Naši mladá krev v podobě přípravky vyrazila na první pocovidí turnaj do Chrudimi. A mladíci s #sjezkemvsrdci se rozhodně neztratili.
Ježčí přípravka prolomila brány finále a na domácím turnaji sahala po zlatu. To jim nakonec uteklo, ale není proč smutnit, předvedli jsme nádherné akce, góly, neuvěřitelnou bojovnost a velké odhodlání.
V prvním zápase jsme potkali Piráty, které jsme na předchozím turnaji dvakrát porazili a tak jsme zřejmě patřili k favoritu utkání. Od začátku zápasu jsme byli aktivnější a hlavně daleko rychlejší než soupeř a to již díky dobře zvládnutému pohybu na ještě trošku oroseném hřišti, tak díky třem pěticím, které jsme měli k dispozici. První minuty to však bylo spíš ostřelování mantinelu za brankou soupeře, než branku samotnou. Skóre otevřel V. Musílek, který lobem překvapil jinak velmi dobře chytajícího brankáře Hradce Králové. Zakousli jsme se do soupeře ještě více a čekalo se kdo dá konečně druhý gól, který by nás mohl uklidnit. Povedlo se to až v druhé půli, když vyšla souhra mezi J. Pilařem a V. Šmídem, který zakončoval. Ono uklidnění nám však vydrželo pouhou minutu, kdy Piráti snížili opět na jeden gól. Naštěstí nás inkasovaný gól nerozhodil a dál jsme hráli svoji hru a dvojice J. Pilař a V. Šmíd opět úřadovala 3:1. Na tuto branku Hradec již neměl odpověď a naopak jsme v poslední minutě zvýšili na 4:1 po střele Daníčka.
Svítkov ovládá poslední turnaje přípravek a každý by se na ně rád vytáhl a tak motivovat nějak speciálně hráče není třeba. Hned v prvním střídání měl dobrou příležitost J. Pilař, když obkroužil branku a nikým neatakován zakončoval až příliš zbrkle. Následovalo několik vyrovnaných střídání a bohužel přišlo zaváhání naší obrany, které využil M. Bláha. Pokrývání první lajny nám dělalo i dál problémy a hned v dalším jejich střídání jsme opět inkasovali z hole stejného hráče a stav byl 0:2. O přestávce jsme si opět řekli, jak bránit dvojici Drbal, Bláha a myslím, že se to i projevilo, ačkoli se do zakončení i tak párkrát dostali, tak jsme více dokázali udržet jejich seběhnutí a daleko víc je otravovali při zakončení. Pokud jsme se dostali do útoku, tak jsme poznali, že první lajně Svítkova se zase až, tak zpátky nechce a je v této situaci zranitelná. Nejvíce se nám však prosazovala třetí pětice ve složení Málek, Kachlík, Polášek, ale zakončit slibně rozjetou akci prakticky nikdy nedokázala, vždy situaci nějakým způsobem prováhala. Utkání i přes další šance na obou stranách skončilo 0:2 pro Svítkov.
První polovinu zápasu jsme hráli špatně a naopak soupeř ukázal, že i bez některých opor nás jsou schopni zatlačit do obranného pásma a připravit si gólové pozice. Autosklo mělo velice dobrý pohyb a dalo zapomenout na nevydařený zápas proti Hradci Králové. Postupem času jsme získávali na jistotě a začali ohrožovat branku soupeře a byli hlavně efektivní a po gólech Daníčka a Šmída jsme vedli po první půlce, ve které jsme nebyli lepším týmem 2:0. Ve druhé polovině jsme rychle přidali třetí branku po další trefě K. Daníčka, což nás uklidnilo a již jsme věřili ve finálovou účast. Oba brankáři museli ještě vyřešit pár ošemetných situací a po závěrečném hvizdu mohla propuknout radost z první účasti ve finále v kategorii přípravka.
První finále a proti dlouho neporaženému týmu Svítkova, kluky a dívku nebylo třeba nějak motivovat, spíš naopak zklidnit. Už za samotnou poradu před utkáním musím tým pochválit, až na jediného opozdilce seděli na smluveném místě a čekali na trenéra, až dorazí a to dokonce seřazeni na lavičce a stolu, jako kdybychom se právě měli fotit. Následovala krátká porada a šlo se na věc.
