Ahoj Vajdič, podzim je za námi a jaro se blíží, jak bys hodnotil ušlou část sezony z pohledu trenéra?

Ahoj Honzo, asi se sluší ji hodnotit velmi pozitivně, podařilo se nám nastartovat juniorku a dorost k pravidelným účastem v béčku. Staří chábři se toho chytili a provádí je hokejbalovým světem mužů. Vedení klubu, tedy to před 22. lednem, provedlo několik změn, a ty se dotkly právě B týmu, protože áčko v tomhle módu již nějakou dobu jelo a junioři se tam již pravidelně zapojují. Nikdo nevěděl, jak bude samotná sezona vypadat, protože béčko nebylo úplně v dobrém stavu, především v rámci soupisky, což není ani teď. Já jsem tedy s podzimem nadmíru spokojen a věřím že hráči také. Ale sezona má ještě do konce pár kol a my určitě chceme hrát playoff, než pohár předsedy regionu. Věřím, že na to kluci mají, protože obraz hry byl koukatelný a dali jsme jasně najevo, že nechceme hrát druhé housle, za což patří klukům velký dík. Obrovské poděkování patří klukům z A týmu, kteří chodí právě mladé generaci předávat zkušenosti.

Loňská sezona v B-týmu nebyla úplně nejrůžovější, letos čtvrté místo, co jsi do týmu chtěl přinést se svou rolí hlavního trenéra?

Tady budu mluvit v množném čísle, protože A a B se řeší komplexně v rámci realizačního týmu pro muže. Přiznám se, že jsme chtěli především vytvořit odrazový můstek pro mladé, chceme, aby si hráči za B rádi zahráli a to nejen ti, co zde hrají, ale i ti co mají chuť pomáhat v rozvoji mladých. Což se nám zatím daří. Proto abychom toho docílili, byl však potřebný řád a snaha o obnovu tréninkových jednotek v týdnu, hráči mají možnost trénovat nejen při svém tréninku, ale i s hráči A týmu, což je dalším bodem naší snahy. Chceme přinést pocit, že hokejbal je o celém týmu a že všichni máme možnost nezávisle na postavení, na soupiskách, či zkušenostech, dostat stejný čas na hraní v zápase. Neděláme rozdíl mezi jmény, ale fungujeme po celý zápas a reagujeme na aktuální situaci a dění v něm, což je další bod, který jsem chtěl já osobně v B nastavit. Jsem rád, že kluci hrají tak, že čtvrté místo je málo, ale výhled do budoucna je více než slibný.

Máš nějaké motto, podle kterého se snažíš vést tým v zápase?

Motto ne. Snažím se klukům říct, že všechno je o nich. Já mohu napsat sestavu a pořvávat na střídačce, ale pokud oni nebudou hrát, zápas se jednoduše sám nevyhraje. Kolikrát zaškobrtnu při zápase i já, ale kluci jednají týmově a vědí, že musíme být v zápase jeden celek, jeden tým, protože to je hlavní koření k vyhrání zápasu.

Co máš v plánu na jaro s B-týmem, děláš si velké plány, nebo půjdeš zápas od zápasu?

Půjdu zápas od zápasu, soustředit se a mít velké sezonní cíle není vždy optimální a přemýšlet, co bude až bude…, může být pro hráče nakopávač, nebo stresující. I vzhledem k obtížnosti situace se soupiskou, chceme jít a jdeme právě zápas od zápasu, díky tomu nemusíme myslet na to, co bude, ale chceme se o tom bavit až to nastane. Já si však plán dávám, mám teď rozjednané nějaké hovory s hráči, kteří buď nenastoupili na podzim vůbec, nebo minimálně a je chci zpět do týmu. Některé rozhovory už probíhají, proběhly, nebo se na ně chystám. Netajím se, že pro mě a celkově nás musí mít hráč nejen kvalitu hodnou ježčímu standardu, ale musí nám zapadat do kabiny, musí mít tu přidanou hodnotu toho spoluhráče a kamaráda, protože pokud budeš stát vedle toxického člověka, který není úplně do party, tak může kabinu rozházet, což by v případě B týmu a práci všech od srpna byla škoda.

Dlouhá léta hráč, poté jsi měl tu čest přihlížet pod ruce trenérskému esu v A-týmu jako asistent a nyní konečně nosíš titul Hlavní trenér B-týmu, co říkáš na svůj kariérní vzestup?

Konečně asi není to správné slovo, na mě bylo ukázáno prstem a bylo řečeno, Vajdič ty musíš. Prostě musíš! Nikdo jiný tu není. Takže já to dostal za odměnu, protože jak se v průběhu podzimu ukázalo, stát za klukama je a bude velká čest a já jsem strašně rád, že mě vzali takového jaký jsem a fungujeme spolu velmi dobře. Po pravdě jsem do A týmu přišel, tedy lépe, má role měla být podržtaška, tamhleto přines, tohle podej, jenže se brzy ukázalo, že to šedovlasé eso s brýlemi na nose má se mnou ještě další plány a postupně mě do všeho zasvětil a poodhalil styl, který se mi libí a má hlavu a patu a toho bych se rád držel.

