Odbila pátá hodina odpolední a nedělní klidná Ježkovka se proměnila na divoký západ. Asi bychom lhali, kdybychom tvrdili, že náš B-tým nedokáže udělat z obyčejného utkání shakespearovské drama. Naposledy sepsala družina Lukáše Vajdy napínavý biják s poutavou přestřelkou. Ačkoli se souboj odehrával na Východu Čech, připomínalo to spíše film „Tenkrát na západě”. S malým rozdílem, kterého si oko pouhého diváka ani nemuselo všimnout. Místo koltů měli aktéři k dispozici jen hokejky, ale pěstní „saloonový” souboj, kde lidé lítají vzduchem, už žádnou náhražkou nebyl. Ježci však ukázali lepší pistolnické dovednosti než nedaleký soupeř ze Svítkova a tamní prohru vrátili soupeři i s úroky.
Že bude souboj s Přeloučí třaskavým o tom nebylo pochyb, však to byla bitva o první místo. Ježci do duelu šli dobře nalazeni, povede-ný konec podzimu a první jarní výhra 9:2 nenasvědčovali nic jiného, než že družina Lukáše Vajdy se rozehřívá na odvetnou akci po do-mácí prohře 1:2. Vítězství na horké půdě vedoucího celku ligy se nicméně nekonalo. Jestřábi využili svých zkušeností a dokráčeli si pro výsledkově pohodovou výhru.
O víkendu zahájila svou jarní část sezóny i naše ježčí rezerva, která si z podzimu nesla pět vítězství v řadě. Na domácí půdu zavítali Sršni ze Svitav. Ačkoli soupeř dovezl jen deset hráčů do pole, tak první třetinu se desítce statečných povedlo zaskočit Ježky a dokonce se hráči v černožlutém chopili vedení. O pauze musel ze zimního spánku probudit naše béčkaře mohutný trenérský hlas Lukáše Vajdy. Od té doby už se ježčí hra prezentovala zcela jiným výkonem a z drama se stala jednoznačná demolice. I přes jasný výsledek však musíme před soupeřem smeknout klobouček za veškerou energii, kterou do utkání vložil. Ačkoli pořadí v tabulce, počet nastoupených hráčů i konečný výsledek hovořil ve prospěch domácích, o lehkou výhru se skutečně nejednalo a i tyto body jsou pro modrobílé velmi cenným skalpem.
Letos došlo v řadách B-týmu k mnohým změnám. Přispěl k tomu především nevydařený vstup do sezóny, kdy z prvních čtyřech duelů měli Ježci na kontě dva body a krčili se na posledním místě tabulky. Situace si žádala změn, které se dostavily velmi brzy. Kromě větší vůle vyhrávat přišly po první tříbodové výhře s Hradcem Králové také změny na postu kapitána a asistentů. Z rolí asistentů byli odvoláni Čapka a Kozel. Sesazení neminulo ani kapitána Petra Blažka. Ten převzal na dresu písmeno A, společně s vlčákem týmu Petrem Koprivou. Do role kapitána byl jmenován jeden z nejzkušenějších, Lukáš Novelinka. Od té doby mužstvo neprohrálo a mohlo tak zaslouženě přezimovat na třetím místě s pěti výhrami v řadě. Co stálo za hlavním úspěchem béčkařů? To nám pověděl v rámci série rozhovorů NAPŘÍČ KLUBEM právě Lukáš “Slip” Novelinka.
Muži B - st 26. 3. 2025 - Čapka Jan
Oloupit Piráty? Nápad to nebyl špatný, ale výsledky nebyly dobré
Z divokého západu na vlny mezi piráty. Nejednalo se o seskupení Jacka Sparrowa, nýbrž Jiřího Rytíře a místo prosluněného Karibiku čekalo na naše playery jen studené Labe. Ježčí bandité po divoké přestřelce dostali další nápad „za milion”. Loupit v cizích vodách je jeden z nejtěžších úkolů všeobecně, avšak pro ježčí rezervu po minulém týdnu neznělo nic nemožně. Na cestu za slávou tentokrát vyrazila jen hrstka odvážlivců. Vůdce ježčí smečky El’ Vajda uvízl ve spárech ústecké Elby a nemohl tak potěšit hradecké ochozy svou návštěvou. To se bohužel nedalo říci o hráčích královehradeckého A-týmu, ti ze zajetí Severočechů pláchli jen tak tak a podpořili svůj B-tým v boji o play-off. Ježci se tak chtěli pokusit překvapit hokejbalového obra, nicméně porazit extratřídu, bylo nad jejich síly. I přesto propašovali ježčí hrdinové z městečka u Pardubic bod v hodnotě stříbrné příčky.
