Už jen cesta tam je zážitek

Do Lanškrouna jsme na soustředění vyrazili potřetí, muži mají režim jasný, ale mládež vyznává vlak a turstiku a tak volba byla jasná i když s jinou trasou. "Tentokrát jsme vlakem dorazili do obce Třebovice, odkud jsme se vydali po značených turistických cestách do Rudoltic, kde byla možnost nasednout na vlak a do Lanškrouna jet vlakem. Teploměr však ukazoval krásný 36 stupňů a tak jsme si cestu prodloužili až k samotné hale cca 16 km krásná procházka. K samotné hale jsme dorazili v 15:00 a již od 16:00 nás čekal první trénink v hale. Proběhla tedy jen krátká sprcha, aby se hráči trošku probudili a už se šlo strojit do hokejbalového," osvětluje na úvod šeftrenér mládeže Jiří Kozel.

První trénink v hale mládež věnovala základním činnostem, protože většina se od konce prázdnin s hokejkou nepotkala. Po tréninku je pak čekala večeře a přesun na ubytovnu. To dospělá část ježčí výpravy se trpělivě a postupně objevovala před vraty hokejové haly Bóži Modrého v odpoledních hodinách a přinesla i první trestné kulturní vystoupení v podobě zpěvu za pozdní příchod či ztrátu věci. "Prvním nachytaným byl Ondřej Honek, který však zpěv a tanec ovládá ještě lépe než samotný hokejbal a tak laťku ostatním nasadil velmi vysoko," neskrývá se s obdivem k výkonu ježčí stálice předseda klubu Josef Kozel. Muži měli na úvod náročnější formu tréninku, aby do těla dostali potřebnou energii, kterou o den později proměnili v pozvánku mládeže na zmrzlinu. Dobrovolně...

Pátek i sobota byli ve znamení drilu

Na pátek byly naplánovány pro mládež hned tři tréninkové jednotky a to 2 x hokejbalový trénink a 1 x atletický trénink a pro dospělé 4 (2x hala + 2x atletika). Muži i mládež měli zejména atletiku velmi rozmanitou, což světluje Jiří Kozel: "V atletice jsme trénovali starty z různých pozic, s následným kruhovým tréninkem, kde jsme se zaměřili hlavně na rychlost akcelerace v prvních krocích." V dopoledním tréninku na hale jsme si připravili kruhový trénink s deseti stanovišti a v odpoledním jsme pilovali hlavně přihrávku a její příjem všemi možnými způsoby.

Po absolvování prvního testu v podobě skoku z místa jsme vyšli ven a zjistili, že venkovní teploty stále vesele atakují rekordy a tak jsme pro další část odpoledne naplánovali možnost koupání, či minigolf. Kluci si také vychutnali nanuky, na které se složil tým mužů. Až po samotné večeři jsme se odvážili zpět na rozpálený atletický stadion, kde proběhl test a to v podobě házení hokejbalovým míčkem. Po splněné disciplíně se již šlo na penzion, kde někteří nečekali ani na večerku a usnuli předčasně, zbytek si nechal říct hned po stanovené večerce.

Mužský program byl plný intenzívních tréninkových jednotek. Téměř třicetičlenný kádr doplněný o pět statečných bodlin z týmu žen vše zvládal sice s úsměvem, ale nutno přiznat, že zcela naplno. Trenérské duo bratrů Mencových muselo být spokojeno: "Už pátek ukázal, že se sice přijeli Ježci tradičně bavit, ale že sportovní část je pro ně velkou výzvou. Tréninky všichni odmakali na 122% a i děvčata s námi zvládla velkou část objemu tréninkových jednotek. Musím je za to pochválit a věřím, že za rok již pojedou Bodliny jako tým a rozšíří tak naše řady," chválil výkony Lubomír Menc.

Ani v sobotu ráno si sluníčko ještě nedalo pokoj a prověřovalo připravenost malých Ježků, které čekalo stejné tréninkové vytížení, jako předchozí den. V atletickém tréninku se opět trénovala rychlost a reakční schopnost. Na konci velice výživného tréninku čekal kluky ještě pekelný test na 400m, který následně samozřejmě absolvovali i trenéři.

Hokejbalový trénink byl opět zaměřen na práci s míčkem a přihrávky na různé způsoby. Druhý trénink v hale pak na časování naběhnutí při různých situacích. Po skončení odpoledního tréninku konečně lehce sprchlo a opadla i venkovní teplota, takže mohl proběhnout plánovaný výlet kolem Lanškrounských rybníků. Trojice hráčů dokonce prvotní vtip, že si červenou trasu čítající 6km zaběhnou, dotáhla dokonce, když zmíněnou trasu zvládla tzv. indiánským během. Zbytek se vydal částečně po jejich stopách, jelikož šli po naučné stezce, která ze začátku běžeckou trasu kopírovala. Návrat se povedl přímo na večeři, po které následoval další test a to v podobě skoku do dálky. Test jsme stihli jen taktak před zavírací dobou sportoviště 20:00.

I dospělí měli obdobnou zátěž jako v pátek a a ni oni nezapomínali na rozmanitost lanškrounského soustředění, což opět okomentoval předseda klubu: "Za šestnáctiletou historii klubu stále nevycházím z údivu, jaké typy lidí se do našeho kolektivu hlásí a neustále jej obohacují. Někdy mám pocit, že převažuje více divadelní představení než sport a nebylo tomu jinak ani v Lanškrouně. Pěvecká vystoupení opozdilců pobaví vždy, ale to co na nás vybalil za lidovku s tancem Petr Kopriva a jaké představení zažil nonstop bar v podání dvojice Viktor Kratochvíl - Ondřej Honek, na to nejen my, ale i Lanškroun jistě nezapomene. Vždyť Viktor ani neváhal a místo svačiny zakoupil v Lídlu kytaru a vyfrkl pro celé osazenstvo baru několikahodinový koncert!" Ale o tom, že především sport spojuje bezvadnou partu Ježků jsme se navzájem přesvědčili až v neděli.