Na střídačce A-týmu jsi leccos okoukal, je něco co ti výrazně pomohlo k tomu, aby jsi přijal výzvu hlavního trenéra u naší rezervy?

Mně pomohla především myšlenka: “Jsi na nic hráč, pojď to klubu vrátit aspoň jako trenér”. Beru si z toho to, že ač nevystřelím pořádně na branku, nebo přesně nezamířím jako Ondra Běloušek, nejsem silný a kvalitní útočník jako Tomáš Pilař, nemám průbojnost a nejsem nebojácný jako Petr Blažek a nejsem brankářský fantóm jako Peťa Menc a i když už toho moc nechytím, nevypadám u toho tak dobře jako Tomáš Dvořáček (jeje ten mi zas vyčiní), tak můžu mít jiné přednosti. A když pak přišel Pepa s tímhle vším, nebál jsem se, protože jsem si říkal, konečně vole budeš někde v hokejbale k užitku, to byl první nakopávač. A pak všeobecně práce v rámci áčka s Pepou Kozlem, který je nejen skvělý trenér, ale sedí mi i lidsky, a to je pro mě hrozně potřeba. Protože pak máš zájem o vše, co dělá, jak to dělá, okoukneš si styl, okoukneš přípravu a hlavně máš jednotlivé scénáře, které měníš při zápase, různě kombinuješ sestavu, ne kvůli svému pocitu, ale reaguješ takticky na soupeře a to je obrovská pomoc pro začínajícího trenéra. Pepa je za mě Pan Trenér. K tomu aby ti něco pomohlo, však musíš mít i trenéra, který to v tvých očích dělá špatně, a to si uchovávám taky a pomáhá mi to vždy, když se chystám udělat nějakou chybu, blbost,… protože se zastavím a udělám to raději jinak.

Po zimní přípravě přišel turnaj v Jihlavě, kde se ukázalo i několik hráčů B-týmu, splnili tvá očekávání?

Já jsem s klukama, co nastupovali na podzim v béčku, byl velmi spokojený. Všichni, co tam byli, prokázali, že hrají kvalitní hokejbal. Avšak své si k tomu řekne i Jirka Kozel, protože omladinu, která tvořila skoro 70% soupisky, trénoval a dovedl až sem on. A to je na velké uznání a klobouček. Kluci hráli přesně tak, jak jsem očekával, protože já očekával, že mě mile překvapí a věřím, že díky tomu dostanou mnozí z nich příležitost i v A týmu. Pro absenci některých hráčů dostali opravdu velký prostor především v neděli a ta byla nakonec zlatá. Mrzí mě zranění Ondry Hladkého, protože se v béčku jeví opravdu velmi kvalitním dojmem a velká škoda je, že neodehrál zápasů více. A pak je obrovskou ztrátou napříč A – B – jun zranění Pepy Sedláka, a to ti Honzo sebere dojem z turnaje vždycky.

Jsi další trenér v naší rubrice, který také přešel z hřiště na druhou stranu mantinelu, a proto ani ty neunikneš otázce, jaké to je vidět vše ze stojatého pohledu trenéra?

Nebudeš mi to věřit, ale pro mě je to úleva. Já jsem daleko radši na střídačce, než v samotné hře. Na střídačce můžeš ledacos zkazit, ale nemusí to mít tak fatální následky a naštvaného Peťu Mence v brance, jako když jsi na hřišti a uděláš chybu tam. A Peťu naštvat prostě nechceš! Za mě není nejhorší stát na střídačce a být trenérem, ale stát za mantinelem v ochozu a sledovat to. Ve dvou předešlých situacích něco změnit můžeš, ale na tribuně nic neuděláš.

Máš už nějaké plány na to, až skončí sezona, tedy na léto?

Mám doma velký dluh u své rodiny, protože teď jsem byl opravdu hodně často pryč díky hokejbalu, takže dostali pod stromek dovolenou u moře. Snad tím získám nějaké úlevy z domácích prací při následující sezoně. A určitě budu mít i v létě spoustu práce ohledně hokejbalu, takže snad se podaří a bude aspoň pěkné počasí.

Okolo tvého původu kolují všelijaké zvěsti, od slovenské verze přes tu chorvatskou, nemyslíš že nastal čas všem objasnit svůj původ, nebo si toto téma necháš pro sebe?

Můj dlouholetý kamarád se mě na tuto otázku ptal včera při cestě na derby Slovan Bratislava – HC Košice také. Věc se má tak, že jsem dřevo na pravopis. A to dřevo je slabé slovo (smích). Pepa však obratně použil přezdívku a zakamufloval to tak, že jsem z Chorvatska, a proto neumím dobře psát česky (smích). Pravdou ovšem je, že já nejsem na jih, ale na východ. Takže směr Slovensko. Avšak bylo by fajn mít vazbu i na jih, byla by to rozhodně levnější dovolená (smích). Avšak já mám vazbu a jsem spojován se Slovenskem, a tak místo dovolené na pláži mohu poskytnout ovčí sýr a Babiše (smích).

Vajdič, mockrát ti děkuji za tvůj čas a přeji ti, abys pokračoval v dobré práci!