Na valné hromadě, která proběhla 22.1. 2024, bylo představeno mnohé. Ovšem jedna věc v podobě nových členů výkonného výboru si zaslouží speciální pozornost. Do VV se zapojili Ondřej Běloušek a Dominik Macenauer. Oba dva jsou cílevědomí a mají řadu plánů, které využijí pro blaho klubu, svou práci jsou schopní plnit na 110% nejen na hřišti, ale i mimo něj.

První, koho jsme vyzpovídali, je útočník s číslem 88, Ondřej Běloušek. Je to mladá krev, která od této chvíle nebude jen rozdávat radost svým umem mezi mantinely, ale bude jedním z členů, kteří budou stát u samotného kormidla klubu.

Ahoj Ondro, kdo tě oslovil, aby ses stal členem VV?

Ahoj Čápo, díky za příležitost věci kolem VV probrat. Oslovil mě předseda klubu Pepa Kozel. Spolupracujeme společně už přes rok v rámci heřmanoměstecké komunální politiky a myslím, že ve vzájemném souladu. Jsem proto rád, že mně nabídnul být součástí klubového výboru.

Jak dlouhé bylo tvé rozhodování o tom, zda nabídku přijmout?

Přiznám se, že jsem chvíli váhal. Přece jenom jsem pořád hráčem a někdy může být složité skloubit tyto dvě role. Nicméně nakonec převážila chuť pomoci Ježkům. V klubu jsem od svých sedmi let a celou dobu jsem jen bral, cítím proto potřebu taky chvíli dávat.

Jaký faktor hrál definitivní roli ve tvém rozhodnutí vstoupit do VV?

Především asi dobrá zkušenost co se spolupráce s předsedou týče a jak jsem zmínil, chuť klubu nabídnout svůj čas a pomoci nejen nejužšímu vedení, ale všem, kteří se kolem klubu pohybují a věnují se hráčům napříč kategoriemi, stadionu a dalším nezbytným věcem pro fungování naší ježčí rodiny.

Do VV jste šli společně s Dominikem Macenauerem, hrálo i to určitou roli ve tvém rozhodování, zda do toho jít?

Jsem rád, že Dom funkci přijal a že mám do začátku parťáka, se kterým si můžu rozdělit role, zkonzultovat vše potřebné a poradit se. Ale při vší úctě jsem se rozhodoval nezávisle, a především na základě toho, co jsem řekl předtím.

Co očekáváš od svého působení ve VV?

Jak jsem řekl na valné hromadě, rád bych pomohl především v komunikaci směrem k městu, neboť sedím ve sportovní komisi města a také v zastupitelstvu. To znamená záležitosti kolem dotací, spolupráce s vedením a další potřebné úkoly. Společně s Dominikem bychom rádi zapracovali na komunikaci směrem do kabiny, aby měli hráči napříč kategoriemi možnost se ptát, co se aktuálně děje, vznášet požadavky nebo třeba i kritiku. Postupně bych se rád ujal koordinace sociálních sítí, článků a pomohl tak klukům, kteří se o to už teď pečlivě starají. Doufám, že se mi to podaří a ti, co se zmíněným věcem věnují mě vezmou mezi sebe (smích).

Dal sis nějaký cíl, o kterém si myslíš, že by ho VV ježků v nadcházejících letech měl dosáhnout?

V první řadě je úspěchem, že se klub neustále posouvá dopředu a neklesá chuť hokejbalistů hrát. To je myslím smyslem, pro který to děláme. Z toho řekněme hráčského hlediska považuji za důležité, aby nám rostla členská základna především na straně těch nejmenších a klub zároveň udržel solidní podmínky pro všechny členy. Osobně považuji za cíl zlepšit komunikaci směrem k hráčům, trpělivě vysvětlovat kroky a pomoci všem, kteří to dělají, protože vím, jak obtížné to je. Zároveň jak zaznělo na valné hromadě, aktuálně vedeme debaty o možném zahájení rekonstrukce našich šaten a zázemí, což je jistě nejvýraznější cíl pro roky následující.

Prozradíš nám prosím, zda jsi již stačil nahlédnout pod pokličku VV a jestli se chystá něco, co bys mohl našim čtenářům poodhalit?

