1860.jpg

FairCup 2017 - bronz vezeme domů

FairCup je turnaj mladších žáků, který si již roky buduje své jméno skvělou organizací a skvělým obsazením. Letos mohli být Ježci poprvé jeho součástí a již toto samotné byl pro ně velikánský úspěch, jelikož se ocitli ve společnosti týmů, které v hokejbale něco znamenají.

Představme si nejdříve soupeře Ježků:

 

HBC JTEKT Svítkov Stars Pardubice

Tradiční rival, který skončil letos v přeboru mladších žáků regionu Východ sice až na 3. místě, ale v případě, že byli v plné síle uměli porazit, jak Ježky tak přeborníka regionu Autosklo.

 

HBC Hostivař

Pořádající tým, který skončil v soutěži regionu Střed na 2. místě těsně za HBC Alpiq Kladno. Z 24 utkání dokázali 21 vyhrát při skóre 151:43.

 

L2Hockey Gajary Flames

Loňský vítěz a jeden z nejlepších týmů Slovenské soutěže.

 

HBC Plzeň

1. tým regionu Jih/Západ 20 zápasů = 20 vítězství a skóre 129:11.

 

MŠK Spišská Belá

1. tým regionu Morava – Sever (Slovensko)

 

Samotní Ježci pak nastupovali do turnaje coby 2. tým regionu Východ

 

Den 1.

Hráči Ježků již podobných turnajů coby MČR minipřípravek, MČR přípravek, vícedenních turnajů již navštívili spousty a vždy na těchto turnajích dokázali hrát ještě lépe než po celý rok. Bylo tomu tak i tentokrát, ale nepředbíhejme.

Ježci opět zvolili cestu vlakem, která je pro hráče povětšinou pohodlnější a hlavně je tým neustále spolu. Z hlavního nádraží následoval přesun metrem a pak pěkně pěšký až do haly Jižního města.

Přípravy na první zápas mohli začít.

 

Ježci Heřmanův Městec : HBC JTEKT Svítkov Stars Pardubice 2:1 (1:0,1:0,0:1)

Góly Ježků: Pilař, Šmíd (Pilař)

Hned od začátku se hrálo vyrovnané utkání plné osobních soubojů. Ježkům se podařilo po nahození na branku J. Pilařem otevřít skóre a v té chvilce najednou byli lepším týmem. Před polovinou utkání bylo ještě veseleji, když se přes obránce prosadil V. Šmíd. Svítkov následně vrhnul vše do útoku a Ježků hodně zatápěl. V některých situacích již zvedali ruce nad hlavu, ale buďto situaci ještě dokázal vychytat skvěle A. Páv a nebo se soupeř zastřeloval. Samotné snížení přišlo až 9 vteřin do konce a to již bylo pro tým Svítkova pozdě.

 

Jiří Kozel: „Jestli se dá nějaké utkání na turnaji vůbec označit jako naše nejhorší tak to bylo toto. Kluci byli hodně nervózní a vstřelené branky nám nedali křídla, jak bychom očekávali, ale naopak nás svazovali a přestávali jsme hrát. Mohlo se nám to vymstít, ale soupeř se naštěstí zastřeloval. Tradičně nám nevyhovovala soupeřova tvrdá hra a z utkání si hráči odnesli dost šrámů.“

 

Ježci Heřmanův Městec : HBC Hostivař 4:2 (0:0,1:2,3:0)

Góly Ježků: Šmíd (Pilař, Daníček), Hladký (Kachlík), Kachlík (Hladký), Musílek

Hostivař v prvním svém zápase prohrála s Plzní, a tak v druhém zápase potřebovala bodovat. Začali o něco aktivněji a Ježkům chvilku trvalo než dokázali ohrozit soupeřovu branku. V první třetině nedokázal ani jeden z týmů vstřelit branku, ale v třetině druhé se již skóre měnilo. Hostivař dokázal po sérii střel dotlačit míček za A. Páva a Ježci poprvé prohrávali. Stejně jako v minulém zápase zapůsobil tento gól na hráče obráceně a začali jsme konečně hrát. Vyrovnání na sebe nechalo přeci jen chvilku čekat, ale přišlo když V. Šmíd utekl všem a brankáře si ze strany šikovně roztáhl a zavěsil mezi nohy.  Hostivař však za minutu kontrovala, když ještě před koncem druhé části šli do vedení.

Ve třetí třetině však Ježci zcela otočili skóre, když se jim nejprve povedlo vyrovnat zásluhou O. Hladkého, který zakončil únik dva na nikoho po přihrávce do prázdné branky od V. Kachlíka. Soupeřem branka otřásla, jelikož v předchozím zápase též ztratili nadějně rozehrané utkání a Ježci byli na koni. Další branku vstřelil přes chumel hráčů V. Kachlík a brankový účet završil do prázdné branky V. Musílek.

