Ahoj Filipe, v této sezoně patříš ke zkušenějším hráčům v Chrudimi v KHBL a teď i k nám, ale kde tvoje hokejbalové kroky začaly?
Bylo to právě v Jokeritu, na chrudimském hokejbalovém svatostánku za plovárnou.
Jak dlouho už hokejbal hraješ?
Fialovo-zeleno bílý dres s žolíkem na hrudi jsem poprvé oblékl někdy ve druhé třídě, kdy započala rekonstrukce mládeže. Tenkrát se toho ujal můj táta společně s Láďou Tvarohem, a myslím, že se jim povedlo "zplodit" několik dnes již skutečně úspěšných hráčů. Takže to bude cca 17 let, co hraju hokejbal.
Filipe promiň, ale musím se tě zeptat, jsi jeden z nejlepších obránců v krajské lize, mnoho úspěchu, reprezentace, proč jen KHBL? (zatím vzhledem k nerozehrané jarní části II. Národní hokejbalové ligy)
Díky dobrá otázka (úsměv). Tady se asi nemůžu vymlouvat na vysokou školu, pobyt v cizině nebo následné zaměstnání, každý hráč ve vyšší lize něco z toho dělá a ten hokejbal hraje. Je potřeba položit si dvě otázky,
1) Máš na to?
2) Jsi ochoten obětovat tomu většinu volného času, včetně víkendů?
A u té dvojky se zastavím. Člověk má v dnešní době miliony a miliony možností, jak se zabavit. Sám mám fakt hodně aktivit a koníčků, jedním z posledních je třeba hra na piano. Prostě mě to jeden den chytlo, další den jsem koupil piano a brnkám si. V tuhle chvíli mě to baví a vydržím u něj sedět třeba tři - čtyři hodiny. Když člověk něco dělá, mělo by ho to bavit.
A to natolik, aby mu z jednoduché rovnice radost/investovaný čas + energie + peníze, vyšlo Ano, stojí mi to za to. Hokejbal mám moc rád a je možná škoda, že jsem slušně rozjetou kariéru takhle utnul. Ale mně už ten výsledek kladně nevycházel. Rád si zahraju, zatrenuju, užiju partu v kabině i mimo ni. Jako koníček. Kluci v extralize už jsou takoví amatérští profíci, mají tréninky a zápasy pětkrát týdně a mimo to na sobě musí každý den neustále pracovat, čistě z lásky k tomuto sportu. Ale nikdy neříkej nikdy, i já se rozhodl zamakat a snad není tajemstvím, že jsem se připojil k zimní přípravě s týmem Ježků.
Na soustředění sis poprvé zahrál s Ježkem na drese, jaký byl první přípravný zápas? Tréma, nebo pohoda?
Přípravný zápas byl super, ale upřímně jo, trochu nervozitka probě. Pocítili to doslova především kluci co seděli v mojí těsné blízkosti já sám jsem si zápas užil a bavilo mě sledovat i ostatní formace ze střídačky.
Byl to nátlak kamarádů k nám přejít, nebo spíš chuť hrát za skvělý tým?
S určitou periodicitou mi nabízel střídavý start do HM asi pět let Ráďa Bohm, ale vždy jsem ho odmítl. Dostal jsem však zase chuť normálně trénovat a doslechl jsem se, že by Ježci chtěli konečně i něco vyhrát, tak jsme se v zimě dali dohromady
Jaká byla pro tebe zimní příprava v našem týmu?
Především doufám, že nebyla zbytečná! Pro mě je důležité, že už si všechny kluky a jednu slečnu pamatuju jmény A i přes to, že nás Pepa s Aničkou malinko šetřili a že jsme si zasloužili občas naložit víc, tak naprosto perfektně skloubené běhání s bazénem, dynamika a výbušnost s míčovými sporty v tělocvičně, společně s individuálním cvičením v posilovně, završené úspěšným víkendovým soustředěním dávalo najevo, že jsme do jarní části připraveni na 120%, o čemž se ujistil i celek ze Svitav v přípravném utkání a jsem skálopevně přesvědčen, že by to hned pochopili i borci z České Třebové.
A to je ono, jak razantně se může projevit pauza dle tebe ať už na mužstvu, hráčích či hokejbalu všeobecně?
Principiální otázkou je, kdy se začne hrát. Pokud se panika okolo nastalé situace uklidní do léta, přiklonil bych se bez váhání k dohrání sezóny v letních měsících. Jelikož mám ale na danou problematiku skeptický názor, tuším, že bude letošní sezóna ukončena stejně jako ta hokejová, a postupně i skoro všechna ostatní. Nepříjemnost je to samozřejmě pro kluky, kteří bojují o mládežnické národní triko, v úvahu přichází zrušení juniorských mistrovství světa v červnu ve Švýcarsku.
Ty jsi se na jaře příštího roku chtěl loučit na chvíli s hokejbalem, prozradíš proč?
Uvidíme, co všechno bude a nebude, v nastalé situaci mi pouze čím dál častěji vytane na mysli rčení "Chceš-li pobavit Boha, seznam ho se svými plány." Abych byl konkrétnější, po čtyřech letech snažení jsem začátkem března získal pracovní vízum k protinožcům, na Nový Zéland. Dnes už to jsou tři dny, co se Nový Zéland po vzoru USA kompletně Takže je irelevantní dnes řešit, co bude za rok na jaře...
Filipe, vrátíme se zpět do kabiny, jak se připravuješ na možný start jara? I když teď je všechno defakto zavřené...
Doma, ve svém skromném fitness koutku. Ještě do minulého týdne jsem se proháněl po jokeritu na kolečkových bruslích s hokejkou, ale ani na tento kus asfaltu se nezapomnělo a již je v řetězech pod zámkem. Zřídkakdy mě to chytne a jdu se probě. Jenže ani sám nevím, jestli můžu nebo ne, tak to zase tak moc nepřeháním.
Filipe já bych ti chtěl poděkovat za rozhovor a doufám, že již brzy se liga rozeběhne a ty v Ježčím dresu ukážeš své kvality... Děkuji