14 let čekal klub Ježci Heřmanův Městec na medaili z republikového MČR a letos se dočkal, ale pěkně popořádku. Mistrovství České republiky v hokejbale kategorie minipřípravky hostil tento rok Rakovník. Sešlo se 8 nejlepších týmů z České republiky, které se losem rozdělili do dvou skupin. Skupina A: Ježci Heřmanův Městec, HBC ALPIQ Kladno, SC Dragons Ústí nad Labem, TJ Paramo Svítkov Stars Pardubice. Skupina B: HBC Rakovník, SK Kelti Nižbor, HBC Hradec Králové 1988, HBC Autosklo-H.A.K. Pardubice.

 

Sobota 8.6.

Ježci Heřmanův Městec - HBC ALPIQ Kladno 1 : 0 sn

Se soupeřem z Kladna se moc na turnajích nepotkáváme, ale úplně neznámá to pro nás také nebyla. Jelikož jsme se potkali na turnaji v Pardubicích a viděli pár zápasů na MČR přípravek, kde jsme si nemohli nepovšimnout šikovnosti hráče s číslem 10 - Daníčka. Žádné vyčkávání či opatrná hra to děti neznají, do utkání obě mužstva vlétla a šance střídala šanci. Postupem času se hra čím dál víc přesouvala před Kladenskou branku a přebírali jsme iniciativu. Jednou jsme se již radovali, ale míček na brankové čáře v poslední vteřince zalehl brankář Kladna. Čím dál víc času jsme trávili ve třetině Kladna a gól visel ve vzduchu. I obrana však musela být pozorná, jelikož hráč s desítkou na zádech nám zle zatápěl a ačkoli se do útočení pouštěl sám, byli to horké chvilky. Po první polovině utkání jsme vystřídali brankáře, tak aby oba dostali stejnou možnost zasáhnout do hry. Obraz hry však byl stále stejný. Byli jsme sice v útočném pásmu, ale u mantinelů, když se nám povedlo něco sehrát, tak to ztroskotalo na netrefení míčku, nebo obránci, který střelu zablokoval. Utkání tak došlo až k penaltovým rozstřelům. V prvních třech nájezdech uspěl za každé mužstvo jediný střelec a zrovna jmenovci Daníčkové. Dále se již jezdilo na náhlou smrt. Gól, který by rozhodl však nepřicházel, nebyla v tom snad ani vina nešikovnosti střelců, jako přímo fantastické zákroky obou brankářů. V 16 sérii se po delší odmlce na trestné střílení postavil náš kapitán Vojta Šmíd a gólem k tyči nám přihrál bod navíc do tabulky skupiny A. Dan Makkai si tak z 16 nájezdů připsal 15 úspěšných zákroků.
Po obědě jsme se vrátili na hřiště a fandili Svítkovu, který právě hrál své utkání proti Kladnu. Jelikož Svítkov vyhrál, tak bylo jisté, že jakákoli výhra nás posune do semifinále.

Ježci Heřmanův Městec - SC Dragons Ústí nad Labem 1 : 0 sn
Do utkání jsme vstoupili hodně vlažně. Kluci měli v hlavách, že Svítkov Ústí přejel a tak měli dojem, že nastupují proti nějakým nazdárkům. Krutý omyl se nám málem nevyplatil. První tři minuty čelil Adam Páv několika tutovkám, ale vše dokázal zlikvidovat. V druhých střídáních našich dvou pětek již došlo ke zlepšení a hra získala grády, jelikož šance se střídali na obou stranách. Zápas mohli na svoji stranu zlomit oba týmy, ale střelci pálili, co jen šlo a brankáři byli opět neskuteční. Při jednom větším tlaku Ježků jsme snad čtyřikrát zvedali ruce nad hlavu. Tomáš Málek se objevil sám mezi kruhy a střelu brankář vyrazil opět k Tomášovi, následovala první dorážka a skvělý zákrok brankáře Ústí, ale míček opět putoval zpět k Tomovi, situace se však opakovala ještě dvakrát, a když už se konečně zdálo, že v střelení branky nic nepřekáží, šla střela vedle. Utkání, které mohlo skončit 3:3 nebo 3:0 pro jednoho nebo druhého soupeře skončilo 0:0 a opět se šlo do nájezdů. Dan Makkai si při nich připsal opět tři jisté zákroky a nám stačil k dalším dvěma bodům jeden přesný zásah, o který se postaral Kryštof Daníček. Postup ze skupiny byl zajištěn a poslední zápas se Svítkovem nic neřešil. Jestli skončíme druzí, nebo první bylo úplně jedno, jelikož jak Hradec Králové, tak Autosklo HAK Pardubice byli velice silná mužstva.

