V minulém rozhovoru jsme vyzpovídali trenéry těch úplně nejmenších ježčích nadějí. Nyní jsme se zaměřili na trenéry přípravky a mladších žáků. Jiří Šulc a Ondřej Honek se na hřišti umí ohánět nejen s hokejkou v ruce, ale také cennými radami, kterými posouvají naše mladé kluky kupředu velkému hokejbalu.
Poslední z kvalifikačních turnajů mladších žáků na mistrovství České republiky se hrál v Praze na Lužinách. Na finálový turnaj se přímo dostanou jen vítězové těchto turnajů, ale díky tomu, že domácí Kert Park Praha již jeden z turnajů vyhrál, mohl se z případného postupu radovat i další v řadě. Ježci skončili na 3. Místě a postup bere skutečně až ten druhý v řadě – náš přemožitel ze semifinále Wolves Chomutov. Ježci si opět neodpustili v cestě za medailí projít složitější cestou a to přes 5 zápasů.
Jelikož se mladším žákům v sezóně daří, tak jsme je zkusili přihlásit na turnaj vyšší kategorie ze kterého se mohou kvalifikovat na finálový turnaj ČR. Na tyto turnaje se přihlašují celky, které disponují tím nejlepším v jednotlivých krajích a tak naše Ježky nečekalo nic jednoduchého. Většina celků přijela minimálně na tři útoky to naše soupiska čítala pouze 12 jmen - 11 hráčů a 1 brankáře. Hrálo se 2x12 a pro týmy kteří skončili ve skupině na 2. a 3. místě v případě úspěchu ve čtvrtfinále čekalo ten den pět utkání, tedy 120 minut čistého času na velkém hokejovém hřišti. Našich jedenáct Ježků to zvládlo, ačkoliv v semifinále a v boji o 3. místo již byl vidět znatelný úbytek sil bojovali statečně. Navíc díky tomuto systému se potkali se všemi celky na turnaji a ve všech utkáních jsme vstřelili první branku.
Sestava mladších žáků nebyla sice ideální, ale Ježci se vrátili ke hře kterou předváděli na domácím turnaji - bylo se tedy na co dívat. Celý turnaj sice odehráli Ježci v pouhých devíti hráčích, ale na pohybu to nebylo znát. Dařili se přihrávky, vyhrávali jsme souboje 1na1, bojovali jsme o každý míček a nepolevili ani když se zápas nevyvíjel podle našich představ a se Svítkovem dokázali umazat dvoubrankové manko.
Ježčí mladší žáci přivítali 18. října tým Sršňů ze Svitav. Šlo o souboj dvou týmů na chvostu tabulky a tak se očekával vyrovnaný boj. Již po příjezdu nám soupeř sebral trošku vítr z plachet a hráči řešili výškovou převahu soupeře. Věkový rozdíl potvrdila i soupiska, kde jsme měli 16 přípravkářů oproti soupeřovým třem. I tak jsme doufali, že neprodáme kůži lacino a že o nějaký ten první bod do sbírky zabojujeme.
Důraz na první střídání snad již není potřeba hráčům připomínat, ale opět to byl soupeř, který se natlačil do našeho pásma, ale obrana první útoky odrazila a hned v dalších střídáních jsme již srovnali krok a dařili se nám rychlé kontry do né zcela připravené obrany. Soupeři se však povedlo jít jako prvnímu do vedení, když se v 6. minutě trefil Hloušek. Vedení soupeři však nevydrželo dlouho, když se dalšímu soupeři představil náš „snajpr“ V. Šmíd a bylo srovnáno 1:1 a tímto skóre skončila i první třetina.
Druhou třetinu jsme začali, dle osvědčeného receptu gól hned po začátku a to ještě z pouhého nahození ze středního pásma 1:2. Trošku nás to rozhodilo a tuto třetinu jsme odehráli z obou zápasů daleko nejhůř i tak jsme se však mohli radovat z vyrovnání, když V. Šmíd opět namířil do šibenice, ve které však vězela brankářova lapačka a krásným zákrokem vyrovnání zamezil. Po prohrané buly se přesunula hra před naši branku a inkasovali jsme třetí gól, který potvrdil pravidlo nedáš a dostaneš. V nepovedené třetině jsme nakonec inkasovali ještě jednou a stav 1:4 byl na světě. Sedm vteřin před koncem druhé části se vhazovalo před brankou soupeře a tak jsme zkusili odvolat brankáře, ke střele jsme se však nedostali.
