Mikropřípravka – tým se účastnil Východočeského přeboru. První krůčky hráčů po hokejbalovém hřišti většinou začínají právě v této kategorii. Na podzim se často stávalo, že se na tréninku této kategorie scházeli jen 3-4 hráči, jelikož ti služebně starší již trénovali s minipřípravkou, ale na turnajích se nám vždy povedlo postavit při sloučení těchto hráčů na dva týmy. Na konci podzimní a hlavně na začátku jarní se nám povedlo získat pro hokejbal nové tváře a tréninky již byli plnohodnotné, protože začalo chodit 8-12 hráčů. Na posledním domácím turnaji jsme se ukázali dokonce již se třemi týmy.

 

Minipřípravka – tým se účastnil Východočeského přeboru. Soupeřů v této kategorii přibývá a tak různorodost soupeřů je čím dál větší. Na podzim se tým prezentoval na turnajích s jedním týmem, v jarní části již nastupoval s dvěma týmy a zapojovali se ve větší míře i hráči z mikropřípravky.

 

Přípravka – tým se účastnil Východočeského přeboru. I v této kategorii se soupeři roztrhl pytel a jednotlivé turnaje museli být rozděleny do dvou měst a týmy se rozdělovali dle výkonnosti. Ačkoliv věkový průměr nejdříve vzbuzoval v některých rodičích obavy, jak se hráčům v sezóně povede, tak se tým probojoval do silnější skupiny a vedl si zde velice dobře. Ani zde jednotlivé výsledky nejsou zdaleka důležité, ale bylo potěšující, že se silnějšími soupeři dokázali hrát pěkné zápasy a pokud se potkali se soupeři z druhé skupiny dokázali je porážet.

 

Mladší žáci – tým se účastnil Východočeského přeboru. Po celý soutěžní ročník držel naděje na první místo v regionu o možnost výhry přeborníka regionu přišel až v posledním dvojzápase proti konečnému vítězi z Autoskla HAK Pardubice. Tým, který již po několik sezón nastupuje skoro ve stejném složení ukázal, že i cesta tvorby týmu, místo hnaní se za výsledky může být úspěšná. Závěrečné vystoupení a 3. místo na FairCupu, kde se vybírají top týmy z České a Slovenské republiky bylo jen třešničkou na dortu.

 

Starší žáci – tým se účastnil Východočeského přeboru. Před samotným začátkem soutěže nám díky věkovému průměru, kdy věkově starších žáků bylo pomálu a hlavně jsme se museli spolehnout na výpomoc žáků mladších, bylo jasné že v soutěži budeme platit za outsidera. V zápasech s elitní trojicí jsme sice šance neměli, ale získali potřebné zkušenosti, které jsme dokázali přetavit v body se soupeři, kteří se pohybovali v nižších patrech. Na jaře jsme bojovali s marodkou, ale ani to nás nezastavilo.