Uplynulý víkend čekal heřmanoměstecký A tým poslední zápas základní části 1. ligy v neoblíbených Malenovicích. Souboj prvního s posledním, kde ani jednomu prakticky o nic nešlo – dle toho zápas vypadal. Po dlouhé cestě nebylo deseti Ježkům příliš do běhu, ale i tak si pohlídali poklidné vítězství 5:0. O všem se dočtete v krátké fabulaci níže.
Na Ježkárnu v neděli zavítala prvoligová Česká Třebová, která přijela v solidní sestavě a chtěla vybojovat minimálně bod, aby si pojistila první čtyřku a play-off. Naopak naše „Áčko“ body nutně nepotřebovalo a do play-off postoupí z 1. nebo 2. pozice. Jelikož se však vyřazovací souboje blíží, je třeba se připravit a k zápasům začít přistupovat zodpovědně. To se až na druhou třetinu vydařilo a Ježci zvítězili vysoko 9:3!
V neděli 30.3. se A-tým vydal na dvouhodinovou cestu do Brna. Sestava nebyla úplně kompletní, jelikož chyběl třeba vlčák Tomáš Pilař, který se tou dobou chystal na finále Českého poháru se Svítkovem, nebo střelec z posledního utkání Škoda. I tak vyrazila z Heřmanova Městce solidní sestava dobývat brněnský kopec! Obléhání to nakonec bylo úspěšné, nicméně opět za malého počtu branek, jak je u Buldoků zvykem.
Družina Luboše Mence sehrála první jarní utkání právě proti Třinci, kdy se jednalo o dohrávku z podzimu, jelikož zápas byl z důvodu nepřízně počasí odložen. Tyto dva celky se setkaly podruhé, tentokrát v řádně naplánovaném utkání a Třinečtí připutovali na Ježkárnu podruhé. Ani na druhý pokus však ježčí základnu nevyloupili a všechny body zůstaly doma.
Na lavičku A týmu se Josef Kozel postavil v lednu. Neprohrál jediný zápas. Vyhrál všechny... Tedy jeden. Koronavirus více nedovolil. Ačkoliv jeho působení na trenérské lavičce mělo být epizodou pro jarní část sezóny, má právě korona velký podíl na tom, že pokračuje a přijal výzvu na sezónu novou.
Jaké bylo rozhodování pokračovat v pozici hlavního trenéra u A týmu?
To se velmi těžko popisuje. Přišlo v době, kdy sport a vůbec celá společnost proměnila svůj život na jedno omezení a opatření za druhým. Zcela jistě bych měl čas na rozhodování výrazně kratší a možná tím i snadnější. Takhle do toho vstupovala řada neznámých a ani teď v době rozhovoru nevíme, jak další sezóna vůbec bude vypadat. Na druhou stranu v mém rozhodování nehrála vůbec roli situace v týmu. Ta parta je skvělá. Chce trénovat, chce hrát, chce vyhrávat, chce něco dokázat. To je pro každého trenéra v podstatě poklad. Více v přemýšlení převažovalo to, jaký časoprostor na to mám já osobně. Nejsem úplně pánem svého času a rozhodování, kdy a co mohu dělat, kdy musím pracovat a kdy se věnovat sportu. Kdybych měl pracovní dobu pevně danou, v kalendáři bych si sport maloval jak na běžícím páse. Ale od ledna jsem si ověřil, že to zvládnout i přes velkou náročnost jde. A navíc mám velice tolerantí ženu a rodinu, která mne podpořila. Své udělal i velký zájem od klubového výboru a samotných hráčů.
Jaké jsou představy o přípravě?
S nadsázkou lze říct, že jsme ji zahájili v lednu. Spíše je to o trpělivosti dočkat se sezóny, než o fyzičce či taktice a herních systémech. S týmem jsme si něco řekli na začátku spolupráce a jaksi to nějak nemohli přetavit v té podobě soutěžní. Máme tak naše zápasové vyžití už od ledna v režimu očekávání. Proto jsem se rozhodl, že bude mít příprava trochu jiný charakter, než bývá obvyklé. Velkou pomoc mi v tomto dává moje dcera Anička, která hokejbal hrávala, než se vrhla do víru atletiky a musím říct, že kluci ji vzali v pozici kondiční trenérky s plným respektem. Proto i začátek přípravy atletiku zapojí, ale spíše v podobě zábavy (první týden), která mi řekne, jak na tom kluci jsou a pak i trochu zátěže (druhý týden), abychom byli na sezónu více v rychlosti a rozběhaní. Samostatnou kapitolou jsou přípravné zápasy, které by nás měly nakopnout.
Obnovuje se opět značka HM CUP, tentokrát v podobě přípravného turnaje ve Skutči...
