Ahoj Zlesi, začal bych již tradičně, jaká byla tvá cesta k hokejbalu?

Ahoj Honzo, před hokejbalem jsem hrál fotbal asi 7 let a potřeboval jsem změnu. Tak jsem začal s basketbalem, ale vzhledem k málo hráčům jsme ani nemohli hrát soutěž. V tu dobu jsem byl ještě na základce a z našeho ročníku dost kluků hrálo hokejbal. Takže ti mě k tomu přivedli, a za to jsem rád.

V týmu patříš mezi jedny z těch služebně nejmladších, co ty a tvá role v týmu?

Já jsem hlavní DJ a když přijdu na hřiště, stává se ze mě terminátor. Baví mě tvrdší hra a nebojím se menších zranění.

Zdá se to jako chvíle, ale už zde trávíš šestou sezónu, přirostlo ti to tu k srdci?

Samozřejmě! Máme skvělý kolektiv a vždy je v kabině zábava.

Pamatuji si, že na soustředění s tebou byla vždy legrace, poděl se s námi o tvé vzpomínky na tuto každoroční čtyřdenní dřinu.

Soustředění stálo vždy za to. Vzpomínám si, jak jsem jednou nejmenovanému spoluhráči řekl: “Nemůžeš, co? Kouříš, co?” Tuším, že jsem tu větu vyslovil, když jsme běhali po tartanu a právě ten spoluhráč už byl nejspíš na konci svých sil.

Také bylo vtipné, když jsem se večer opil a narazil do futer od dveří.

Při pohledu na tebe by málokoho napadlo, že tvým koníčkem je i pečení, prozraď nám o tom něco více.

Pečení je super odreagování. Určitě nejsem nějaký top cukrář, ale od zákazníků vždy slyším pozitivní reakce. Začal jsem v roce 2021 a od té doby jsem už uspokojil chuťové buňky desítkám lidí. Určitě sledujte na Instagramu dannyhodobroty!

Jak jsem již zmínil, mezi kluky tě proslavil manévr tzv. “Zlesiho bekhend”. Popiš čtenářům, jak došlo k této, pro znalce naprosto legendární věci?

To byl jeden z mých prvních gólů, pamatuju si na ten skvělý pocit. Myslím, že jsem oběhnul gólmana a pinknul míček do brány. Od té doby za mnou kluci chodili, abych je to naučil, ale to nejde naučit, s tím se musíte narodit!

Nikdy jsem tě na hřišti ani na soustředění neviděl vyčerpaného, kde bereš neustále tolika energie?

Sám nevím, občas chodím do posilky, ale že bych nějak extra trénoval svou fyzičku se říct nedá. Podle mě jde také o nastavení, když se chce, tak to jde.

Který zážitek se ti, z tvých mládežnických let, vryl do paměti ze všeho nejhlouběji?

Určitě nedávný zápas v Ústí, kdy jsme úplně otočili skóre a letošní poslední zápas, velice emotivní zápas, kde jsme bohužel neuspěli. Byla to hrozná škoda, protože to byla moje poslední sezóna za juniory.

Máš ještě nějaké cíle, jakých bys rád dosáhl na hokejbalovém poli?

S hokejbalem u Ježků nekončím, na podzim nastoupím jako vždy ve své nejlepší formě. Uvidíme, třeba ještě vylepším svůj bekhend a dostaneme se na vrchol ligy.

Na závěr bych se rád zeptal, kam budou směřovat tvé kroky po škole střední?

Chtěl bych se věnovat účetnictví, v pozdější době ho i třeba učit. A pečení nechám stále zatím pouze jako koníček.