhé třetiny se nám však konečně povedlo snížit, když po sérii našich střel žblabuněk se míček dostal až za záda brankáře Stars, ale šel pouze do tyče a od ní se odrazil na V. Šmída, který do prázdné branky pouze doklepával. Pokud Svítkov byl po dvě třetiny o něco lepším týmem. Tak ve třetí třetině jsme byli zase my daleko aktivnější a Svítkov se několikrát osvobozoval pouze zakázaným uvolněním. Skvěle se nám hlavně dařilo napadání útočných akcí již v zárodku a nedovolili nějaký rychlý přechod, což našim obráncům občas dělá problémy. Zase jsme byli slabí v zakončení, když minimum střel prošlo až na brankáře a zároveň trefili branku soupeře, utkání tak skončilo 1:4.
Góly: Šmíd, Pilař J., Daníček – Drbal 2x, Shejbal, Bukač
Již bylo zmíněno, že Svítkov do druhé zápasu nastoupil s jinou dvojicí, která měla provětrat naši obranu, což se také potvrdilo. V tradičním prvním střídání jsme si nechali vstřelit gól po samostatné akci D. Drbala a tak jsme nastartovali zápas, jak jsme zvyklí. Ve čtvrté minutě se však začali dít věci. Nejdříve Šmíd vyrovnal, aby v následně pokračujícím střídání nabyl J. Pilařovi, který otočil na 2:1. Poprvé jsme vedli v mladších žácích. Následně jsme měli možnost přesilovky 5 na 3, ale nic jsme nedokázali vytvořit, což je velká škoda odskočit na 3:1 mohlo být zajímavé. Některé hráče na straně Svítkova přeci jen chytaly emoce a tohle s nimi mohlo zahýbat ještě víc. Bohužel v druhé třetině jsme se dopustili tříminutového výpadku a soupeř otočil až na 2:4. Někteří si možná již mysleli, že je po zápase, ale naše útočné výpady nabíraly na síle a na četnosti. Nejaktivnější byla trojička Šmíd, Daníček, Pilař J., kteří si dokázali vynutit tlak. V 8. minutě poslední třetiny jsme si vzali náš oblíbený oddechový čas a vyplatilo se po Šmídově střele zůstal vedle brankáře volný míček u kterého byl nejrychleji Daníček a snížení na 3:4 bylo na světě. Do konce utkání zbývala necelá minuta, na vhazování jsme šli rovnou v šesti a povedlo se nám dostat Svítkov do obranného pásma, kde se navíc dopustili faulu a měli jsme možnost hrát 6 na 4. Nabídnutou příležitost jsme nevyužili a prohráli těsným rozdílem 3:4.
Jiří Kozel: „Hodnocení bude vzhledem k výsledkům trošku zvláštní a to v tom, že si myslím, že v prvním zápase jsme předváděli lepší hokejbal a daleko víckrát se mohli radovat ze vstřelené branky, ale síla na míčku byla jednoznačně na straně Svítkova. Druhý zápas jsme se soustředili hlavně na ubránění první lajny a do útoků se tlačili daleko méně, ale byli jsme daleko efektivnější než v prvním utkání. Co se nám rozhodně nedařilo, byla vhazování, která lacině prohráváme ve většině utkáních, to vše však souvisí s tím, že v samotném souboji jsme, trošku zabrždění, tam kde bychom na tréninku urvali spoluhráči míček i s nohou, tak zde se soupeře bojíme dotknout. Celkově však pro nás takto odehraná utkání byla jedna velká výhra a také jsme to náležitě oslavily. Závěr bude stejný, jako hodnocení přípravkového turnaje – nerozumím tomu, proč někteří hráči nastupují zcela bez holeních chráničů, rozhodčí mě sice upozornil na to, že hráč má mít pouze zakryté nohy a zda chránič má či ne je jeho věc a prý jde o vlastní vůli hráčů…já jako trenér bych podobně ustrojenému dítěti nedovolil vstoupit na hřiště!!!“
Sestava:
Páv – Kozel, Čapka, Musílek, Holub, Daníček, Šmíd, Jožák, Pilař, Krásný, Hladký, Synek, Málek, Koreček