V minulém rozhovoru jsme vyzpovídali trenéry těch úplně nejmenších ježčích nadějí. Nyní jsme se zaměřili na trenéry přípravky a mladších žáků. Jiří Šulc a Ondřej Honek se na hřišti umí ohánět nejen s hokejkou v ruce, ale také cennými radami, kterými posouvají naše mladé kluky kupředu velkému hokejbalu.
Poslední z kvalifikačních turnajů mladších žáků na mistrovství České republiky se hrál v Praze na Lužinách. Na finálový turnaj se přímo dostanou jen vítězové těchto turnajů, ale díky tomu, že domácí Kert Park Praha již jeden z turnajů vyhrál, mohl se z případného postupu radovat i další v řadě. Ježci skončili na 3. Místě a postup bere skutečně až ten druhý v řadě – náš přemožitel ze semifinále Wolves Chomutov. Ježci si opět neodpustili v cestě za medailí projít složitější cestou a to přes 5 zápasů.
Jelikož se mladším žákům v sezóně daří, tak jsme je zkusili přihlásit na turnaj vyšší kategorie ze kterého se mohou kvalifikovat na finálový turnaj ČR. Na tyto turnaje se přihlašují celky, které disponují tím nejlepším v jednotlivých krajích a tak naše Ježky nečekalo nic jednoduchého. Většina celků přijela minimálně na tři útoky to naše soupiska čítala pouze 12 jmen - 11 hráčů a 1 brankáře. Hrálo se 2x12 a pro týmy kteří skončili ve skupině na 2. a 3. místě v případě úspěchu ve čtvrtfinále čekalo ten den pět utkání, tedy 120 minut čistého času na velkém hokejovém hřišti. Našich jedenáct Ježků to zvládlo, ačkoliv v semifinále a v boji o 3. místo již byl vidět znatelný úbytek sil bojovali statečně. Navíc díky tomuto systému se potkali se všemi celky na turnaji a ve všech utkáních jsme vstřelili první branku.
Sestava mladších žáků nebyla sice ideální, ale Ježci se vrátili ke hře kterou předváděli na domácím turnaji - bylo se tedy na co dívat. Celý turnaj sice odehráli Ježci v pouhých devíti hráčích, ale na pohybu to nebylo znát. Dařili se přihrávky, vyhrávali jsme souboje 1na1, bojovali jsme o každý míček a nepolevili ani když se zápas nevyvíjel podle našich představ a se Svítkovem dokázali umazat dvoubrankové manko.
Další turnaj mladších žáků hostil Svítkov.
Prvním naším zápasem s domácím týmem Svítkova se nesl duch ospalosti a celkové nemotivovanosti hráčů. Byli jsme všude druzí a předvedená hra byla plna individuálních i týmových chyb. Soupeř hrál jednoduchou hru, která nás zaskočila zcela nepřipravené a zaslouženě nás porazil. Výsledek 5:2 byl zcela vypovídající a my jsme tentokráte prohráli zcela zaslouženě.
Po důkladném rozboru předvedené hry jsme do druhého zápasu proti Autosklu nastoupili odhodláni vyhrát a v zápase nechat všechny síly. Opětovně jsme se potýkali s běhavostí a celkově herní obraz neodpovídal hře, kterou umíme hrát. Ježkům se podařilo vstřelit první gól a ujmout se vedení, bohužel soupeř trochu více zabral a velice rychle se mu podařilo srovnat a následně vstřelit gól na 2:1. Do konce zápasu jsme pak již tahali za kratší konec a prohra nás odsoudila k zápasu o třetí místo.
Třetím zápasem pak po obědě byl zápas s týmem Svitav, který je zápas od zápasu lepším týmem, a proto v nás vzbuzoval obavy. První polovina zápasu pak jasně ukázala, že obavy byly oprávněné a ačkoli jsme soupeře jasně přehrávali, podařilo se nám vstřelit pouze jediný gól. Soupeř přitom několikráte ukázal, že utočit umí, a tak i náš brankař musel předvést něco lepšího ze svého umění. Do druhé poloviny dostali hráči jasný úkol vstřelit čtyři góly. Sázka o šampaňské byla uzavřena. Najednou tu byla motivace a úplně jiný tým. Žádný míček nebyl ztracen a chuť střílet góly se zastavila na čísle 7.
Celkově se nám turnaj nevydařil a mnoho se týmu nedařilo. I to pomyslné štěstíčko odešlo s naší touhou vyhrát, a tak vyložené tutovky končily mimo branku, nebo míček neposlušně poskakoval nad hokejkami našich útočníků i obránců. Čeká nás ještě poslední podzimní turnaj, a to na hřišti nynějšího vítěze. Věřím, že zde se nám bude dařit více a především, že najdeme motivaci pro hráče do tohoto turnaje.