Stejně jako Petr Kopriva, pak i Dan hraje na střídavý start za Svítkovské "áčko" v první lize, kde se rozhodně neztrácí. Tvrdá práce a dřina 4x týdně plus víkendové zápasy mu sice zabíjí volný čas, ale přináší to nejen pro nás, ale i v jiných soutěžích kýžené ovoce. Sám ale přiznal, že se musí ještě hodně učit od zkušených hráčů.

Ahoj Dane, doslechl jsem se, že prý si prodělal nemoc, která tě omezila dost razatně v zimní přípravě, jak si na tom teď a o co šlo?

Ahoj, je to tak, jak říkáš. Bohužel, na začátku ledna, jsem se dozvěděl, že jsem v minulém měsíci prodělal mononukleózu, sice lehčí formou, ale i tak mi byl přikázán klidový režim. Takže jsem letos zameškal větší část zimní přípravy a také vynechal Přeloučskou zimní ligu. Také jsem se musel omluvit z Kempu U20, což mě dost mrzelo. Do tréninků jsem se zapojil prakticky před dvěma týdny a je hodně vidět, že ten měsíc klidu mi
rozhodně neprospěl (smích). Do tréninkového módu se ale postupně, doufám, dostanu a budu připraven na jarní část sezóny.

Máš šanci se do reprezentace vrátit, nebo je to konečná?

Těžko říct, mám tušení, že před mistrovstvím světa, se bude konat ještě 1 nebo 2 přípravné kempy.
Myslím, že rozhodující bude to, jaké výkony budu podávat v jarní části v obou klubech.

Jak bereš ty sám v sobě vidinu reprezentace? Je to vzpruha, nebo to naopak nervozitou svazuje nohy?

Určitě je to dobrá motivace a sen. Na každém kempu je 25 kluků z celé republiky, kteří patří ke špičce hokejbalistů této věkové kategorie. Většina z nich pravidelně nastupuje v seniorské extralize nebo v první lize, takže nervozita je jasná. Po kempu se vždy snažím na svých nedostatcích pracovat.

Je velký rozdíl v trénincích na klubové úrovni a reprezentací? Pokud ano v čem se odlišují?

V klubech spolu hrajeme celou sezónu. Jsme tým. Máme určité systémy, na kterých během tréninků pracujeme. Na reprezentačních kempech, kde jsem byl, se především pracovalo na herních situacích a trenéři pozorovali, jak se hráči dokázali adaptovat na styl hry, který byl třeba v klubech odlišný. Všichni ale tak nějak víme, jak probíhaly tréninky v podzimní části v Heřmanově Městci. Musím poděkovat panu Kopečnému, díky kterému jsem na kempech nebyl úplně "jalovej".

To znamená, že i tobě prospěla výměna trenerů u Ježků?

Ano prospěla.

Ty hraješ stejně jako Petr Kopriva a další za dva týmy, je to pro tebe hodně fyzicky náročné?

Docela ano. Tréninky v obou klubech máme tedy dohromady 4 v týdnu a o víkendu 2 zápasy. Spíše si myslím, že je to náročné, co se týče času, jelikož letos budu maturovat, ne vždy dokážu kvůli učení stíhat všechny tréninky. Kluci zase chodí do práce. Je to jedno k druhému.

Stejne jako Petra zeptám se i tebe. Určite se v play off budou překryvat zápasy, jak to budeš v takovem případě řešit ty?

Moje odpověď je stejná jako Petrova. O tomto rozhodují trenéři. (úsměv)

Když by sis mohl vzít do reprezentace jednoho Ježčího spoluhráče, kterého a proč?

Napsal bych Pepu Macháčka, ale ten už je stejně jako já, v širším výběru. Takže bych volil Luboše Mence. Je to skvělej hráč a člověk, který ze mě vlastně udělal obránce a do teď si k němu chodím pro rady. Mám se toho od něho pořád hodně učit.

Letos má náš A tým skvělé výsledky, skvělou partu, jak to vnímaš ty? Bude to postupova sezóna?

Partu by nám mohl závidět kdejaký tým. Vždy jdu na trénink rád. Já osobně si myslím, že bychom letos mohli prolomit naší smůlu v play off a dokráčet až do finále. Myslím si že letos na play off budeme připraveni mnohem lépe než v minulých letech, jelikož si myslím, že to v hlavách máme více srovnané.

Dane ja ti moc děkuji za rozhovor a popřeji mnoho zlatých medailí nejen v letošní sezoně!