Částečně už ano, byť je toho hodně nového. Vzhledem k naší sešlosti v městském kině neprozradím nic nového, když řeknu, že jsme byli osloveni ze strany města s nabídkou možné rekonstrukce zázemí. Zatím je vše tak říkajíc v plenkách, ale jsme za tuto pobídku vděčni a vážíme si kroků paní místostarostky, která tuto akci iniciovala. Finanční podpora města je pro nás klíčová, ale musíme se zamyslet, a to je jeden ze současných úkolů VV, jakým způsobem a kde zvládne klub obstarat další finance a zda jsme takovéto investice schopni, abychom zároveň mohli hrát hokejbal, tak jako doposud.

Podzimní část jsi strávil v Jižní Americe a nemohl jsi zasáhnout do podzimní části, jak těžké pro tebe bylo naskočit rovnou do zimní přípravy?

Je to tak, pár měsíců jsem si odskočil na zkušenou do světa. Pochopitelně mě mrzelo, že nebudu s klukama na střídačce, ale nakonec převážila nabídka, která se neodmítá. Do přípravy jsem myslím naskočil docela dobře. Trochu mě pořád trápí operované koleno z minulé sezóny, ale kdo hraje hokejbal dobře ví, že lepší už to nebude. Zároveň jsem se snažil udržet trochu v kondici mezi lekcemi latinskoamerických tanců a popíjením chilského vína (smích). Myslím, že na jaro budu připraven!

Ty jsi sportovec tělem i duší, nestýskalo se ti po našem klubu, v zemi dosud hokejbalem nepolíbené?

Pochopitelně stýskalo. Popravdě po všem, co jsem doma zanechal. Ale kdo necestuje, tak tenhle pocit nezažije, proto vřele doporučuji. Před odjezdem si ze mě kluci dělali srandu, že budu nejspíš nejlepší hokejbalista kontinentu, a taky jediný, nicméně hokejbalové kolbiště jsem viděl jen jedno a výstroj si s sebou nebral (smích).

Zkus nám jen ve zkratce popsat tvé pocity a dojmy ze zámořského kontinentu.

To bude těžké, přeci jen to byly tři měsíce. Latinská Amerika je krásný kontinent, plný barev, energických lidí, chutí a rozmanitosti. Stejně tak Chile, které má na délku cca 4 tisíce kilometrů a na severu jedete do nejsušší pouště a na jihu do mrazivé Patagonie. Byla to pro mě neuvěřitelná zkušenost jak cestovatelská, tak pracovní. Pracoval jsem v rámci CzechTradu, což je organizace pomáhající českým firmám exportovat do světa, takže jsem si doplnil vzdělání týkající se zahraničního obchodu, ekonomie a procvičil španělštinu, která je v Chile jedna z nejtěžších. Čas byl ale i na cestování a jak jsem nastínil, každých 100 kilometrů se mění příroda, města i lidi. Doporučuji všem! Jediné, co mě mrzí je, že jsem neměl delší dovolenou na procestování okolních zemí jako je Peru, Bolívie nebo Kolumbie, ale není všem dnům konec. Jen to už asi nebude na tak dlouhou dobu. Hokejbalu se ale v latince nenaučíte.

Jaro se blíží, jaká jsou tvá očekávaní od závěrečné fáze 1. ligy?

To je zapeklitá otázka. Nerad mám velká očekávání, protože pak se hraje pod tlakem. Určitě je cílem play-off, ale jak víme, tam se může vše otočit. Navíc počítáme s tím, že podstatná část “Áčka” v podobě juniorů bude bojovat o zlato ve své extralize. Tedy uvidíme. Očekávání proto dávám minimální, a to vybojovat si dobrou startovní pozici do play-off a probojovat se přes čtvrtfinále. Samozřejmostí je ukázat všem příznivcům kvalitní heřmanoměstecký hokejbal a rozjásat tribuny v podobě nestárnoucích a věrných fanoušků!

Stanovil sis i nějaké osobní cíle na jaro?

Osobně budu rád, když mně bude fungovat bolavé koleno a podaří se mi zapojit do zápasového tempa a přispět klukům ve hře. Samozřejmě nějaký ten gól nebo pěkná nahrávka vždycky potěší! Zároveň doufám, že se dobře integruji do výkonného výboru a podaří se mi skloubit všechny ostatní aktivity.

Děkuji ti za rozhovor a přeji mnoho úspěchů, jak na hřišti, tak i ve výkonném výboru.

Díky Jedno, ať se ti daří na škole, v hokejbale ať jsi stále stejný Chára jako doposud!