Svitavy a Moravská Třebová hostili již 7. ročník mistrovství České republiky v hokejbale v kategorii přípravka. Ježci se v letošním roce účastnili všech turnajů Východočeského přeboru a tak ani mistrovství České republiky nemohlo zůstat bez povšimnutí.

Věkově do této kategorie patří pouze dva hráči a jedna hráčka, ale na těchto turnajích máme šanci poměřit síly s jinými soupeři než po celý rok a hlavně načerpat další kupu zkušeností. Před turnajem jsme měli pouze pár cílů a to potkat co největší počet nových soupeřů, ukázat že se starších kluků nebojíme a stmelit ještě více již tak kompaktní tým. První cíl se již splnil po rozlosování do skupin, když nám byla přisouzena skupina B, která se odehrála ve Svitavách, a za soupeře jsme měli HC ŠD Písek, HBC Tygři Mladá Boleslav, TJ ACS Malenovice SV a SC Dragons Ústí nad Labem. Ostatní cíle se plnili po celý turnaj. Do Svitav jsme se vypravili vlakem z Pardubického hlavního nádraží, kde jsme si poprvé zakřičeli pokřiky a trošku prořízli ticho, které po ránu na nádraží bylo. V pátek nás čekali tři zápasy a tedy nejnáročnější den mistrovství. Po rychlém roztřídění věcí v kabině, jsme se začali připravovat k prvnímu utkání.

Ježci Heřmanův Městec : HC ŠD Písek 1 : 5 (0 : 2), střely 3 : 18
Hned před zápasem se nás ptali trenéři Písku kolik těm našim dětem je roků a po naší odpovědi nabyli možná dojmu, že utkání bude velice jednoduché. Za mírného deště začal první zápas Ježků na MČR a hned se ukázalo, komu mokro bude vyhovovat. Hráči Písku se prali s pohybem, a ačkoli se drželi v našem pásmu tak šance nepřicházeli. Bohužel ve 4 minutě prošel za záda našeho brankáře nahozený míček a prohrávali jsme. Písek začal mít strach z pohybu na plastu a najednou jsme se začali dostávat i do útoku. Bohužel přišel druhý smolný okamžik, když jsme si dali vlastní gól a stav byl 0:2. Druhou polovinu utkání jsme vystřídali brankáře a nezachytili začátek a po delším obléhání naší branky inkasovali potřetí. To ale hráče nastartovalo. Ondra Hladký ještě gól nedal, ale Andulka se z prvního útěku nemýlila 1:3. Do konce zápasu jsme sice dvakrát inkasovali, ale i brankář soupeře se musel překonávat, když hlavně Ondra Hladký měl ke gólu hodně blízko. Po prohraném utkání nás trenéři Písku pochválili za předvedenou hru a Písečtí fanoušci dokonce vyprovodili potleskem a my jim na odměnu zakřičeli pokřik. Po prvním zápase následoval přesun na ubytovnu, která byla cca 22 schodů vzdálená od naší kabiny. Ani po zvládnutí nelehkého úkolu v podobě povlečení postelí nás nečekalo nic snadného a to druhé utkání v tento den proti Tygrům z Mladé Boleslavi.

Ježci Heřmanův Městec : HBC Tygři Mladá Boleslav 0 : 3 (0 : 2), střely 1 : 14
Do zápasu jsme vlétli a Tygři v prvním střídání čelili velkému tlaku, který mohl zakončit Vojta Šmíd vstřelením branky, ale při dorážce trefil pouze brankářův beton. Vstup do zápasu se nám tedy povedl, ale odpověď Tygrů měla podobnou intenzitu a během 4 a 5 minuty nám vstřelili dvě branky. Elán našim hráčům to však nevzalo a bojovali jsme dál a Tygrům se nedařilo vstřelit třetí uklidňující gól a tak zápas byl stále otevřený. Dařilo se nám i útočit, ale trefit branku byl nadlidský úkol. V druhé polovině jsme se chtěli pokusit o nějaký rychlý brejk a více riskovali, ale gól to nepřineslo a většina naší snahy končila u obránců soupeře, kteří nedovolili, abychom ohrozili jejich brankáře. V obraně jsme byli pozorní a dovolili jsme soupeři pouze nastřelovat míčky z větší vzdálenosti, ze které naši brankáři bezpečně míčky ukrývali do své výstroje. V poslední minutě jsme inkasovali potřetí a bylo rozhodnuto 0:3, ale opět po super výkonu. Po druhém zápasu se šlo na oběd, který jsme měli zařízen v restauraci Pod hodinami cca 50m od hřiště. Po obědě jsme nechali děti na dětském hřišti, které je hned naproti a během chvilky se nám proměnili v hnědé koule a tak jsme se odebrali na ubytovnu. Někteří zde zůstali až do posledního zápasu pátečního dne, někteří se šli ještě podívat na zápasy, které se právě odehrávali.

