HBC Hradec Králové 1988 : Ježci Heřmanův Městec 2 : 3sn (1:0,0:1,1:1-0:1), střely 38:36

 

Do zápasu vstoupil daleko lépe tým domácích, když zavřel na první tři minutky Ježky do jejich pásma a A. Páv chytil hned několik tutovek. Následně se již Ježci osmělili a i oni nakoukli do útočného pásma. Čím víc hráli na polovině domácích, tím víc se jim tam líbilo a najednou to byli Ježci, kteří přebírali otěže zápasu a byli rozhodně blíž ke skórování. Z jednoho závarů se nakonec urodilo, když mezi nohy zakončoval V. Šmíd.

Druhá část přinesla podobný obrázek. Ježci určitě měli územní převahu, když vysokým presingem dělali soupeři velké problémy a následně si dokázali vypracovat řadu příležitostí, kdy však zakončovali do brankáře, který převážně střely vyrážel, ale k dorážkám se nedostávali. V případě, že Piráti dokázali dostat míček do útočného pásma, tak měla na pilno zase ježčí družina. Z jednoho závaru dokázal v 27. minutě vyrovnat a náhle bylo Hradce plné hřiště stejně, jako na začátku utkání. Ježci kupily chyby a opět tu musel ukázat své umění A. Páv a svůj tým podržet.

Poslední třetina přinesla řadu šancí na obou stranách. První zvedali ruce nad hlavu domácí, když se v šavlovačce lépe trefil do míčku J. Rakovský a propasíroval míček skrz A. Páva. Radost soupeře a pokřik při proběhnutí kolem střídačky Ježků „Co je?“ nezněl ten den na hřišti však naposled. Pro Ježky těžká chvíle, navíc o pár vteřin později násobeny vyloučením kapitána J. Koprivy. Přesilovou hru se povedlo Ježkům ubránit a pár vteřinek po návratu J. Koprivy se pakoval na trestnou lavici naopak hráč domácích. Ježci nabídnutou příležitostí nepohrdli a konečně místo do hlavy brankáře zakončili do branky. Síťku rozvlnil M. Holý. I poslední pětiminutovka přinesla šance na obou stranách, ale vše zůstalo bez využití.

Prodloužení nevybočilo z obrazu celého utkání a opět kralovali brankáři, kteří nedovolili svému soupeři ukončit utkání před závěrečnou sirénou a museli rozhodovat nájezdy. A. Páv pokračoval v perfektním výkonu a ze tří nájezdů nepropustil ani jediný. Za Ježky zvedal ruce nad hlavu hned ten první a to J. Novák, když brankáře totálně vymíchal a nechal klečet kdesi za sebou.

Podruhé tak zněla na hřišti věta „Co je?“ tentokrát jsme si ji však zakřičeli my.

 

Jiří Kozel: „Na úplném začátku utkání nás podržel brankář, pak již byl zápas vyrovnaný. My jsme možná měli územní převahu, ale šance byli na obou stranách. Po vyrovnání naši hráči znervózněli, ale naštěstí jsme to doklepali do přestávky a dokázali hráče dostat zase do pohody. V tomto ročníku nemáme být z čeho nervózní, ambice jsou jediné – každým zápasem růst a jestli budeme mít body 2 nebo 30 neřešíme. Takže jsme se do třetí třetiny vrátili zase plni odhodlání zápas zlomit ve svůj prospěch. Bohužel se první radoval soupeř, ale kluci dokázali ještě zabrat, vyrovnat a v nájezdech zápas otočit. Před 4lety jsme začínali s touto generací hráčů starší žáky, věkový handicap byl vůči ideálnímu ročníku ještě o rok blíž než nyní, jelikož juniorka je tříletá a tenkrát jsme od Hradce Králové dostali 23:0…dnes bereme vítězství 3:2 – udělali jsme pořádný kus práce!“

 

Sestava: Páv – Holý, Čapka, Musílek, Kopriva, Jožák, Pilař, Novák, Šmíd, Málek, Kozel Baumgartner, Daníček