HBC Hradec Králové 1988 B vs Ježci Heřmanův Městec B 4:3pp (0:1, 3:1, 0:1 - 1:0)
Utkání začalo vlažně a velmi rychle nabralo na obrátkách. Ačkoli v plachtách už měla domácí kocábka skoro čtyřista kilometrů a jednu neúspěšnou bitvu na ústecké půdě, přizpůsobila se rychlosti ježčí desítky. Onu skupinku statečných vedl z trenérského můstku zarostlý mladík, jež drží play-off mód plnovousu už od druhého kola základní části. Mnozí z popisu bez problému rozpoznali, že řeč je o brankářském zázraku, „který svět neviděl,” v podání Tomáše Dvořáčka. Ježci si dlouho nemohli vytvořit vážnější situaci ze které by domácímu celku pohrozili. Hradecká obrana se projevovala svou nepříjemností až dotěrností k našim útočníkům. Nějaké dlouhodobější okupování útočného pásma nebylo k vidění ani na jedné straně. Přeci jen únava domácích byla zřetelná a heřmanoměstecká družina nedokázala uplatnit svých čerstvých sil. K největším šancím se tak dostali domácí. Mence nebezpečně atakoval Šimůnek, po něm jako první útočnou modrou několikrát překonal i všem známý Štěpán Palán. Nikomu se však nepodařilo překonat strážce ježčí svatyně. Po přestřelce z minulého týdne ani vidu, ani slechu, tento duel připomínal spíše „Nudu v Brně”. Skóre otevřela až šikovně schovaná střela Lukáše Novelinky a nasměrovala tak hosty k zářnějšímu konci - 0:1.
Již devět sekund po začátku druhé periody, nastavil tomuto směru nehezkou výhybku Šimůnek a odklonil tak ježčí radost na vedlejší kolej - 1:1. Piráti ukázali hostům, že v hradeckých vodách si je lepší nezahrávat. V tu chvíli to vypadalo na Ježčí kapitulaci, jelikož rychlé kroky hradeckých mužů se vznášely okolo branky Petra Mence ladně jako vánek. Ani jeden ze čtveřice městeckých obránců nebyl schopen překazit útočné kreace domácích. Nebylo se tak čemu divit, že nejedna střela skončila až na konstrukci Mencovy kanceláře. Vysvobození našli Ježci až ve čtyřiadvacáté minutě. Tehdy se rezerva v modrém probojovala až k brankáři Vrkoslavovi. Koprivovu výzvu nenechal jen tak ležet Jan Čapka a proměnil zmar v naprostou euforii - 1:2. Doba trvání této euforie byla rychlejší než jízda Lewise Hamiltona v dobách největší slávy. První mírnění oslav přišlo při vyloučení Macháčka, o ještě protáhlejší výrazy se postaral Kopriva, když místo na střídačku usedl vedle svého kolegy na trestnou lavici. O definitivní zmar se postaral Černý velkolepým vyrovnáním - 2:2. Že může být ještě hůř ukázalo vyloučení Romana Hejla. Druhou nabídnutou početní výhodu si tentokrát odškrtl střelec první branky Šimůnek - 3:2. Aby toho nebylo málo, Kopriva nenechal nic náhodě a šel omrknout, jakým způsobem se za minutu svobody v Hradci změnily trestné. K překvapení všech trestné byly pořád stejné, jen výrazy spoluhráčů na druhé straně hřiště byly o něco kyselejší. Ježci tak i nadále pokračovali v oslabení.
Oslabení už Ježci přečkali bez úhony a mohli tak ve třetí části soustředit všechny své síly na vyrovnání. Vskutku dlouho to vypadalo na výpravu bez úspěšného konce. O tom každopádně nechtěl ani slovo slyšet Tomáš Trojek, jenž odvrátil možnost návratu bez bodu - 3:3. O zbytek už se postaral nezaměnitelný muž pod maskou, Petr Menc. Jeho blyštivý výkon oslnil soupeře natolik, že nebyl schopen vzít si zpět všechny tři body a muselo se tak prodlužovat.
Nastavený čas vypadal následovně. Komiksovou formou vám ho popíše Jan Čapka.
„Je to dobrý, mačkáme je. Nemají šanci, to tam kluci doklepou.”
„To snad není pravda, oni to nedali. No nic, tak půjdu ještě na hřiště.”
„ To jsou …, tak už nikam nemusím - 4:3.”
V prodloužení zafungovalo heslo, nedáš, dostaneš. Bleskurychle využil overtime taktéž dvougólový střelec, Lukáš Černý - 4:3. Z dalekých toků se tak vrací Ježci s doslova vydřeným bodem, který má příchuť stříbrné příčky. Nejtěžší úkol v podobě udržet přímý postup do semifinále, ale ještě na ježčí rezervu čeká. Další bitvu svede družina Lukáše Vajdy v sobotu 5.4. doma proti rivalovi z Prachovic.
Hodnocení zaskakujícího trenéra Tomáše Dvořáčka:
"K zápasu v HK jsme jeli v lehce okleštěné sestavě, kdy jsme se museli obejít zcela bez juniorů, ale i bez lodivoda Lukáše "Jánošíka" Vajdy. Naopak Hradecká rezerva doplnila již tak početnou sestavu o několik zvučných jmen z A-týmu. Kluky musím pochválit za velice dobře zvládnutou první třetinu, po které jsme vedli 1:0. Ve druhé části už jsme naplno pociťovali "áčkaře" soupeře, kteří dostávali hodně prostoru na hřišti. Bohužel jsme k tomu přidali i několik zbytečných vyloučení, která nás stála nejen mnoho sil, ale i vedení a po druhé části jsme tak gól ztráceli. Trpělivou hrou jsme utkání nakonec dotáhli do remízového konce a v prodloužení si domácí uzmuli druhý bod pro sebe. Já musím každopádně pochválit celý tým, který po celý zápas nechával na hřišti maximum, trpělivě čekal na šance a mohl se spolehnout na Petra Mence v brance. Ten některými zákroky bez nadsázky doháněl střelce Hradce k zoufalství. Výsledek beru jako úspěch, při pohledu na tabulku je jasné, jak je tento bod nyní důležitý."