Ježci Heřmanův Městec : TJ ACS Malenovice SV 0 : 8 (0 : 5), střely 2 : 31
Před třetím zápasem jsme již na hráčích viděli nakumulovanou únavu z celého dne a to se projevilo i v zápase. Hráčům nelze upřít snahu, neuzavřeli jsme se do obranného pásma tak, jak to dělala některá mužstva a snažili se tlačit i do protiútoku, který většinou bohužel končil v naší brance, když se Malenovicím dařilo procházet po naší levé straně a samostatné úniky přesně zakončovali. V polovině utkání jsme si řekli, že na to vstřelit v tomto utkání branku máme a že proto zkusíme udělat vše. Povedlo se nám pár protiútoků, ale vše zastavila pozorná obrana soupeře. Na hráče padla únava, a ačkoli se snažili a bojovali, tak již nám chybělo takové to zrychlení a vyšší odolnost v soubojích. Na páteční večer bylo připraveno ještě slavnostní zahájení, kde se představili všichni účastníci. Přivítal nás starosta města Svitavy, zatančili roztleskávačky, břišní tanečnice a bavil moderátor, který se od dětí nechal přestrojit do hokejbalové výstroje. Na závěr měl každý tým zakřičet vítězný pokřik. Všichni se snažili, všichni něco křičeli, ale pak jsme přišli na řadu my Ježci…při našem dlouhém pokřiku stadion pomalu tichnul a Ježci byli čím dál víc slyšet, pokřik jsme měli zdaleka nejlepší a nejdelší a jako jediní jsme sklidili potlesk od ostatních týmů. Sobotní budíček byl sice připraven na 7:00, ale kluci si asi řekli, že ranní ptáče dál doskáče a tak byli v 5:45 všichni vzhůru. U snídaně jsme už viděli, že kluci nabrali dostatek sil a že naším hlavním úkolem bude je udržet v této náladě až do 14:20, kdy nás čekal poslední zápas ve skupině. Díky lehce zlepšenému počasí jsme vyrazili na místní golfové hřiště, které však mělo otevřeno až od 14:00. Smutek nepanoval, jelikož kluci obsadili přilehlý skatepark, kde si našli několik soutěží a asi nejzajímavější bylo přejití trubky, většině se to povedlo, ale absolutním králem se stal Tomáš Málek, který tvořil jeden rekord za druhým. Poblíž skateového hřiště se odehrával závod letadlových modelů, který jsme navštívili a kluci shlédli docela zajímavé a jistě náročné sestavy. Během výkladu, který nám poskytl jeden s pořadatelů za námi vyndal nějaký pán plochodrážní motorku a kluci se kolem ní hned seběhli. Zájem kluků mu udělal radost a krom ukázání hráčům dalších dvou motorek následoval i menší výklad. Kluci se dočkali i nastartování a dle reakcí nikdo asi nečekal, jaký že rachot dokáže vyvinout. Vycházka se vydařila a než se stihlo počasí pokazit jsme byli na obědě. Po něm jsme odpočinuli na pokoji a probrali některé taktické prvky. Pak již následoval poslední zápas ve skupině.

Ježci Heřmanův Městec : SC Ústí nad Labem 3 : 0 (1 : 0), střely 13 : 4
Čekal nás první soupeř, který na tom byl se sestavou podobně jako my a tak se čekal velice vyrovnaný souboj. Byli jsme odhodlaní prolomit šňůru porážek a zápas jsme začali velice sebevědomě a zatlačili Draky do obranného pásma. První kdo rozvlnil síť soupeřovi branky a načal účet utkání nemohl být nikdo jiný než naše Anna Kozlová. Další šance jsme však nevyužili a museli jsme si dávat velký pozor na nebezpečné výpady, kterými soupeř stále hrozil. Uklidnění přišlo až po úniku, který zakončil Ondřej Hladký
nekompromisně pod horní tyč. Poslední gól v utkání vstřelil Jakub Jožák, když se mu povedlo neposedný míček zpracovat a z otočky zamířil přesně k tyči. Díky výhře nad Ústím jsme hráli s pátým mužstvem ze skupiny A a měli tím mít proti sobě lehčího soupeře, ale již v pátek jsme rozklíčovali, že skupina A nejspíš bude skupinou smrti, což se i potvrdilo – tři týmy z této skupiny obsadili i první tři místa na celém MČR a tak jsme tušili, že zápas s Českými Budějovicemi bude hodně těžký.