Mládež závěrečný den prožila na pohodu, muži vyzvali českotřebovské kohouty

Nedělní dopoledne mělo být pro mládež a ženy původně pouze hokejbalové, ale ze sledování zápasu mužů nakonec sešlo, jelikož soupeř se nemohl dostavit. Při hokejbalovém tréninku jsme si vyzkoušeli přesnost a rychlost střelby a speciálními bránami změřili dva běžecké slalomy s míčkem. Venku už zase řádilo sluníčko, ale i tak jsme šli ven, kluci se rozdělili na čtyři týmy a zahráli si fotbal a obdobným způsobem i zápas s létajícím talířem a to každý s každým. Těsně před obědem si kluci zastříleli z penaltové značky na všechny trenéry, kterým při některých střelách nestačily ani akrobatické kousky. Po obědě se již jen uklidila kabina a po závěrečném proslovu se každý vydal po své ose domů.

Muži původně měli sehrát dvě utkání proti ambicioznímu Žamberku, který však na poslední chvíli svůj příjezd odřekl. Díky vstřícnosti Lokomotivy Česká Třebová se však přátelský zápas přeci jen uskutečnil. Od 14:00 tak náš tým nastoupil proti celku, se kterým se mu poslední roky daří vyhrávat a ani přípravné utkání na závěr soustředění v Lanškrouně nebylo výjimkou.

Ježci Heřmanův Městec - TJ Lokomotiva Česká Třebová 7:1 (1:0, 4:1, 2:0)

I přes značnou únavu byl začátek zápas ve velikém tempu. Hosté s omlazeným kádrem začali svižně a ani Ježkům z počátku tempo nijak nevadilo. Skóre otevřel v přesilové hře dobře ukrytou střelou Viktor Kratochvíl - 1:0. Třebová poté ještě přitlačila na pilu a byla minimálně do poloviny utkání aktivnějším týmem. Zalouženě se poté i dočkala vyrovnání, když podobnou střelu jako Kratochvíl ukázali v přesilovce i hosté - 1:1. Ačkoliv to v tuto fázi zápasu nemuselo s naším celkem dopadnout dobře, tak přišla velmi povedená pětiminutovka, která zápas rozhodla. Nejprve si připsal další vítězný gól ve své kariéře Josef Kozel a po něm v rychlém sledu zaúřadovali Radek Böhm, Patrik Pilař a Petr Škubník a do šaten se šlo za luxusního vedení - 5:1. Třetí třetina nejprve objevila dva nádherné zákroky Petra Mence, aby skóre utkání uzavřeli kapitán Radek Böhm a Dominik Macenauer. Vysoká výhra sice neodpovídala průběhu zápasu, ale po čtyřdenní dřině velmi potěšila.

Sestava Ježků: 

brankáři: Synek, Snížek, Menc P. (každý třetinu)

obránci: Menc L., Böhm J., Myška, Míšek, Honek, Kratochvíl

útočníci: Běloušek, Pilař T., Doležal, Böhm R., Drbohlav, Škubník, Jošt, Pilař P., Kopriva, Kozel, Macenauer, Novák

 

Slovo závěrem

Jiří Kozel: „Trošku jsme se asi všichni báli, co s námi udělá neskutečné horko, které povětšinu soustředění panovalo, ale zvládli jsme to na jedničku. Vyhnula se nám zranění, která by nám mohla soustředění pokazit a léčili jen drobné bolístky v podobě naraženého palce a puchýřů. Na jedničku vyšla tentokrát i strava, kterou si děti víceméně nadiktovali při MČR v Hodoníně a tak hlad rozhodně nebyl – dokonce byla možnost i přidávání, což v restauraci není až zase tak obvyklé a někteří toho i využívali. My trenéři naopak pociťujeme, že rok od roku nám těch zbytků, které po dětech rádi dojídáme, zbývá stále méně ;o). Nezvládli jsme sice tolik testů co při loňském soustředění, ale bylo to na úkor tréninku, který jsme nechtěli ošidit, jen čekáním na samotný test.

Jsem také neskutečně rád, že soustředění není jen o trénincích, co se naplánují, ale že jsme spolu prostě celý den. Prakticky neexistují hluchá místa, když se netrénuje, tak se něco hraje, když se nehraje, tak se chodí na výlet, který zase trošku uvolní ty unavené nohy a přijde na jiné myšlenky. Hrozně rád bych ještě jednou poděkoval těm, kteří mi pomáhali na hřištích a to J. Kachlíkovi, J. Poláškovi, Robertu Musílkovi a Lucii Kozlové, která zase léčila drobné bolístky ať již na těle či na duši. Jsme sehraná parta a věřím, že se soustředění prostě muselo líbit.“

Josef Kozel: "Smekám přede všemi, kdo se soustředění zúčastnili a jak skvěle ho opět prožili. Jsem maximálně pyšný na partu lidí, co věnuje svůj volný čas společnému cíli - S JEŽKEM V SRDCI. Moc děkuji všem, kdo se postarali o mládež a bratrům Mencovým za nezapomenutelnou dřinu a zábavu, jenž dospělým naordinovali. Těším se na sezónu, bude zase skvělá - už teď to vím :) - je to prostě radost být předsedou takovéhoto KLUBU!"