Pátý zápas Extraligy juniorů zanesl tým okolo kouče Lukáše Vajdy do Kladna. Místní Rysové, obhajující vicemistři, prohráli zatím pouze jedno utkání, a navíc mají v kádru velké množství mládežnických reprezentantů. Nejen tato fakta svědčila o tom, že Ježky nečeká lehký zápas.
Další víkend zanesl k nám na hřiště dva souboje mládežníků, konkrétně juniorů s Kert Parkem a žáků s Letohradem. Dorost vyjížděl k zápasu na Svítkov.
Poslední zářijový víkend zanesl nejstarší mládežnické týmy Ježků na hřiště soupeřů. Juniory čekal tuhý boj v blízkém Svítkově, starší žáci navštívili Českou Třebovou a dorost zavítal do známé svitavské haly.
Po nucené pauze přišla na řadu těžká zkouška . Do Heřmanova Městce přijel velmi známý soupeř z Berouna. Poslední vzájemné střetnutí našich juniorů s Keltama dopadl lépe pro nás. Výběr domácích navíc od minulého zápasu zaznamenal posílení, k týmu se přidal Jan Pilař a v brance si odbyl premiéru Tomáš Gruss .
Do třetice jsme položili pár otázek velkému objevu ze světa cukrařiny. Jeho mlsné dobroty se mnohokrát ocitly jako hlavní bod debaty v Ježčí šatně a obměnily tak čistě sportovní témata. Daniel Zlesák, kterému nikdo neřekl jinak než “Zlesi”, je znám svou aktivní hrou. K Ježkům se přidal jako jeden z posledních, svým humorem dokonale zapadl do kabiny, svou aktivní hrou deptal soupeře z celé ligy a svým velmi osobitým stylem si dokázal získat věrné příznivce. Žádný tým se neobejde bez hráčů, kteří jsou schopni odvést tu černou práci, a i proto si Ježci velmi cenili svého Zlesiho. Ačkoli jméno Zlesák nebylo v kanadském bodování tím nejzmiňovanějším, na hřišti vždy zanechalo znamenitý dojem. Málokdo dal ve své kariéře více branek svým bekhendem, než Daniel Zlesák, svou vynalézavostí přišel na účinnost této nenápadné střely a proměnil ji ve smrtelnou jedovku.
Ahoj Zlesi, začal bych již tradičně, jaká byla tvá cesta k hokejbalu?
Ahoj Honzo, před hokejbalem jsem hrál fotbal asi 7 let a potřeboval jsem změnu. Tak jsem začal s basketbalem, ale vzhledem k málo hráčům jsme ani nemohli hrát soutěž. V tu dobu jsem byl ještě na základce a z našeho ročníku dost kluků hrálo hokejbal. Takže ti mě k tomu přivedli, a za to jsem rád.
V týmu patříš mezi jedny z těch služebně nejmladších, co ty a tvá role v týmu?
Já jsem hlavní DJ a když přijdu na hřiště, stává se ze mě terminátor. Baví mě tvrdší hra a nebojím se menších zranění.
Zdá se to jako chvíle, ale už zde trávíš šestou sezónu, přirostlo ti to tu k srdci?
Samozřejmě! Máme skvělý kolektiv a vždy je v kabině zábava.
Pamatuji si, že na soustředění s tebou byla vždy legrace, poděl se s námi o tvé vzpomínky na tuto každoroční čtyřdenní dřinu.
Soustředění stálo vždy za to. Vzpomínám si, jak jsem jednou nejmenovanému spoluhráči řekl: “Nemůžeš, co? Kouříš, co?” Tuším, že jsem tu větu vyslovil, když jsme běhali po tartanu a právě ten spoluhráč už byl nejspíš na konci svých sil.
Také bylo vtipné, když jsem se večer opil a narazil do futer od dveří.
Při pohledu na tebe by málokoho napadlo, že tvým koníčkem je i pečení, prozraď nám o tom něco více.
Pečení je super odreagování. Určitě nejsem nějaký top cukrář, ale od zákazníků vždy slyším pozitivní reakce. Začal jsem v roce 2021 a od té doby jsem už uspokojil chuťové buňky desítkám lidí. Určitě sledujte na Instagramu dannyhodobroty!
Jak jsem již zmínil, mezi kluky tě proslavil manévr tzv. “Zlesiho bekhend”. Popiš čtenářům, jak došlo k této, pro znalce naprosto legendární věci?
To byl jeden z mých prvních gólů, pamatuju si na ten skvělý pocit. Myslím, že jsem oběhnul gólmana a pinknul míček do brány. Od té doby za mnou kluci chodili, abych je to naučil, ale to nejde naučit, s tím se musíte narodit!
Nikdy jsem tě na hřišti ani na soustředění neviděl vyčerpaného, kde bereš neustále tolika energie?
Sám nevím, občas chodím do posilky, ale že bych nějak extra trénoval svou fyzičku se říct nedá. Podle mě jde také o nastavení, když se chce, tak to jde.
Který zážitek se ti, z tvých mládežnických let, vryl do paměti ze všeho nejhlouběji?
Určitě nedávný zápas v Ústí, kdy jsme úplně otočili skóre a letošní poslední zápas, velice emotivní zápas, kde jsme bohužel neuspěli. Byla to hrozná škoda, protože to byla moje poslední sezóna za juniory.
Máš ještě nějaké cíle, jakých bys rád dosáhl na hokejbalovém poli?
S hokejbalem u Ježků nekončím, na podzim nastoupím jako vždy ve své nejlepší formě. Uvidíme, třeba ještě vylepším svůj bekhend a dostaneme se na vrchol ligy.
Na závěr bych se rád zeptal, kam budou směřovat tvé kroky po škole střední?
Chtěl bych se věnovat účetnictví, v pozdější době ho i třeba učit. A pečení nechám stále zatím pouze jako koníček.