V minulém rozhovoru jsme vyzpovídali trenéry těch úplně nejmenších ježčích nadějí. Nyní jsme se zaměřili na trenéry přípravky a mladších žáků. Jiří Šulc a Ondřej Honek se na hřišti umí ohánět nejen s hokejkou v ruce, ale také cennými radami, kterými posouvají naše mladé kluky kupředu velkému hokejbalu.
Poslední z kvalifikačních turnajů mladších žáků na mistrovství České republiky se hrál v Praze na Lužinách. Na finálový turnaj se přímo dostanou jen vítězové těchto turnajů, ale díky tomu, že domácí Kert Park Praha již jeden z turnajů vyhrál, mohl se z případného postupu radovat i další v řadě. Ježci skončili na 3. Místě a postup bere skutečně až ten druhý v řadě – náš přemožitel ze semifinále Wolves Chomutov. Ježci si opět neodpustili v cestě za medailí projít složitější cestou a to přes 5 zápasů.
Jelikož se mladším žákům v sezóně daří, tak jsme je zkusili přihlásit na turnaj vyšší kategorie ze kterého se mohou kvalifikovat na finálový turnaj ČR. Na tyto turnaje se přihlašují celky, které disponují tím nejlepším v jednotlivých krajích a tak naše Ježky nečekalo nic jednoduchého. Většina celků přijela minimálně na tři útoky to naše soupiska čítala pouze 12 jmen - 11 hráčů a 1 brankáře. Hrálo se 2x12 a pro týmy kteří skončili ve skupině na 2. a 3. místě v případě úspěchu ve čtvrtfinále čekalo ten den pět utkání, tedy 120 minut čistého času na velkém hokejovém hřišti. Našich jedenáct Ježků to zvládlo, ačkoliv v semifinále a v boji o 3. místo již byl vidět znatelný úbytek sil bojovali statečně. Navíc díky tomuto systému se potkali se všemi celky na turnaji a ve všech utkáních jsme vstřelili první branku.
Sestava mladších žáků nebyla sice ideální, ale Ježci se vrátili ke hře kterou předváděli na domácím turnaji - bylo se tedy na co dívat. Celý turnaj sice odehráli Ježci v pouhých devíti hráčích, ale na pohybu to nebylo znát. Dařili se přihrávky, vyhrávali jsme souboje 1na1, bojovali jsme o každý míček a nepolevili ani když se zápas nevyvíjel podle našich představ a se Svítkovem dokázali umazat dvoubrankové manko.
Mladší žáci v minulém dvojzápase proti Hradci Králové jedenkrát podlehli, když obdrželi branku v posledních vteřinách zápasu, nyní zase byli na konci zápasu šťastnější Ježci.
HBC Hradec Králové 1988 : Ježci Heřmanův Městec 2:5 (1:3,1:1,0:1), střely 16:25
Góly: Daníček, Čapka, Pilař, Šmíd, Kachlík
Vstup do prvního zápasu se nepovedl, když Ježci hned v 37 vteřině prohrávali 0:1. Nenechali se inkasovanou brankou zaskočit a věřili, že oni jsou tím lepším týmem v součtu s tím, že mají před sebou ještě celý zápas se opřeli naplno do svého soupeře. První gólovou situaci připravila třetí pětka, když V. Baumgartner nezjištně přihrál volnému K. Daníčkovi před branku a ten na dvakrát překonal Hradeckého brankáře poprvé 1:1. Tento gól nás ještě více postavil na nohy a v této pasáži soupeře jasně přehrávali. Další gól padl po střele J. Čapky, který se trefil ranou skoro od červené čáry. Definitivní tečku za první třetinou dala krásná souhra V. Kachlíka a zakončujícího J. Pilaře, jak jinak do prázdné branky.
V druhé části se soupeř přeci jen zvedl a daleko více zlobil v útoku a to hlavně A. Bolek, který i připravil pro Piráty branku naděje ta však již byla na 4:2, jelikož předtím se trefil V. Šmíd.
V poslední části jsme několikrát měli šanci odskočit na tři branky, ale drželi správně napjaté fanoušky až skoro do samotného závěru, kdy se trefil V. Kachlík a dal výsledku konečnou podobu.
HBC Hradec Králové 1988 : Ježci Heřmanův Městec 3:4 (1:1,1:1,1:2), střely 25:26
Góly: Kachlík 2x, Baumgartner, Šmíd
Do druhého zápasu jsme vstoupili sebejistě a potvrdili to i gólem z hole V. Kachlíka. Tento gól nás však ukolébal a začali dělat čím dál víc chyb v obraně a vyrovnávací gól na sebe nenechal dlouho čekat.
Druhé dějství začalo inkasovanou brankou na 1:2 a začali jsme se trápit. Přes nabádání k častější střelbě jsme dál složitě kombinovali a Piráti v této části mohli utkání rozhodnout, jelikož se jima dařili rychlé protiútoky, všechny však zastavil A. Páv a nám se povedlo vyrovnat v samotném závěru třetiny, když se prosadil opět V. Kachlík.
Místo toho, aby nás gól vstřelený pár vteřin před koncem třetiny nakopl, tak jsme potřetí vstoupili do třetiny inkasovanou brankou a opět jsme prohrávali 3:2. To co chybělo první a druhé pětici bylo častější zakončování, to splňovala pouze třetí lajna a té se dočkalo i odměny, když dorážkou vyrovnal V. Baumgartner 3:3. Oba soupeři měli několikero šancí, kterou mohli stav zvrátit na svoji stranu a nakonec rozhodla ta nejkurioznější, když K. Daníček postupoval sám ze strany na branku soupeře a trefil míček přesně k tyči pro nás na střídačce i hráče Ježků to byl jasný gól a začali slavit...opačným způsobem reagoval soupeř, který byl přesvědčen o opaku, zcela bez povšimnutí však zůstal fakt, že hra nebyla přerušena. Jediný, kdo si uvědomil, fakt, že se dál hraje byl V. Šmíd a mezi veselícími a naštvanými hráči se zmocnil míčku a poslal míček opět do branky. Zbytek utkání jsme již Hradci skoro nepůjčili míček a získali tři body i z druhého zápasu.
Jiří Kozel (Ježci): „Sehráli jsme další dva velice dobré duely, které rozhodovali maličkosti. Jsem rád, že se nám hned třikrát dokázala prosadit třetí lajna, která se nám doposud příliš neprosazovala. Takovéto duely, kdy je výsledek neustále na vážkách hráčům dávají strašně moc a je celkem jedno na jakou stranu se výsledek překlopí. Samozřejmě jsme rádi, že tentokrát to bylo na naši stranu a bereme 6 bodů.“
Sestava (Hradec Králové): Vrkoslav – Bolek, Kvasnička, Kutnar, Jakoubek, Moravec, Řezníček, Nachtingal, Kašpar, Knop, Brieštenský
Sestava (Ježci): Páv – Kozel, Sedlák, Čapka, Holub, Šmíd, Daníček, Pilař, Málek, Kachlík, Krásný, Baumgartner, Zmek