 

Jiří Kozel: „Viděli jsme soupeře hrát proti Plzni a věřili jsme, že pokud zlepšíme výkon oproti minulému utkání – jsme schopni zase bodovat. Bohužel jsme do utkání vstoupili až moc sebevědomě a soupeř nám místy škaredě zatápěl. Dokázali jsme však v zadních řadách hrát velice obětavě a nedovolili soupeři jít do dvoubrankového vedení. Před poslední třetinou měli kluci hlavy hodně dole, ale povedlo se nám je nabudit a vývoj zápasu jsme zcela otočili. Velkou zásluhu na tom měl náš kotel, který hnal kluky každé střídání. V 6 bodů po prvním dni nevěřil asi nikdo.“

 

Po utkání následovala večeře a společná cesta se Spišskou Belou autobusem na kolej Volha. Kluci si hned mezi Slovenskými hráči udělali kamarády a navštívili se vzájemně na pokojích. Další se věnovali tradiční slepé bábě.

 

 

Den 2.

Den druhý a brzké vstávání. Kluci již v 6 hodin měli připravenou snídani, kterou jsme vytvořili svépomocí (vynikající byly hlavně vánočky od K. Kramaříkové).

 

Ježci Heřmanův Městec : L2Hockey Gajary Flames 0:5 (0:2,0:1,0:2)

Ježky poprvé čekal zahraniční soupeř. Ten však pro natěšení Ježků neměl přílišné pochopení a po obtočení kolem branky šel do vedení 1:0. Následovalo vyloučení K. Daníčka, které Gajary využili nechytatelnou bombou pod víko a už to bylo 2:0. První pětici se dařilo, co střídání soupeře zavírat do obranného pásma a vytvářet si brankové příležitosti, ale soupeřův brankář byl neprůstřelný. V druhé třetině po chaosu před naší brankou přišel třetí gól a zdálo se být rozhodnuto, ale první útok se s tím stále nechtěl smířit a nadále tlačil, ale využít některou ze šancí bylo snad tentokrát nemožné. V třetí třetině jsme chtěli vsadit vše do útoku, ale odměnou nám byli jen další dvě inkasované branky.

 

Jiří Kozel: „Věřili jsme, že soupeře minimálně potrápíme, ale rychle inkasovaný gól a zbytečné dvě oslabení z kterého jedno soupeř využil nám znemožnilo lepší vstup do zápasu. V dalším průběhu byla již hra nahoru dolů, ale soupeř své akce proměňoval a my zakončovali pouze do brankáře.“

 

 

Ježci Heřmanův Městec : HBC Plzeň 5:2 (1:1,1:1,3:0)

Góly Ježků: Pilař (Daníček, Šmíd), Daníček (Šmíd), Šmíd (Kozel), Šmíd, Sedlák (Baumgartner, Kozel)

Atmosféra v hale vystoupala na maximum. Dva skvělé kotle narazili na sebe, ale ten Ježčí jednoznačně soupeřův předčil a hráči se mu odvděčili neskutečným výkonem. Do vedení šel úvodu první části soupeř a Ježci dorovnávali až v poslední minutě zásluhou J. Pilaře. Stejný průběh napínavého utkání byl i v druhé části, když Mečouni šli do vedení a Ježci opět skóre dorovnali, tentokrát K. Daníčkem. Ve třetině třetí však již střílelo přesně jen jediné mužstvo a to Ježci, když se dvakrát prosadil V. Šmíd a brankový účet uzavřel J. Sedlák střelou do prázdné branky.

 

Jiří Kozel: „Perfektní zápas ve skvělé kulise. Oba týmy hráli na tři útoky, které na sebe povětšinou naráželi, ale hned jak jsme začali prohrávat, tak jsme začali s pětkami točit tak, aby naše první řada šla na jejich třetí a vyrovnali. V poslední části se nám podařili dva úniky a utkání rozhodli ve svůj prospěch. Tyto tři body nám zajistili nejhůře boj o třetí místo, za což jsme byli moc rádi, jelikož jsme nemuseli čekat na výsledky soupeřů.“

 

Po utkání následovala sprcha a další perla v podobě doprovodného programu v rámci turnaje a to pozvánka na film. Kluci si vybrali Auta 3 a Piráty z Karibiku. Pak rychle na večeři a část hráčů ještě stihlo sehrát „mezistátní utkání“ ve fotbale proti hráčům ze Spišské Belé.

 

Den 3.

Poslední den jsme cestovali s hráči Spišské Belé opět autobusem a se soupeřem jsme se škádlili, že konečně potkají soupeře a že se jim již klepou kolena a ruce. Hráči Slovenského týmu naopak kontrovali, že nám dají minimálně 10, vše však bylo v parádní kamarádské atmosféře.

 

 

Ježci Heřmanův Městec : MŠK Spišská Belá 0:4 (0:0,0:2,0:2)

V posledním zápase potkali Ježci i druhý tým ze Slovenska, který prošel základní skupinou bez ztráty kytičky a ve všech utkáních dominoval. Proti Ježků si však na první vstřelenou branku musel počkat až skoro do poloviny utkání, když se prosadil nejlepší hráč turnaje Mešár. Pár vteřinek na to se prosadil soupeř i podruhé. Následně jsme to však zase zavřeli a soupeř se prosadil až zase v poslední části. Ježci tak v základní skupině odehráli s tímto soupeřem nejlepší výsledek ze všech týmů.

