V minulém rozhovoru jsme vyzpovídali trenéry těch úplně nejmenších ježčích nadějí. Nyní jsme se zaměřili na trenéry přípravky a mladších žáků. Jiří Šulc a Ondřej Honek se na hřišti umí ohánět nejen s hokejkou v ruce, ale také cennými radami, kterými posouvají naše mladé kluky kupředu velkému hokejbalu.
Poslední z kvalifikačních turnajů mladších žáků na mistrovství České republiky se hrál v Praze na Lužinách. Na finálový turnaj se přímo dostanou jen vítězové těchto turnajů, ale díky tomu, že domácí Kert Park Praha již jeden z turnajů vyhrál, mohl se z případného postupu radovat i další v řadě. Ježci skončili na 3. Místě a postup bere skutečně až ten druhý v řadě – náš přemožitel ze semifinále Wolves Chomutov. Ježci si opět neodpustili v cestě za medailí projít složitější cestou a to přes 5 zápasů.
Jelikož se mladším žákům v sezóně daří, tak jsme je zkusili přihlásit na turnaj vyšší kategorie ze kterého se mohou kvalifikovat na finálový turnaj ČR. Na tyto turnaje se přihlašují celky, které disponují tím nejlepším v jednotlivých krajích a tak naše Ježky nečekalo nic jednoduchého. Většina celků přijela minimálně na tři útoky to naše soupiska čítala pouze 12 jmen - 11 hráčů a 1 brankáře. Hrálo se 2x12 a pro týmy kteří skončili ve skupině na 2. a 3. místě v případě úspěchu ve čtvrtfinále čekalo ten den pět utkání, tedy 120 minut čistého času na velkém hokejovém hřišti. Našich jedenáct Ježků to zvládlo, ačkoliv v semifinále a v boji o 3. místo již byl vidět znatelný úbytek sil bojovali statečně. Navíc díky tomuto systému se potkali se všemi celky na turnaji a ve všech utkáních jsme vstřelili první branku.
Sestava mladších žáků nebyla sice ideální, ale Ježci se vrátili ke hře kterou předváděli na domácím turnaji - bylo se tedy na co dívat. Celý turnaj sice odehráli Ježci v pouhých devíti hráčích, ale na pohybu to nebylo znát. Dařili se přihrávky, vyhrávali jsme souboje 1na1, bojovali jsme o každý míček a nepolevili ani když se zápas nevyvíjel podle našich představ a se Svítkovem dokázali umazat dvoubrankové manko.
Mladší žáci zajížděli do Letohradu, kde se opět po půl roce představili na asfaltu. Vystoupení to bylo daleko lepší než to předchozí, plné bojovnosti a maximálního nasazení, ale na body to bohužel nestačilo.
J. Kozel (Ježci): „Do Letohradu jsme jeli v nekompletní sestavě, když nám chyběl V. Vohralík a celá třetí řada. Věděli jsme, že nás nečekají jednoduché zápasy i tak jsme chtěli zkusit urvat nějaký ten bodík. Nehráli jsme vůbec špatně, ale zatímco soupeř některé ze svých šancí dokázal využít my naopak. Štěstí se nám také otočilo zády, když jsme inkasovali gól od červené čáry, střelec branky byl kamínek, který totálně změnil dráhu míčku.
V druhém zápase jsme začali lépe a ujali se vedení, které mělo být po prvních minutách alespoň dvoubrankové, ale nedokázali jsme proměnit ani jeden ze tří nájezdů na brankáře. Ačkoliv řady soupeře čítalo nespočet hráčů, tak bylo znát, že oba týmy odehráli utkání na dvě pětky a síly všem hráčům ke konci odcházeli a již to postrádalo rychlost. Po utkáních, kde ze sebe hráči vydali vše je nelze než pochválit a poděkovat. Soupeř byl o něco lepší a tak vyhrál.“
L. Petr (Letohrad): „Na naší straně je opět veliká spokojenost. Navíc jsme v sobotu měli kompletní tým, takže bylo z čeho vybírat. V prvním zápase jsme začali velice dobře a po celý zápas jsme tlačili, vytvářeli si šance a hlavně nějaké proměnili. A nesmím zapomenout ani na obranu, hráli jsme skvěle do obrany a to je základ úspěchu. V druhém zápase už to tak dobré nebylo a to i možná proto, že jsme nedokázali proměnit několik dobrých příležitostí a obrana občas zaspala. Byl to opět boj o každý centimetr hřiště a nic nebylo jasné do poslední minuty. Nakonec i tento zápas přinesl tři body a chci hráčům poděkovat za odvedený výkon a trpělivost, s jakou tyto zápasy odehráli. Ježkům přeji, aby se jim v dalších zápasech dařilo.“
Sestava Ježci: Páv - Kozel, Čapka, Dufek, Musílek, Šmíd, Daníček, Pilař, Málek, Jožák, Makkai