1712.jpg

Rozhovor s Víťou Vohralíkem

Před dvěma lety přistála na Facebooku zpráva od Vítka, zda by s námi mohl začít trénovat. Zapojil se okamžitě do zimní přípravy a hned na jaře se stal velice výraznou postavou našeho týmu. Je to hráč, který neuhne ze žádného souboje a vede i kanadské bodování týmu po podzimní části. Jeho nadšení pro hokejbal se projevilo i mimo hřiště, když přivedl postupně další tři kamarády.

V červnu minulého roku se rozhodovalo o přihlášení či nepřihlášení starších žáků a tím i možná o tvoji další účasti v hokejbale vůbec, nebo myslíš, že by jsi vydržel rok pouze trénovat a nikde nehrát, nebo by jsi hrál jinde? 

Asi bych vydržel trénovat, protože mezi Ježky mám spoustu kamarádů a nechtělo by se mě je opustit. Jsem strašně rád, že nám mladší žáci pomáhají a můžu být stále ježkem.

 

Když se koukneš teď zpět, bylo to dobré rozhodnutí jít do soutěže starších žáků s tak mladým týmem?

Určitě to bylo dobré rozhodnutí. Sice mladší žáci mají někdy i tři zápasy za den, ale je vidět, že se stále chtějí zlepšovat.

 

V některých utkáních jste inkasovali velký počet branek, jak se motivuješ před zápasem, kde víš, že soupeř bude dávat jednu branku za druhou?

Do každého zápasu jdu s nadšením a maximálním nasazením ať hrajeme s Hradcem nebo Přeloučí.

 

Oproti očekávání však podzimní část nebyla jen o prohrách, ale dokázali jste porazit třikrát Přelouč a v posledním kole dokonce Svitavy, očekával jsi to?

Toto jsem opravdu nečekal a mile mě to překvapilo.

 

Máš nějaký týmový a individuální cíl pro jarní část sezóny?

Stále se chci zlepšovat a za tým bych byl rád, kdybychom na jaře pokračovali v podzimních výsledcích.

 

Začali ti chodit pozvánky na campy výběru ČR U14 a výběru Pardubického kraje U15. Baví tě tyto jednodenní campy a myslíš, že je šance, že někdy oblékneš reprezentační dres ČR, nebo výběru Pardubického kraje?

Jednodenní campy mě baví. Šance je asi minimální, ale určitě se o to chci porvat.