Ježci Heřmanův Městec : SK Pedagog České Budějovice 0 : 2 (0 : 2), střely 6 : 14
Zápas jsme začali trošku zakřiknutě a s přílišným respektem a to se nám nevyplatilo. V druhé minutě jsme inkasovali na 0:1. Při dalším střídání přišla další pohroma v podobě vyloučení Anny Kozlové a ani specielně postavená čtveřice nedokázala zabránit další změně výsledku, když míček propadl mezi chumlem hráčů a brankář Adam Páv již nestihl zareagovat. 0:2 a odehrány necelé čtyři minuty nevěstilo nic dobrého. První polovinu utkání jsme však již neinkasovali. Po přestávce Ježci na Budějovice vlétli a zjistili, že i s tímto soupeřem lze hrát. Hnali jsme se za každým balónkem a když Matěj Krásný doběhl v rohu o hlavu většího soupeře, obral ho o míček a poslal před branku na nikým neatakovaného Tomáše Málka, tak jsme už zvedali ruce nad hlavu. Bohužel první obrovská šance nebyla využita. Útoky však nebrali konce několikrát se dostala do střelecké pozice Andulka Kozlová, Kuba Jožák dorážel několik střel, ale za záda brankáře míček né a né dostat. Byl to takřka heroický výkon co v tomto zápasu předvedl o hodně mladší tým Ježků. Gól se nám vstřelit nepovedlo, ale za takovýto výkon jsme se jistě stydět nemuseli. Celý zápas dost pršelo, ale ani to neodradilo několik rodičů přijet z Heřmanova Městce zafandit svým dětem, zdatně jim pomáhalo i několik hráčů Mladé Boleslavi. Po zápase jsme se rychle převlékli do suchého, navečeřeli se, hurá do sprchy a do postelí. Budíček nevyšel ani druhý den, ale vstávání hráčů se posunulo cca o celých patnáct minut. Takže tým byl vzhůru kolem šesté ranní. Nálada byla perfektní a potěšeni, že se potkáme s dalším týmem, kterého příliš neznáme, ačkoli na poli MČR se s ním potkáváme pravidelně (mimochodem ještě jsme nikdy neodešli poraženi) a to s Novým Strašecím.

Ježci Heřmanův Městec : HBC Nové Strašecí 2 : 1 (1 : 0), střely 13 : 4
Bez nějakého ostychu jsme na soupeře vlétli a hned první střídání si zasloužilo skončit gólem, ale až na Andulku se nikomu střílet branky na tomto MČR moc nechtělo. V 6 minutě se torpédo Anna Kozlová rozeběhlo poprvé a vedli jsme 1:0. Od této doby si Strašáci hlídali střídání, tak aby jejich starší kluci eliminovali rychlost Aničky. Měli jsme více ze hry, ale stále nám dělá problém trefit branku a bez toho góly jde dávat jen těžko. Bubáci se do šancí dostávali také, ale velká obětavost hráčů pustila soupeře pouze ke 4 střelám, všechno ostatní jsme dokázali zablokovat nebo jinak zlikvidovat. V druhé půlce jsme přidali druhý gól, když opět předvedla rychlé nohy Anna Kozlová a stav 2:0 byl již velice příznivý. Utkání se blížilo ke konci a již jsme zvedli ruce na hlavu a vběhli na hřiště, když naše první veselí zarazilo písknutí rozhodčího vteřinu před koncem a nařídili trestné střílení za vhození hokejky. Trestné střílení Bubáci proměnili, ale radost nám tím nijak nezkazili, kosmetická úprava na 2:1 nám nevadila. V tomto utkání nás již hnala kupředu plná tribuna rodičů a myslím, že i oni si zápas užili.