 

Jiří Kozel: „Věděli jsme, že s tímto soupeřem nemůžeme hrát otevřený hokejbal a totálně tomu přizpůsobili taktiku. Která fungovala prakticky po celý zápas. Všechny vstřelené branky snad ani nelze nazvat našimi chybami jako spíš genialitou soupeře. Zároveň nám naše jednoduchá hra dala šanci uspořit nějaké ty síly pro zápas o umístění. Ježčí kotel hráče po zásluze odměnil po zápase jako kdybychom vyhráli.“

 

O 3. místo

Ježci Heřmanův Městec : HBC Plzeň 3:0(0:0,3:0)

Góly Ježků: Pilař (Šmíd, Kozel), Hladký (Málek, Kachlík), Šmíd (Pilař)

O třetí místo potkali Ježci opět Plzeň. Utkání o umístění se již hráli pouze na 2x10 minut a oba týmy se rozhodli hrát na dvě pětky. V první polovině nás neskutečně podržel brankář A. Páv společně s obránci, kteří dokázali vyřešit i ty nejošemetnější situace. V druhé části Ježci již přebírali otěže zápasu a jako první rozvlnil síť J. Pilař. Za další dvě minuty se trefil O. Hladký a poslední zápis do střelecké listiny si nechal za dalších 19 vteřin V. Šmíd. Bronz už Ježkům nemohla Plzeň sebrat.

 

Jiří Kozel: „Opět super atmosféra, kluci se museli cítit jako hvězdy, tohle jen tak nezažijí. V druhé polovině si soupeř bral timeout a pokyny směrem k hráčům byli jasné. Soupeř už nemůže chce ho to dorazit gólem. Za chvilku se skutečně skóre měnilo a to hned třikrát v rozmezí tří minut. Neskutečná smršť a nával radosti. I na slzy došlo, ale to k tomu všemu patří. Uzavřeli jsme turnaj nejlépe, jak jsme mohli a to vítězstvím. Užili jsme si závěrečný pokřik na který jsme si zapůjčili i mikrofon, tak aby ho slyšeli všichni. Myslím, že to byl nejtěžší turnaj na kterém jsme zatím byli Ježky a Heřmanův Městec jsme reprezentovali více než dobře.“

 

Následovali oslavy, předávání cen a cesta vlakem v dresech, s medailí na krku a s pohárem v ruce.

 

Závěrečné hodnocení:

Turnaj – organizace šlapala, ozvučení super, doprovodný program povedený, rozhodčí přesní – prostě velká paráda

Soupeři – Všichni patřili k TOP svých regionů, takto těžký turnaj jsme zřejmě ještě nehráli.

Diváci – To se to pak hraje, když je takováto podpora, velký palec nahoru všem! A že naši rodiče vyhráli? Stejně jako kluci umí velké turnaje, tak naši diváci v podobě rodičů umí vytvořit až pekelnou atmosféru.

Brankář – nejlepší z nejlepších, vždyť si odnesl z posledních dvou turnajů vždy cenu pro nejlepšího brankáře.

Obránci – neskutečný výkon ve čtyřech odehráli celý turnaj a fyzicky si museli šáhnout doslova na dno. Obětavě bránili a neuhýbali ze soubojů, kolem branky čistili prostor. Naše hra je založena na precizní obraně a ta držela jako skála.

Útočníci – První řadu jsme povětšinou stavěli na nejlepší útočnou řadu soupeře i přesto se dokázali prosadit a útočným pojetím soupeřově útočné řadě nedávali moc šancí. Když se nedařilo útoku prvnímu, tak ho zastoupil útok druhý a střílel též velice důležité branky. Třetí řada bojovala a dala nám šanci ušetřit co nejvíce sil do dalších utkání, podařilo se jim navíc vstřelit gól do prázdné branky proti Plzni.

Tým – Parádní spousta Eriků a Čeňků – sice nevím co to znamená, ale tyto dvě jména jsem od nich slyšel neustále, tak ať jsme IN ;o)

Realizační tým (Kozlová, Kozel, Musílek) – Myslím, že jsme pro kluky udělali vše, co bylo v našich silách a že na akci budou vzpomínat jen v dobrém.

 

Sestava bronzového týmu+kanadské bodování:

Páv A. – Kozel L. (0+3), Čapka J., Musílek V. (1+0), Holub J., Šmíd V. (5+3), Daníček K. (1+2), Pilař J. (3+3), Málek T. (0+1), Kachlík V. (1+2), Hladký O. (2+1), Baumgartner V. (0+1), Sedlák J. (1+0), Zmek J.

 

Ocenění:

Nejlepší brankář turnaje – Páv A.

Nejlepší hráč týmu – Holub J.

Do Allstar týmu turnaje se dostali – Šmíd V., Musílek V.