Ježci Heřmanův Městec - TJ Paramo Svítkov Stars Pardubice 0 : 2 (0 : 2)
Před zápasem jsme si řekli, že se nebudeme zbytečně honit, ale zároveň zápas nevypustíme. Hráli jsme na všechny hráče, a co nejvíce střídali. Svítkov toužil po vítězství v tomto zápase o trochu víc a v první půlce odskočil na rozdíl dvou gólů. V rámci šetření sil a zároveň vyzkoušení varianty pro nedělní utkání, jsme převlékli brankáře Adama Páva do hráčského, kupodivu právě on byl nejblíže ke vstřelení branky. V druhé půlce i Svítkov začal šetřit své lepší hráče a tak si dostatečně zahráli hráči, kteří v prvních zápasech neměli takové využití. Po celý zápas bylo znát, že se o nic velkého nehraje. Po zápase jsme se vydali pěšky na ubytovnu. Hráči po celou cestu mávali kolem jedoucím autům a křičeli pokřiky. Ježci v Rakovníku prostě byli vidět a i odezva z aut v podobě mávání a troubení klukům udělala velkou radost.

Neděle 9. 6.

Ježci Heřmanův Městec - HBC Autosklo-H.A.K. Pardubice 3 : 2 sn (0 : 0)
Zápas se začal za bouřlivé atmosféry, kterou přichystali oba tábory rodičů. Nutno říci, že po celou dobu byla v hledišti přátelská atmosféra a šlo pouze o fandění a žádné nadávky. V utkání jsme chtěli naši silnější pětici posílat na jejich „třicítky“ a eliminovat tak jejich útočnou sílu. Někdy se střídání dali měřit na pár vteřin, ale že se nám to vyplácí, bylo znát. Očekávaný nápor Autoskla nepřicházel. Každý se bál vyrobit nějakou chybu a přeci jen bylo znát, že kluci trošku cítí, o co hrají. Adam Páv jindy brankář doplnil první řadu a dal jí to co jsme potřebovali, bojovníka, který neuhne ze žádného souboje. Utkání bylo vyrovnané a nikdo nedominoval. V druhé půlce jsme však inkasovali při oslabení a začalo nám téct do bot. Při vhazování v našem obranném pásmu 4 minuty před koncem jsme zvažovali timeout, protože toho měli kluci plné kecky, nakonec jsme si ho nevzali a šla na hřiště mladší sestava. Bohužel přišel druhý gól a stav 0:2 nic hezkého nevěstil. Na timeout tedy přišel čas právě v tento okamžik na světelné tabuli svítilo 16:21. Sestavili jsme speciální pětici, upozornili hráče, kdo se nebude vracet a jak to sehrajeme. V čase 17:16 bylo veseleji Kryštof Daníček vymetl pavučinu a rázem to bylo 1:2. Na hřišti zůstala ta samá pětice a v čase 18:21 Vojta Šmíd uklízí míček za záda Pardubického brankáře podruhé 2:2. Tlak byl tak drtivý a hráči měli tolik si, že jsme stejnou sestavu nechali dohrát i zbytek zápasu. Autosklo nakonec bylo rádo, že dotáhlo zápas do prodloužení. Prodloužení trvalo 5 minut a v půlce se měnili strany. Gól byl tak blízko, že jsme se rozhodli vrátit pětici Daníček, Šmíd, Páv, Kozel, Čapka zpět a vyplatilo se Autosklo nevědělo kam dřív, často se přerušovalo po zásazích brankáře a kluci dostali jasné pokyny, jak prodlužovat dobu mezi vhazováními, tak aby si vydechli. Nakonec celé prodloužení odehrála tato pětka
ostatní kluci na střídačce jen nevěřícně přihlíželi k fantastickému výkonu svých kamarádů. Únava vůbec nepřicházela, naopak soupeř mlel nohama ačkoli střídal. Přišli nájezdy. Klídek máme Dana Makkaie v brance a Vojtu Šmída, coby střelce. Trestná střílení díky nim vyhráváme a jsme ve finále. Při zápase o třetí místo se z hřiště stalo koupaliště a když už déšť slábl, tak se oba Pardubické týmy Svítkov a Autosklo domluvili na nesmyslu v podobě dohrání zápasu na domácí půdě někdy za 14 dní. Hrát případné finále, které mělo následovat někdy jindy se nám jevila jako blbost a tak rodiče Ježků skočili na hřiště a pomocí smetáků a lopat hřiště vyčistili. Finále se za drobného mrholení mohlo začít.

