2330.jpg

Legenda mezi legendami - Kamil Mlejnek!

Mého dalšího hosta, který přijmul pozvánku na pár otázek, nemusím moc dlouho představovat. Tento hráč, trenér, ale i člověk je pro mnohé, a já nejsem vyjímkou, příkladem, jak hokejbal hrát, stavět se k němu a to je pro rezervu nejdůležitější. Legenda mezi legendami Kamil Mlejnek se pro vás rozpovídal nejen o hráčské kariéře, ale také o té trenérské.

Víc už nechám na mém hostovi:

Kamile, děkuji za přijetí nabídky na rozhovor a nemohu směřovat svou první otázku jinam, než jaký je recept na to, že ještě v tomto věku patříte ke kormidelnikům týmu a dáváte góly?

Patrně proto, že hraju se skvělými spoluhráči (smích) v super týmu a proti férovým protihráčům . Taky hraju pro radost a snažím si každý zápas užít (nevím který bude můj poslední). (usměv)

Můžete prosím v kostce popsat Vaší pestrou kariéru? (kde a kdy jste začínal a pak pokračoval)

Tak začal jsem v pěti letech každý den za barákem (bendy) přitom jsem hrál hokej a to cca do roku 2000 v různých týmech. Hokejbal jsem začal hrát až za Ježky a to v chlapské kategorii .

K Vašim hráčským zkušenostem patří i ta trenérská, můžete nám i tu přiblížit?

Jako trenér jsem prošel v hokeji od přípravky po dospělé a to v týmech Chrudim, Pardubice atd. a v hokejbale praktický taky všechny kategorie ať mládež např. U15, než je Komárek díky svým ambicím degradoval, pak dospělé od Kraje po Extraligu i repre U18.

Jak se dá stíhat trenérská, hráčská a pracovní kariéra a ještě k tomu rodinu? Měl jste vůbec nějaký osobní čas?

Aby to mohlo fungovat je základ mít velice tolerantní ženu a rodinu (usměv), jinak když jsem byl jako aktivní trenér, tak jsem toho až tolik nenahrál, jen když byl čas. Samozřejmě že osobní život šel tak trochu stranou. I na základě toho jsem před časem učinil rozhodnutí ukončit kariéru trenérskou a už se hokejbalem jen bavit (smích). Chodím si zahrát, protože mě hokejbal stále baví a moc si užívám pohodu u Ježků.

I Vaše rodina je raritou, nastoupil jste v zápase se svým synem Viktorem, jaké to byly pro vás pocity?

S Viktorem si vždy velice rád zahraji při jeho hokejových a hokejbalových zkušenostech je to pro mě vždy radost. A když už jsme u rodiny, tak hráli všichni okolo mě jak manželka, tak dcera a dokonce i snacha se synem (usměv). Až budu plánovat rozlučku s mojí hráčskou kariérou, tak samo myslím na zahrání se všemi v jedné pětce, nejen to určitě se budu snažit se všemi, kteří mě přinášeli radost u hokejbalu .

Stávalo se vám, že když jste třeba nedal gól a manželka to viděla, že jste byl třeba bez večeře? (smích)

Tak to rozhodně ne (smích). Ona se až tak často nechodí dívat, bojí se, abych se nezranil.

Kamile, také ale patříte do vedení našeho týmu a asi jste moji otázku čekal, ale jak vy jako trenér, hráč, ale i funkcionář vnímáte situaci z minulé sezóny a defakto hrozbu v nové?

Abych se přiznal, tak mě osobně covid omezil právě jen v tom hokejbale, že jsem nemohl hrát . Těžce to zasáhlo jakýkoliv sport a klub, ale myslím, že sportovci obecně se k tomu postavili v pohodě. Nejsem schopen říct, zda jsou správně všechny ty kroky a omezení, to myslím ukáže čas, ale musíme se snažit to přijmout jako skutečnost a naučit se s tím žít.

V béčku s Vámi letos budou hrát dvě ženy, jak tohle vnímate jako kapitán a "kormidelník" týmu?

B tým už dlouhodobě směřujeme k otevřenosti a možnosti si u nás zahrát každému, kdo má chuť mít Ježka v srdci. Abych se přiznal, já osobně mám nastaveno jinak hraní proti ženám než mužům a chápu hráče, kteří s tím mohou mít trochu problém, ale sport se nějak vyvíjí a opět čas ukáže. Pro ty holky to však je obrovská zkušenost, když se kouknu na Lucku jak začínala a jak hraje dnes.

Béčko všeobecně mělo minulý rok velmi dobrou sezónu, v čem byl úspěch?

Pohoda v týmu, často nás doplňovali dorostenci a taky hráči A týmu, kteří nechodili hrát pro svoje ambice, ale proto že je to bavilo a v neposlední řadě já  teď vážně, snažíme se v týmu držet naší hru zábavnou.

Ježci jsou jednoznačně jeden z nejlepších týmu v republice co se týče obsazenosti v kategoriích, chybí nám defakto jen rozpadlé Bodliny, jak se tohle vůbec povedlo?

Snažíme se, (usměv) velké dík a uznání patří Jirkovi Kozlovi a kolektivu kolem něj, to je strůjce tohoto úspěchu, Bodliny to je škoda, ale je to výsledek stahování hraček do týmu, který hrají klasický 5+1 a není to patrně problém jen Bodlin.

Kamile i pro Vás ač jste legendou Ježků tak na závěr pokládám otázku největší legendy Ježků za svou existenci?

Klub znáš už patrně hodně dobře a tak určitě víš sám jak to u Ježků je. (velký smích)

Jistě takže vaše odpověď je jasná, Kamil Mlejnek. (smích)

Já Kamile moc děkuji za skvělý rozhovor a popřeji vám, ať jste s námi v kabině dalších několik let a aby vás stihlo to, co zažila rodina Musilu v hokeji a to, že budete v mladém věku 70 let hrát se synem a vnukem nebo vnučkou. Děkuji moc. #sjezkemvsrdci