Ano, turnaj HM CUP býval svého času pevným termínem v kalendáři. A to i mezinárodním. Ale to už je více než 10 let zpět. Protože nám sezónu sebral virus, nabízelo se pro přípravu uspořádat spíše než sérii zápasů právě turnaj. A aby to bylo se vším všudy a i pro tým velká motivace na start sezóny, tak proč nejít do soubojů s týmy mimo náš běžný dosah a také v místě, kde to není standardem. Projdeme si tak restart všech návyků, které chceme mít zažité. Od samotné přípravy na zápas, rozcvičení, těžkého zápasu samotného i jeho vyhodnocení. Navíc soupeři z extraligy a první ligy nám jistě dají velkou zpětnou vazbu. Myslím si ale, že se nemáme čeho bát. A na start druhé ligy to bude skvělá průprava po šíleně dlouhé pauze.
Ještě před tím, ale áčko čeká modelové utkání s extraligovou juniorkou v Lanškrouně...
Ano, v neděli 16.srpna od 13:30 sehrajeme zápas s naší juniorkou, pro kterou to bude zakončení soustředění, ale také první příležitost herní před laděním na Extraligu juniorů a Extraligu dorostu. Brácha Jirka má velký podíl na tom, že vyrůstá v našem klubu velmi silná generace hráčů, která díky dorostenecké extralize a nyní nově i Extralize juniorů sbírá velké zkušenosti v nejvyšších mládežnických soutěžích ČR. Už nyní se bavíme o budoucím propojení těchto nadějných mládežníků s A týmem. Jejich čas se blíží každou sezónou. Počítám s tím, že je na dospělý hokejbal musíme připravovat už od této sezóny a jsem i přesvědčený, že mnozí z nich se v áčku v sezóně už i představí. Samozřejmě záleží i na nich samotných, jak k tomu přistoupí, ale já jejich kvalitu už moc dobře vidím.
Dorostenci a junioři postupně v dresu A týmu je jistě správná vize, jak je na tom ale skladba týmu v současné době? Hlavně hráči, co byli u nás v minulé sezóně - pokračují?
Kostra týmu je velmi silná. Do přípravy by se mělo zapojit 25 hráčů. Z Přelouče na přestup namísto hostování či střídavých startů přichází Tomáš Hudec a Martin Drápalík. Pokračují z Chrudimi i bratři Novelinkové, zájem potvrdil i Filip Pecina a Tomáš Trojek. Potěšil mne i zájem dalších hráčů z jiných klubů, či třeba možný návrat prvoligového Filipa Paukrta zpět do ježčí kabiny. Ale cílem je stabilní sestava vlastních hráčů a odchovanců, nikoliv doplňování formou střídavých startů. Tím však nevylučuji, že nějaké nové jméno se ještě do startu sezóny neobjeví. S ohledem na ustálenost týmu a silný dorost s juniorkou to však není v tuto chvíli pro mne priorita. Navíc nechci ani zapomínat na to, že máme dobře fungující B tým!
A co Ježci a vyšší soutěže?
Tak ježčí jména se v první lize objeví. Hráči jako je Ondřej Běloušek, Martin Čejgl, Josef Macháček, Tomáš Pilař, Petr Kopriva nebo i Lubomír Menc mají pro první ligu jistě potenciál. A nejen oni. Extraligu bych úplně v kombinaci s naší soutěží neviděl, protože se hodně střetává rozpisově. Ale i tam evidujeme zájem o naše kluky a je možné, že se jedno dvě jména v nejvyšší soutěži ČR objeví. Mne z pozice trenéra těší, že všichni kladou důraz na ježčí dres! Věřím, že ho právě tímto přístupem do vyšší soutěže navrátí. Přeci jen už je to 10 let, kdy jsme vyhráli 1.ligu a tehdy i postoupili do Extraligy, byť si ji nikdy nezahráli. Tehdy jsem u toho byl a nebránil bych se opět si tyto chvíle oživit. Vím moc dobře, že klub je na návrat připraven. Horší je na tom svaz. Tak jako my roky trpělivě pracujeme, tak nahoře to nějak kolabuje. Letošní ročník 1.ligy je brutálním soutěžním úpadkem a pro nás je tak jen dobře, že budeme hrát velmi kvalitní východočeskou skupinu 2.ligy. Dá nám víc, než to torzo, co zbylo z ligy první. Ale budeme po očku sledovat kroky svazu, protože jsem přesvědčen, že tam klub dlouhodobě velmi správně směřuje a první liga má stále potenciál obnovit si své kouzlo a na hokejbalovou mapu patří v úplně jiném lesku, než má nyní.
Co tedy je cílem do letošní sezóny?
Cíl je vždycky jeden! Ať jsem byl hráč nebo jsem teď trenér, tak chci hrát a chci vyhrávat! Jaká bude sezóna je ve hvězdách. Korona dělá divy ve společnosti neskutečné, otázky karantén či zásahů svazu do kalendáře utkání jsou nám neznámé. Zda bude existovat nějaké pravidlo, či klubová povinnost nevíme. Nikdo nám na ně z Ligové komise zatím nedokázal dát odpovědi. Což nám v našem vidění světa trochu dělá nad soutěží a její regulérností mlhu. Takže se vrátím k tomu, co je jasné, a to je to, že chci jít do sezóny s tím, že: chci hrát a chci vyhrávat. Ať nás ostatní donutí přemýšlet, že jsou v něčem lepší ;)