Ježci Heřmanův Městec : HBC Rebel Praha 8 1 : 2 (1 : 2), střely 15:13
Po obědě se náš zápas o 17. místo posunul o 20 minut dříve, když z turnaje skrz zdravotní potíže většiny hráčů odstoupilo Autosklo HAK Pardubice. Soupeřem nám byl Rebel Praha 8. Fanoušky nehecovaný tým Ježků opět sevřel soupeře v jeho obranném pásmu, gól se nám ale vstřelit nepovedlo. Paradoxně, když se hra vyrovnala přišel první zásah do černého a kdo jiný než Anna Kozlová, která šla důsledně za míčkem a obránce, který si myslel, že má míček pevně pod kontrolou dokonale převezla, když mu ho urazila, tak šikovně, že zapadl přímo k tyči. Stav 1:0 nás povzbudil a několikrát jsme mohli jít do trháku, ale branka byla zřejmě zakletá. Rebelové vtěsnali do dvou minut dva góly a rázem jsme to byli my kdo prohrával. O přestávce přišlo na řadu první větší míchání se sestavou na tomto turnaji. Snažili jsme se posílat hráče s nejvíce silami. Do největší šance se dostal Ondra Hladký, když dokázal utéct většímu protihráči, ale střelu
mu brankář chytil. Další střídání si „Leška“ Vojta Šmíd připravoval pozici za brankou, ale obrana Rebelů dokázala odolat a to i dalším šancím, které v tomto střídání přišli. Bohužel se nám nepovedlo udržet pásmo a minutu před koncem se vhazovalo na opačné straně než bychom potřebovali. I tak jsme si vzali timeout, aby si hráči oddechli a pokusili se ještě zahrozit. Dobít obranné pásmo a vystřelit se nám povedlo, ale posledních 20 vteřin si soupeř již zkušeně pohlídal. Ježci tak na turnaji skončili na 18. místě.

Jiří Kozel:"Na turnaj jsme jeli s velice mladou sestavou, která však má ohromné srdce. Bylo nás 12 hráčů do pole a dva brankáři. Až na poslední polovinu utkání o umístění jsme odehráli na všechny hráče a i brankáři se o polovině utkání vždy střídali. Před každým zápasem kluci předávali samolepky Ježků, po každém zápasu jsme křičeli na hřišti pokřiky. Byli jsme prostě jeden tým, tým který sklízel potlesk i od soupeřů. Je neuvěřitelné kolik pochvalných slov jsme si vyslechli ať již na hru jako takovou, tak i na chování našich hráčů. Samozřejmě, že výhry jsou pěkná věc a hokejbal hrajem i proto abychom vyhrávali, ale s touhle partou se i prohry snáší úplně jinak. Je úžasné, že po zápase, kdy prohrajeme a kluci mají v očích slzy se postaví do řady pogratulují soupeři, poděkují divákům a následně zakřičí pokřik takovou intenzitou, že ze hřiště již jdou jakoby právě vyhráli. 18. místo bereme,jako velký úspěch vždyť Heřmanův Městec bude asi nejmenším městečkem, který se MČR účastnil. Jsem pyšný na to co jsme s hráči dokázali a za sebe musím říct, že mám hromadu nezapomenutelných zážitků. Děkuji hráčům i hráčce, rodičům, svému parťákovi na střídačce Robertu Musílkovi, organizátorům a i soupeřům, že jsem to mohl s nimi prožít. "

Sestava Ježků: Páv A., Makkai D. – Kozel L., Čapka J., Musílek V., Daníček., Šmíd V., Kozlová A., Málek T., Krásný M., Jožák J., Hladký O., Pilař J., Synek D.

Celkové pořadí:
1. HBT Vlašim 2. HBC Hostivař 3. HBC Hradec Králové 1988 4. TJ Paramo Svítkov Stars Pardubice 5. TJ Sršni Svitavy 6. HC ŠD Písek 7. HBC Škoda Plzeň 8. HBC Pento Most 9. HBC Tygři Mladá Boleslav 10. SK OEZ Letohrad 11. TJ ACS Malenovice SV 12. TJ Lokomotiva Česká Třebová 13. HBC Alpiq Kladno 14. SK Pedagog České Budějovice 15. TJ Tatran Třemošná 16. HBC Autosklo H.A.K. - Pardubice 17. HBC Rebel Praha 8 18. Ježci Heřmanův Městec 19. HBC Nové Strašecí 20. SC Ústí nad Labem

 

FOTOGALERIE