Ježci Heřmanův Městec - HBC Hradec Králové 1988 0:3
Zápas jsme začali velikánským náporem a Hradec, který byl složený z hokejistů Hradce Králové a Třebechovic měl co dělat ubránit stav 0:0. Soupeř se snažil nahazovat a střílet z každé pozice a tak Dan Makkai musel být hodně pozorní. Hra se vyrovnala a přišla trošku laciná chyba, když obránce na místo vyhození po mantinelu volil přihrávku středem a soupeř rozehrávku zachytil a vedl 1:0. Byla to prakticky první chybička za celý turnaj. První polovinu jsme tedy prohráli 0:1. V druhé půlce už přicházela únava a nebyli jsme, tak nebezpeční dopředu. Přišel druhý gól Hradce. Opět se na hřiště postavila naše „super“ pětka a vynutila si tlak, gól však nepřišel a síly odešli. Poslední minutu a půl, již odehráli pouze mladší hráči, jelikož starší totálně odpadli. Třetí gól v naší síti již nic neřešil. Stejně jsme se cítili jako vítězové. Závěrečné skandování Hradeckých rodičů JEŽCI, JEŽCI, JEŽCI šlo jistě na vrub klukům, kteří patřili k těm mladším týmům a hlavně rodičům Ježků, kteří hřiště uvedli do hratelného stavu.

Jiří Kozel: "Děkuji všem hráčům a rodičům, že jsem mohl být u tohoto úspěchu. Popravdě řečeno s tímhle týmem mě mrazí při každém turnaji ať dopadne jakkoli. Ta síla,kterou v sobě mají je úžasná. Nestavíme naši hru na úspěších a výsledcích. Stavíme ho na partě a zábavě a je jen dobře, že i soupeři viděli, že i takto lze úspěchu dosáhnout. Když člověk vidí, jak někteří mávají rukama a říkají, že nejde hrát a naši rodiče vezmou co je po ruce a místo kecání radši něco udělají je fantastické. Jsem namyšlený JEŽEK, ale mám být na co! Na kluky, rodiče a na klub, který pro tyhle děti dělá vše!"

Sestava Ježků - VICEMISTŘI ČESKÉ REPUBLIKY V HOKEJBALE 2013:
Makkai D., Páv A. (v neděli hrál v útoku) – Kozel L. Čapka J., Musílek V., Daníček K., Šmíd V., Kachlík V., Málek T., Hladký O., Krásný M., Pilař J., Meissner E.

Trenéři: Jiří Kozel a Robert Musílek

Konečné pořadí:
1. HBC Hradec Králové 1988

2. Ježci Heřmanův Městec

3. TJ Paramo Svítkov Stars Pardubice

4. HBC Autosklo-H.A.K. Pardubice

5. SC Dragons Ústí nad Labem

6. HBC ALPIQ Kladno

7. SK Kelti Nižbor

8. HBC Rakovník