Dámy a pánové, 21. ročník legendární individuální soutěže Penalty hokejbal je tu! Tradiční společensko-kulturně sportovní akce se i letos uskuteční v ježčí aréně a očekávají se opět ty nejlepší hokejbalové finesy, kličky a parádičky, stejně tak jako luxusní zákroky brankářů a samozřejmě příjemná sportovní atmosféra celého večera!

Velkým úspěchem pro klub bylo nasazení neuvěřitelných 9 kategorií do ročníku 2024/2025. Především v mládeži jsme měli 7 celků a hráli tak téměř vše, co lze. Naši junioři byli vidět v reprezentačních dresech, ať už republikových, nebo těch krajských. Mužští zástupci okusili extraligová derby a Ježci byli vidět! Mimo nové přírůstky přetrvalo jádro klubu a „ježčí rodina“ žije dál! To vše je prací trenérů, vedoucích, hráčů a hráček, ale také rodičů a funkcionářů, kterým patří velký dík! Takto rozsáhle by klub nebyl schopen fungovat bez významné podpory partnerů, sponzorů, fanoušků a příznivců, ale také města, díky kterému letošní rok intenzivně pracujeme na prvních krocích renovace zázemí a věříme, že i toto dotáhneme do úspěšného konce, aby klub i nadále prosperoval.

V dobách dávných, kdy světlo se šířilo z petrolejových lamp a kolty se tasily rychleji než se zdravilo, vznikal v heřmanoprachovické kotlině tento dlouhý příběh. Za vše mohou prapředci dnešního „El Vajdy” a prachovického „Pítra Bombače”. Když se tehdejší praotec Slovák Riv Vajda postavil Lítovi Bombačovi, nevěstilo to nic dobrého. Od dob co se do sebe zakousli poprvé RIV a LÍTA, neřekne tomuto souboji nikdo jinak než RIVALITA. Byl to střet dvou kmenů, které jsou si geograficky velmi blízké, avšak kulturně si byli odjakživa nesmírně vzdálené. Od těch dob uplynuly stovky let a přeci jen se líté boje táhnou až do dnešních dní. Dnes už tato válka čítá i další rody například pokolení Kozlů, Kunců, Lebdušků či Hrubanů. Ti všichni se pravidelně střetávají na odlehlých prériích vyhraničených tvrdými mantinely. Každý kdo překročí jejich práh se nesmazatelně zapíše do největších střetů historie. Nenašel se zatím nikdo, kdo by z těchto bitev odkráčel dobrovolně poražen. Poslední vzájemná vřava byla uskutečněna v květnu léta páně dva tisíce dvacet pět. Jednalo se o dvoudenní boj. Na konci všeho čekal na vítěze bronzový poklad a něha drahých poloviček, které vítaly vítěze s otevřenou náručí a usměvavou drobotinou. Pro družinu El Vajdy to znamenalo víc než jen slávu a úspěch, ale především dodržené slovo o zisku cenného kovu, jímž se zavázali svému náčelníkovi na počátku dlouhého ročníku.

Jednou z posledních vlajkových lodí v ježčím přístavu byla naše záložní loď. Tato loď i přes nelehkou sezónu a nepříliš veliká očekávání dokázala mnohé překvapit a doplula až na vlny semifinále. Zde už byly vody opravdu nepříjemné, a i přes veškerý vzdor nakonec tato rezervní loď byla potopena. Smrtící byl střet s Piráty, kteří tyto vody naopak dobře znají a již loni si přes tyto vody dopluli až pro zlatý poklad. Vážení nesmutněte, poslední zprávy nás informovaly, že posádka z lodi uprchla na člunu a sbírá síly k rozhodujícímu souboji s Prachovicemi!