Předposlední kolo prvoligového podzimu zaneslo heřmanoměstecké áčko do nedaleké České Třebové, kde se mělo utkat s místní Lokomotivou. V prvním vzájemném duelu se radovali českotřebovští, když zaskočili všechny v aréně Ježkárna a odvezli všechny 3 body. Aktuální forma tentokrát hrála ve prospěch Ježků, od prvního utkání těchto dvou týmů prohráli pouze jednou, zatímco Lokomotiva celkem čtyřikrát. Cíl týmu okolo Lubomíra Mence, který se vrátil na střídačku Ježků, byl tak jasný.
V neděli 10.11. byl na programu domácí duel naše A-týmu proti Buldokům z Brna! Soupeř nám velmi známý zavítal na Ježkárnu. Při poslední návštěvě Brna z konce září jsme si odvezli všechny 3 body a jelikož se nám nepodařilo od úvodního domácího duelu celé ligy (1.9.2024 proti Hostivaři, poznm. redakce) před našimi fanoušky bodovat, chtěli jsme tentokrát stav zlomit, a to se povedlo!
V neděli 3.11. se A-tým vydal poprvé do Třince a mužstvo nevědělo, co čekat. Tým Luboše Mence jel však dobře připraven a i přes dlouhou cestu dokázal nakonec po divokém boji sebrat všechny 3 body, které nedaleko Třineckých železáren ležely.
Minulý týden čekala heřmanoměstecký A tým dvě utkání. Ve čtvrtek na Ježkovku v rámci Českého poháru zavítaly extraligové Pardubice a v neděli měl přijít na řadu nepříjemný reparát z Poličky.
V červnu bronzové medaile v juniorské extralize, v červenci pak zlato z MISTROVSTVÍ SVĚTA. Nejprve lehké zklamání, poté velká euforie. VÍTEK MUSÍLEK je už dnes klubovým TOP obráncem.
Už jako dorostenec se nebál přijít mezi dospělé. Už jako dorostenec ukazoval obrovský talent. Už jako dorostenec tvořil dvojici s kapitánem A týmu Lubomírem Mencem. Roste každou sezónou. A patří k nejlepším obráncům v ČR. A je MISTR SVĚTA! Seznamte se prosím - VÍT MUSÍLEK!
Jaké bylo léto Vítku? Chytal jsi BRONZ nebo jsi se pekl DOZLATOVA?
S ohledem na cenu zlata a bronzu jsem se chtěl péct jako husa (nebo Hus Jan) dozlatova. Bohužel mi počasí příliš nepomáhalo, tak jsem z Liberce pro jistotu kousek zlata dovezl sám, abych neubíral rodinnému bohatství. Společně s ním jsem si ale přivezl i obrovský zážitek, na který v životě nezapomenu.
Máš za sebou náročnou sezónu. V juniorce 29 zápasů, za A tým mužů v 1.LIZE a Českém poháru dalších 21, za B tým další 3 a pak repre. Jaká to byla sezóna?
Jedním slovem neuvěřitelná. Po týmové stránce určitě nejúspěšnější v mé kariéře, dokázali jsme si, že jsme neskutečně silná parta a to je víc, než kdejaký úspěch. Upřímně bych asi ani neřekl, že těch zápasů bylo tolik, ale když se tím sportem bavíte, strávíte tím tolik času, že už to ani nevnímáte :).
Juniorka skončila bronzová. FInále by ji slušelo, ale Kelti nás zastavili v semifinále. V čem byli lepší?
Po základní skupině a nadstavbě, kterými jsme prokráčeli bez výraznějšího zaškobrtnutí, jsme si do semifinále věřili. O to víc, když na nás vyšli Kelti, které jsme dokázali v nadstavbě dvakrát porazit. Bohužel předvedli své zkušenosti z roku minulého, lépe zvládli klíčové pasáže jednotlivých utkání a vyřadili nás. Byli lépe fyzicky připraveni. Kouše se to ještě teď opravdu těžce, to ovšem nemění nic na tom, že to byla krásná a férová série, doslova reklama na hokejbal.
Byl jsi vidět i v A týmu. Jaká byla pro tebe 1.LIGA?
Start jako z partesu, útlum, zlepšené jaro… V áčku to bylo jako na houpačce, nakonec si ale myslím, že první účast v play-off po návratu do 1.ligy se dá brát jako úspěch. Tam se znovu projevily chybějící zkušenosti a možná taky kolidující termíny zápasů juniorky a “A” týmu. Pro mě osobně to byla sezóna důležitá, první celá v mužské soutěži a myslím, že i díky dobrému přístupu spoluhráčů jsme ji všichni junioři zvládli minimálně obstojně.
A pak přišla reprezentace - nejdřív trochu šichta, ale pak úžasná jízda a na konci zlato! Jaký to bylo? ?
Velká euforie z nominace, dostat se na MS a ještě s mými dvěma obrovskými kamarády byl můj osobní cíl této sezóny a povedlo se ho naplnit. Start mistrovství pro nás byl studenou sprchou, některé kaňky z něj mi zůstávají v hlavě doteď. Kdo by byl čekal, v polovině utkání se Švýcarskem, které jsme prohrávali 2:0 a hrozil nám zápas o 5. místo, že to dopadne takhle. Poté se však cosi zlomilo, tým začal fungovat jako tým a všichni v to věřili. A jaký to bylo? Použiju slova našeho kapitána - jsme mistři světa a co je víc :).
A další reprezentační mety? Dvacítka je jistě výzvou…
Určitě to je další motivací se s partou z osmnáctek naposledy sejít a třeba zdolat ještě jednou hokejbalový Everest. Hlavně poté už je opravdu hodně těžké se prosadit do seniorské repre a může to tak být poslední příležitost obléci ten nejhezčí hokejbalový dres (samozřejmě po tom Ježčím). Dvacítka tak bude mým osobním cílem do následujících dvou sezón.
A jaké cíle si dáváš do nové sezóny. V juniorce vaše parta “stárne”, měla by mít letos největší sílu… V A týmu v 1.LIZE rosteš do pozice tahouna. Jak vidíš áčko ty coby mladík?
Samozřejmě věřím, že se do pozice tahouna dostanu a to co nejdříve. Věřím v sílu týmu a věřím, že s každým přibývajícím rokem se naše kvalita bude zvedat. Co se týče této sezóny, bylo by super udělat zase o krok navíc a zkusit si třeba i to semifinále. Hlavním cílem ale určitě zůstává play-off, a pak se uvidí.
A do budoucna? Máš nějaký velký ježčí sen, který by jsi chtěl zažít? Cíl?
Samozřejmě se nabízí napsat o Ježčí invazi do extraligy, ale té musí předcházet úspěch v 1.lize, takže takhle výhledově asi ten. V příští sezóně to je určitě titul s juniorkou, ale tomu nechci předbíhat, půjdeme zápas od zápasu a třeba ta pohádka tentokrát skončí úspěšněji než loni :).