S výsledkem však šlo stále něco dělat, pokud bychom se vrátili ke hře z první třetiny a donutili se k častějšímu zakončení. To se nám povedlo hned v prvním střídání, kdy jsme konečně vystřelili od modré a tuto střelu K. Daníčka dorazil za záda Svitavského brankáře O. Hladký. Rázem jsme ožili ještě více a Svitavy snad v touze utkání už pouze dohrát a pošetřit síly na druhý zápas vyklidili pole. Dokázali jsme si vynutit tlak, ale na zakončení potřebuje strašně času a prostoru. Dvě minuty před koncem jsme si vzali oddechový čas a zkusili hru bez brankáře. Minutu před koncem se nám povedlo Svitavy přečíslit a V. Šmíd hledal volného K. Daníčka, který nejspíš už v přihrávku nevěřil a před úplně prázdnou brankou si nechal míček sjet z hokejky a nezakončil. Škoda na případné vyrovnání v tu dobu zbývalo ještě dost času. Zbytek power-play jsme odehráli v útočném pásmu, ale gól naděje nepřišel.
V prvním zápase se nám první střídání povedlo ubránit a však v druhém zápase jsme opět hned inkasovali gól, negól. Svitavský útočník se sám řítil na D. Makkaie a vystřelený míček šel do konstrukce branky, rozhodčí viděl odraz míčku od vnitřní části konstrukce, zatímco většina hráčů i rodičů spíš již od břevna. Gól byl uznán, navíc odražený míček nakonec do branky stejně doputoval, když ho po sporném odrazu vrátil zpátky do branky jeden ze Svitavských útočníků. Prohrávali jsme 0:1. Ihned z následující akce mohlo být ještě hůře, to když se k vyraženému míčku dostala K. Baráková, ale skákající míček před prázdnou brankou netrefila. Zafungovalo i u nás nedáš a dostaneš, když velmi aktivní obránce J. Čapka předskočil svého hlídače a střelu před očima brankáře, tak dobře schoval, že o ní věděl, až když byla v brance. Přes nadějné akce na obou stranách skončila první třetina opět 1:1.
Chtěli jsme dál hrát ze zajištěné obrany na rychlé kontry, které dělali soupeři veliké problémy, což se nám dařilo a podtrhli jsme to i gólem, když po super přihrávce O. Hladkého utekl přes všechno hlídání V. Šmíd a střelou k pravé tyči dal podobu výsledku 2:1. V polovině zápasu si řekl brankář D. Makkai o vystřídání, když začal mít střevní problémy. Do branky šel A. Páv a Sršni dostali zřejmě jasný pokyn, hned ho prověřit, jelikož nebyl rozchytaný. Bohužel se dokázali prosadit po chybě, která postupně gradovala. Nejdříve namazal K. Daníček soupeři na hokejku, následně jsme špatně odhadli rychlost míčku a zaběhli za branku z opačné strany, než bylo třeba a třetí chyba nepokrytí nabíhajícího hráče, přesná trefa k tyči a bylo 2:2.
Ve třetí třetině již byla znát nervozita na obou stranách, aby se neudělala chyba. Při střídání stran v půlce třetí třetiny se dva hráči omluvili s nutností jít na WC a šla na hřiště jiná pětice než by jinak šla. Dostali jsme se do obranného pásma, kde se po vzájemném klinči písknul faul našeho obránce J. Čapka a šli jsme do čtyř. Sršňům se povedlo vyhrát vhazování a přesná střela Bureše si našla cestu až do branky. Svitavy trošku zalezli a čekali na náš nápor, který se postupně stupňoval. Vyústil v další powerplay, která trvala něco přes minutu, ale opět bez gólového efektu. Utkání, tak skončilo smolným výsledkem 2:3 pro Svitavy.
Sestava:
Páv (1. zápas a od 16 min. 2. zápas), Makkai (2. zápas do 16. min) – Kozel, Čapka, Musílek, Daníček, Holub (1. zápas), Pilař O. (2. zápas), Šmíd, Jožák, Pilař J., Krásný (1. zápas), Polášek (2. zápas), Málek, Synek, Zmek (1. zápas), Koreček (2. zápas)
Jiří Kozel: "Při rozcvičce tým trošku rozebíral velikost soupeřových hráčů, ale od začátku prvního zápasu bylo znát, že můžeme hrát dnes o první body. Soupeř nás sice tradičně v obou zápasech přestřílel, ale vše to je o síle v rukách a schopnosti vystřelit i ze střední vzdálenosti, což nám bohužel zatím chybí. Tlačíme míčky až příliš k brance a zde o ně často přicházíme a nebo nám střelu zblokují. Do sestavy se nám vrátil po zranění brankář D. Makkai, ale bohužel musel ze svého prvního utkání za mladší žáky odstoupit pro nevolnost, střídání bylo na rychlo a A. Páv se ještě nestihl dostat do tempa a lovil míček z branky. V obou zápasech jsme hráli celkově 3xpower play – 2x na konci utkání a jedenkrát na konci druhé třetiny v prvním zápase – ani jednou jsme gól při této situaci nevstřelili, ačkoli šance byli VELIKÉ, ale zároveň jsme ani neinkasovali."