Dorostenecká extraliga začala úvodním kolem, ale ještě před samotným začátkem přišla zajímavá informace o změně postupového klíče na finálový turnaj. Ježči, kteří do soutěže nastupovali s velkou pokorou a s vědomím, že jsou zdaleka nejmladším týmem, tak najednou mohli pošilhávat i po této variantě. Před duelem s Porubou totiž na 4. Malenovice ztráceli 5 bodů, ale mají dva zápasy k dobru a na 5. Porubu body 4.
TJ Sokol Poruba: Ježci Heřmanův Městec 2:1 PP (0:1,1:0,0:0-1:0), střely 33:22
První jarní utkání se rozehrálo v neskutečném tempu, kdy domácí bušili do Ježků, ale ti opláceli rychlými protiútoky. Tento obrázek hry trval prakticky celou první třetinu. Ježkům a hlavně brankáři A. Pávovi se dařilo i nadále odolávat a Ježci hrozili hlavně z úniků, nejprve se nepovedlo přesně zamířit V. Šmídovi, při nájezdu V. Vohralíka zase v rozhodující chvíli přeskočil míček hokejku, ale při dalším nájezdu V. Šmída po nádherném pasu J. Čapky šli již ruce nahoru a Ježci šli do vedení – možná trošku nezaslouženě, vždyť poměr střel byl 16:6.
Do druhé poloviny Ježci přeci jen vstoupili aktivněji a už se více hrálo na obou polovinách hřiště a hra se opticky vyrovnala. Hrál se hodně jednoduchý hokejbal „nahoď a běž“ u mantinelu Poruba byla určitě důraznější a dokázala většinu míčků ubojovat pro sebe. V poslední minutě přišel další závar domácích, který A. Páv snad na třikrát dokázal odvrátit, ale hráč Poruby byl i u čtvrté dorážky a pár vteřin před koncem druhé části utkání vyrovnal.
Poslední třetina přinesla asi nejvyrovnanější hokejbal a zdálo se, že by snad i Ježci mohli mít více sil, když hlavně V. Šmíd dvakrát provětral obranu soupeře, ale v cestě mu stálo v poslední pětiminutovce břevno. Závěr utkání pak přinesl dvě po sobě jdoucích vyloučení na straně domácích a zde se ukázalo, že se silami to nebude, tak jak se zdálo a Poruba v oslabení zatápěla Ježkům a chtěla utkání rozhodnout, ale opět byl proti v brance A. Páv.
Prodloužení začínalo početní výhodou Ježků 4 na 3, těm však nevyšlo ani jednou ze dvou založení útoků a na hokejky se vkradla hodně velká nejistota a zmatky, které při návratu hráče z trestné lavice vyústili ve špatné vyhození a Dostál z Poruby se nemýlil.
Jiří Kozel: „Bod z Poruby je skoro zlatý a to hlavně díky soupeři, který hrál opravdu výtečně a po celou dobu se nenechal ničím znervóznět a hrál si stále to svoje a hlavně skoro vůbec nechyboval. Do utkání vlétli raketově, snad všechna vhazování v první třetině se zahrávala u nás a ty jsme navíc neustále prohrávali. Po domluvě centrům, jak vhazování zahrávat se přeci jen situace zlepšila a hlavně jsme měli nějakou protihru. Myslet si, že to proti takto houževnatému soupeři uplácáme vzádu na nulu, byl nesmysl. Prohrávali jsme většinu soubojů u mantinelu, což u těch subtilnějších je celkem pochopitelné, ale o moc úspěšnější nebyli ani ti narostlejší a zde začínala většina našich potíží.“
Sestava: Páv – Čapka, Holý, Musílek, Jožák, Synek, Šmíd, Vohralík, Pilař, Kubátová, Kozel, Daníček