Ahoj Lubo, jak se to celé sehrálo, od posledního zápasu, až ke jmenování hlavním trenérem?

Ahoj Čápo, asi tak měsíc před koncem sezóny jsem se ptal Pepy, jak to vypadá s jeho možným pokračováním. Když mi definitivně potvrdil jeho konec, řekl jsem, ať mě přihlásí do výběrka. Byl tam ještě druhý vážný uchazeč, který však nakonec dal přednost jiným povinnostem. Takže okolnosti rozhodly v můj prospěch a tak jsem vyhrál. 

Přemýšlel jsi o tom už dřív, že by ses jednou postavil za kluky na lavičku?

Pět, šest let zpátky jsem už trénoval jeden rok ve druhé lize, ale chybělo mi to a chtěl jsem si s klukama ještě zahrát. Po konci sezóny mě tak vystřídal Ráďa Böhmů, a já si tak mohl i nadále užívat radost ze hry. Od té doby jsem nad tím moc nepřemýšlel, až letos mi to začalo opět dávat smysl.

Jak se těšíš na novou roli v týmu?

Těším se hodně, znám ty kluky už spoustu let, vím jak kabina funguje. Jsem si jist, že můžeme dokázat velký věci, ale musíme si za tím jít všichni! Prostě si dáme cíl a musíme si za ním jít, všichni pro to musí udělat všechno, co bude v jejich silách.

Dáváš si nějaké osobní ambice na další sezónu?

Určitě bych chtěl, aby to fungovalo při nejmenším jako s Pepou. Každopádně bych se tam chtěl posunout i dál, zahrát si o medaile. Ten tým na to má, aby postoupil do finále minimálně.

Jaký typ trenéra v tobě mají kluci očekávat, tvrďáka nebo spíš kamaráda?

Kamarádi už jsme byli, takže teď už bude jen ten tvrďák. (Smích) Hlavně chci, aby nás to bavilo, abychom se těšili na tréninky, na zápasy a užili si to. Ale určitě to nebude jednoduchý se mnou, protože budu vyžadovat nějakou připravenost, a to jak tu fyzickou, tak tu taktickou. Aby to klapalo pro ty zápasy, co se budou hrát.

Bylo těžké dilema, zda ještě hrát za áčko, nebo ho jít trénovat?

Už to nebylo takové dilema, jak jsem říkal, už jsem se naběhal dost, ta hra se zrychluje a furt to jde dopředu. Vyvíjí se to a už jsem to cítil i na sobě, že v tom krapet pokulhávám, takže rozhodování to určitě nebylo těžký. Chtěl jsem vlastně posunout to áčko i o kousek dál.

S tím souvisí otázka, zda ještě budeš někde nastupovat i jako hráč?

Domluvili jsme se s klukama v Přelouči, dřív jsem tam hrál první národku, to už je taky nějaký pátek zpátky, takže bych si chtěl ještě na starý kolena plácnout s mým ročníkem a i když tam budu sice nejstarší, je to super parta. S těma kamarádama, co se znám a navštěvujeme se je sranda a věřím, že si to vždy užijeme i po zápase. (Smích)

Na lavičce už jsi stál před rokem s juniory v Berouně, tehdy jako výpomoc pro play-off, jaké to pro tebe bylo?

Moc jsem si to s vámi užil, byl to úžasný zážitek. Tu partu, co jste tam měli, teď se to sice trochu rozsypalo, ale tam to bylo úplně něco neskutečného, ty emoce a to všechno, prožíval jsem to s vámi. Hlavně teda Jirka Kozlů, to je na klobouček, co s vámi dokázal. Byla to bomba!

Každým rokem jsi letní přípravu absolvoval jako hráč, co nabídne letní příprava pod tvou taktovkou?

Jednoznačně budu chtít nějaký běhání, nějaký starty, sprinty, kruhový trénink a na konci každého tréninku si dáme nějakou hru, abyste se měli na co těšit. Musíme získat takovou tu zdravou bojovnou náladu. A aby bylo o co hrát, vždy se vymyslí nějaká cena.

Máš už nějakou vizi na novou sezónu?

Vizi mám, ale neprozradím, jen tak okrajově nastíním, zlepšit přesilovky, neztrácet body na konci zápasu a ke každým soupeři mít respekt. Jít do každého zápasu s pokorou a krůček po krůčku si získat ty tři body na naši stranu.

Co bys rád vzkázal fanouškům?

Že jsou úplně výborný a ať chodí v co největším počtu, ať jsou ještě víc slyšet, co to jen půjde. Jsem rád, že s námi jezdí i na venkovní zápasy, kluci si toho moc váží a jsou pro nás obrovskou oporou. Moc nám to pomáhá a jsme za to rádi.

Děkuji moc za rozhovor a přeji mnoho trenérských úspěchů.