Utkání začalo ve velkém stylu, kdy oba hloučky rodičů, náš početnější přeci jen jsme byli doma, se předháněli, kdo bude hlasitěji povzbuzovat. Oba týmy začali, tak jak hráli celý turnaj a to na tři kompletní pětice. Návratem naší první lajny jsme rozvlnili za brankářem Svítkova síť poprvé, to když využil zaváhání V. Šmíd a vedli jsme 1:0. Touto fackou jsme Svítkov trošku vydráždili a ten se hnal za vyrovnáním, což se mu povedlo hned za necelé dvě minuty, kdy dobře sehráli 2 na 1 a po menší chybě A. Páva, který proti hráči nevystoupil, byl stav opět remízový 1:1. První půle tímto výsledkem i skončila. Atmosféra byla i dál perfektní, ale skandovalo se hlavně při přerušení, při samotné hře bylo někdy až hrobové ticho, když každý byl napnutý, kdo udělá první chybu. A. Páv předvedl zákrok turnaje, když střelu, která šla do prázdné branky zastavil rychle vytrčenou hokejkou. Povedlo se nám držet první lajnu Svítkova a s postupem času bylo zřejmé, že utkání může rozhodnout spíš druhá či třetí lajna obou týmů. V 15. minutě jsme chtěli zareagovat na velký tlak především druhé lajny Svítkova a prohodili útočné trojice na místo druhé, šla třetí ve složení Málek, Kachlík, Polášek a ihned po vhazování se z otočky prosadil nejmladší hráč týmu V. Kachlík. Tento gól již odstartoval samozřejmě manévry na obou stranách a střídali se pouze dvě pětice. Svítkov opět brzy vyrovnal, když využil zmatek před naší brankou a vstřelil vyrovnávací branku. Teď už kolem hřiště dýchal málokdo. Poslední minuta byla nahoru dolů, hned dvakrát se cpal do zakončení V. Šmíd, při první situaci mohl spíš přihrávat volnému J. Pilařovi a při druhé raději vystřelit přes obránce, následně mohl v posledních vteřinách vstřelit gól D. Drbal ze Svítkova, ale míček nakonec skončil v rohu hřiště a po základní hrací době byl stav 2:2. Prodloužení trvalo 2:25 vteřin, do této doby stihl Svítkov ohrozit branku A. Páva hned osmkrát a odehrál prakticky celé prodloužení u nás. Několikrát se nám povedlo míček vybojovat a mohli jsme jít do útoku, ale zbytečně jsme se míčku zbavili a vhazovalo se po zakázaném uvolnění zase u nás. V této fázi hry se vlastně už jen čekalo, kdy to Svítkov prostřelí. Stars se nakonec dočkali, když se útočící hráč dobře vytočil s poza branky a našel zcela volného Korce, který zvedl všem Svítkovským hráčům i fanouškům ruce nad hlavu a nám naopak podseknul nohy. I přes inkasovanou branku v prodloužení jsme se dokázali rychle vzpamatovat a podat soupeři tuku a již tradičně poděkovat rodičům, kteří výkon svých dětí ocenili vítězným potleskem.
Jiří Kozel: „Odehráli jsme parádní turnaj v super atmosféře a za krásného počasí. Předváděli jsme hokejbal se vším všudy a opět se zapojili celé tři lajny a všechny měli svůj podíl na skvělé hře našeho týmu. Propadli jsme herně až v prodloužení, kde to na nás nějak dolehlo a nesehráli ho dobře. Jakou mělo finále atmosféru, bylo úžasné, chvilku jste neslyšeli vlastního slova a následně hrobové ticho. Chvílemi mě až mrazilo a myslím, že i Svítkov musel ukázat to nejlepší ze svého arzenálu. Navíc musím podotknout, že oba týmy až do naší rozdílové branky 5 minut před koncem střídali celé tři pětice a tak všechny děti dostali šanci odehrát krásné finále.“
Sestava:
Páv – Kozel, Čapka, Musílek, Pilař O., Švadlenková, Holub, Šmíd, Daníček, Pilař J., Krásný, Hladký, Koreček, Málek, Kachlík, Polášek