Po pár letech se vracíte trénovat i mikropřípravku, jaké to je začínat opět s dětmi které jsou na úplném začátku?

Je to paráda. Musím říct, že mě ta nejmladší kategorie neskutečně nabíjí a já se zase snažím předávat tu energii, co oni dávají mě, zase zpátky jim. Ti nejmenší jsou neskutečně živelné, když je něco baví, tak tomu totálně propadnou a dělají cokoliv s maximálním nasazením. Navíc je u nich znát každý trénink, což je pro trenéra neskutečná vzpruha. Ze začátku nevědí, jak se drží hokejka a po pár trénincích krásně ovládají míček, trefí branku, umí si přihrát.

 

 

Kategorie mikropřípravky však netrénuje pospolu a jsou vlastně rozděleni do dvou skupin, proč tomu tak je a nezpůsobuje to nějaké problémy?

Mládežnické kategorie máme u Ježků rozděleny vlastně do třech skupin. První jsou starší a mladší žáci + někteří hráči z přípravky. V druhé jsou přípravkáři a minipřípravkáři a část mikropřípravky. Třetí skupinu tvoří jen mikropřípravkáři a to hlavně nováčci, zde se učíme těm úplným základům a hlavně se je snažíme nadchnout pro sport jako takový. V té nejmladší skupině je nejmenší počet hráčů scházelo se nás od 3 do 8 hráčů, což sice není mnoho, ale pro ty děti je to parádní, jelikož když jsme na hřišti na ně dva, tak je máme neustále pod kontrolou a jsou s námi skoro pořád v kontaktu.

 

To znamená, že již další děti nepřibíráte?

To vůbec ne, naopak uvítáme na trénincích každého, kdo má chuť to zkusit. Navíc dnes jsme velice dobře vybaveni a nově příchozí hráč stačí, když dorazí ve sportovním oblečení a my mu zapůjčíme hokejku, rukavice a může to s námi zkusit. Dáváme i rodičům a dítěti měsíc na vyzkoušení, tak aby než zaplatí příspěvky a začnou se shánět po vlastním vybavení věděli, že to dítě skutečně baví.

 

První turnaj jste odehráli na dvě mužstva, jedno skončilo první a druhé třetí – to je slušný začátek kariéry…

Já to takhle nevnímám a moc bych si přál, kdyby to pochopili i rodiče. Vím, že to takhle dopadlo, ale od nás trenérů směrem k hráčům nešla žádná informace, že hrajeme snad finále nebo o třetí místo. Chceme, aby se ty děti hlavně bavily a né aby viděly jen vítězství. Není nic horšího, než když člověk vidí roztřesené cca 6 leté dítě, aby náhodou nezklamalo rodiče za mantinelem. Nechci a nebudu si připouštět u těchto dětí hru na výsledky a doufám, že to časem všichni pochopí.

 

Jak to chcete dokázat?

Před prvním turnajem, kde jsem některé rodiče viděl i poprvé jsem si je svolal do kabiny a zeptal jsem se jich, proč dali dítě na hokejbal, říkali aby měl kamarády, aby něco dělal, aby měl nějakou zábavu...nikdo neřekl aby vyhrával a tak jsem jim řekl, tak to jdeme hrát pro zábavu a né pro vítězství ;o). Mezi zápasy někteří ještě pokračovaly ve hře mimo hlavní hřiště, střílely na branku...bylo jim jedno jestli tenhle je ze Svítkova, tenhle od Jestřábů, prostě si hrály.

 

Jak probíhá zimní příprava a co plánujete na jaro?

Zimní příprava probíhá pro ty nejmenší v sokolovně, kde různě „blbneme“, ale dojde vždy i na práci s hokejkou. Do nového roku chodíme 1x týdně od nového roku pak 2x týdně a v březnu hurá ven. Jsem rád, že většina rodičů dokázala přivést děti i v těch opravdu chladných dnech a zjistili, že ten trénink jsou schopni bez problémů zvládnout i když zrovna nesvítí sluníčko, podobné to bude jistě i začátkem března. Určitě se chystáme být ve škole při zápisu prvňáčků do školy a akce přichystáme i pro školky. Na jaře máme pravidelně větší přísun nových hráčů, už jen proto, že asi rodiče nechtějí, aby byly děti jen zavřeni někde v tělocvičně protože venkovní prostředí je příjemnější. Balancujeme na hraně dvou mužstev, které chceme přihlašovat i na jaře, tak bychom rádi počet dětí navýšily. Rádi bychom některý z turnajů uspořádali u nás na Ježkárně.

 

Díky za rozhovor ;o)

 

Ježci nabírají nové hráče i přes zimní přestávku a to holky i kluky jakéhokoliv věku, velikosti či šikovnosti stačí napsat na e-mail jiri.kozel@jezci.cz , nebo zavolat na 733 500 039 a šéftrenér mládeže Jiří Kozel Vás již nasměruje na ten správný trénink, kde si děti mohou zkusit – stát se JEŽKEM.